Mr. Sardonicus

Pětihvězdičkové hodnocení filmu Williama Castlea? To je neobvyklé. Extatický komentář od poměrně důvěryhodného uživatele a řeči o "staré filmařské škole"? Pořád ještě mluvíme o Williamu Castleovi? 8-) Na jeho filmy jsem narážel zprvu náhodně, ale zvolna už se z toho stává cosi jako sběratelský zájem, protože tak skvělé nápady a dobré úmysly, postupně bořené scenáristickou a režijní neobratností, se jen tak nevidí. Je mi líto, ale Mr. Sardonicus nepatří k těm nemnoha výjimkám. Jako vždy, Castle zprvu zkouší diváky zmást velkolepými sliby. Tento Barnum filmového průmyslu už nechal nad hledištěm poletovat kostlivce, pouštěl divákům do sedadel malé elektrické výboje a sliboval přestávku hrůzy, během které se příliš vyděšení jedinci mohou odebrat do foyer před koncem a žádat vrácení vstupného. Jeho další opičárna se jmenuje "Punishment poll!" - divákům byly rozdány hlasovací cedulky s obrázkem zdviženého nebo sklopeného palce a příslibem, že před koncem rozhodnou o osudu titulního hrdiny. Diváci znovu naletěli a přestože to samozřejmě není žádný interaktivní film a existuje pouze jediný konec, Castleovi to zase prošlo. :-) Ale ani když nechám stranou režisérovy proslulé "gimmicky" i jeho sebeobdivná vystoupení přímo v obraze, film nebude o nic lepší. Stejně jako tyto reklamní triky předem slibuje něco, co pak nemůže a nedokáže splnit. Slibný začátek příběhu, poslepovaný z motivů Draculy, Frankensteina, Fantoma Opery a Vykradače hrobů, s každou další scénou dostává na frak trapně polopatickými dialogy, v nichž si postavy bezelstně odvyprávějí vše, co Castle potřebuje publiku sdělit a nedokáže zdramatizovat. Brzy je jasné, že film nebude o "ghulech", jak se zprvu naznačuje. Strašlivé tajemství, které Sardonicus skrývá pod škraboškou, je odhaleno v trapně doslovném flashbacku a definitivně pohřbeno jednou hodně špatnou maskou. Některé další boty jsou velmi trefně pojmenovány (a ani zdaleka nevyčerpány) v Šakalíkově komentáři. Z viděných Castleových filmů zatím nejslabší kus, zábavný tentokrát výhradně nechtěným způsobem. Snad dopitak znovu promine. 40% (28.11.2010)

Príjemne temný príbeh s jemnučkým závanom gotiky a vynikajúcim Oskarom Homolkom. Niektoré momenty, hlavne prvý záber na Sardonicovu tvár, boli celkom zimomravé. Potešila aj čeština vo filme a slušná hudba. Na druhú stranu tá herečka mohla zahrať aj lepšie - také neprirodzene afektované hranie. Slabší nadpriemer. 70/100 (04.07.2019)

William Castle - Průkopník interaktivního kina, producent, režisér a příležitostný herec nám nabízí tuhle lehce gotickou hororovou podívanou, která sice není tak atmosferická jak by se dalo čekat, ale i přesto má co nabídnout. A to nejen temné zákoutí hradu s mučírnou, ale i hřbitov, tajemství ukryté pod maskou a perfektní herecké výkony. A jaký je konec ? Takový jaký si ho zvolí diváci ? Jak by jste rozhodli vy ? Naštěstí vyhrál zdraví rozum a hlasování proběhlo přesně tak, jak bych hlasoval já. (01.04.2018)

Poznáte ten pocit, keď dostanete niečo čo Vám lahodí, v prostredí tešiacom zmysly, s príjemnou osobou a myšlienkami, zrazu prichádzajúcimi odnikiaľ a zovšadiaľ? Ten vzácny moment plný krásy, o ktorej (nielen) súfisti vypovedajú, že je zmyslom života. Nuž takýto pocit som mal v priebehu celého deja. Preniesol na mňa jemne kŕčovitý, no nie otravný úsmev na tvári pár minút i po ukončení filmu. Tvári sa ako horor, kopírujúci drakulovský motív pozvania na odľahlý pustý zámok. Hradného pána sa pospolitý český ľud bojí. Tvári sa ako príbeh o arabských al-ghūloch (démonoch), vykrádajúcich hroby a pojedajúcich mŕtvoly. No napokon vyznenie je celkom odlišné, hoci pietne zachovávajúce romanticko-tajuplnú líniu. Navyše: prilbica modrá, ľuľkovec zlomocný, indiánsky jed. A injekcia s dutou ihlou ako nový vynález! Režisér vstúpi dvakrát do deja, aby si prihrial polievočku a rozohral svoje zábavné hry s divákom. Kto má v sebe aspoň trochu nadšeného ducha a zmysel pre dobrodružstvo, hor sa do východoeurópskej Gorslavy, kúpiť si lós a následne vybrať výhru v podobe Pána Sardonicusa. (19.11.2020)

Klasický bubufilm, který je místy úsměvný (už titulky jakoby vypadly z horrorové grotesky) a místy lehounce strašidelný. Černobílá mu sluší stejně jako vhodně zvolená hudba (Von Dexter). Ano, je to béčko bez jakékoliv vyšší ambice a postrádající umělecké hodnoty. Je to pohádková ptákovina na deštivý večer, kdy okna nemilosrdně bičuje déšť a blesky doprovázené hromy pravidelně rozčesávají oblohu. Vítám nadbytek mlhy, co se přelije z pochmurného Londýna až do střední Evropy, kde si nelze nevšimnout českých nápisů na odjezdové tabuli vlaků či na dveřích čekárny. Černý kočár veze sira Roberta kašírovanou krajinou, kde se z holých kopců zdvihají pahýly mrtvých stromů, až k pochmurnému hradu... Mlha hustá tak, že by se dala krájet, se bělavými jazyky vplazí i do otevřených dveří. Křik! Ženský křik, a ne poslední (v tomhle filmu vůbec ženy pěkně ječí, tedy nejen ženy)! Zamčená tajemná komnata, temné chodby s mučírnou pod hradem a pán, co skrývá tvář za maskou. Půvabná Audrey Daltonová je sice baronkou, leč její život na zámku připomíná spíše peklo...pan baron je tak trochu podivín. Běžný divák dá nejspíše 2*, ale já nemohu, páč hřbitov v mlze, vykopávání mrtvol, měsíc, skrývající se za temnými mraky a mučírna s norimberskou železnou pannou....ach, tyhle levné bubákoviny se už dnes prostě netočí. (12.01.2014)