Synové a dcery Jakuba skláře

To je tak krásně černobílé, až se mi tají dech. Jakkoli šlo přitom ve své době o odvážný a kontroverzní počin… Bylo by pochopitelně žádoucí, aby byli lidé, třeba jen někteří, takto krystalicky dobří, spravedliví, odvážní, zodpovědní a přímí, jako byl Jakub sklář (samozřejmě mimo první díly). Jen ta láska ke vzdělání by jim navíc slušela. Z dětství si pamatuji, že se mi seriál líbil. Jakubova velkorodina, kde sice ne vždy vše klape, ale všichni se navzájem podrží, je splněný sen. Seriál má skvělý námět i scénář, kvalitní režii, diverzifikované postavy, napětí mezi nimi tvoří čitelný děj, herci jsou mistři, i když nikoli ti sklářští… Nenudím se ani dnes. Dietlův poslední a určitě nejlepší seriál (dle mého lepší i než trochu rozvleklá – v duchu doby – ale jinak též skvělá Píseň pro Rudolfa III). (15.07.2023)

Velice dobře odvedený seriál o Cirklově potomcích mě vždy bavil. Bohužel dojíždí na politicky ovlivněné pozadí. Velmi uznávám Dietlovu schopnost vystihnout různé rodinné a jiné vztahy + navíc schopnost zhostit se toho v rámci dlouhého časového úseku (skoro celého jednoho života), ovšem ty bolševické hlášky jsou občas až k nevydržení. Ale dá se to, myslím, přehlédnout. Beru tenhle seriál jako výpověď o tom, jak se lze na historii dívat a do určité míry tento pohled i chápu. A třeba též vzpomenout, že řada herců si zde střihla skvělě zahrané postavy (za všechny Petr Haničinec, Jiří Krampol, či Boris Rösner). Určitě stojí za zhlédnutí, ale asi by člověk o československých dějinách měl vědět víc. (10.06.2018)

ACHTUNG - SPOILERS! Tak MUSÍM změnit názor. Souhlasím, že je to životní role Jiřího Krampola (několikrát opakované vtipy v pořadu Nikdo není dokonalý mu zkrátka k duhu nejdou), na druhé straně tvrzení, že "nejméně sympatické postavy v seriálu byli komunisti" je chybné. Postava, kterou hraje Petr Kostka je jelimánek, kterého komanduje jeho žena (ať je pošťák, v odboji nebo na ministerstvu), ale rozhodně není nesympatický, či záporný, spíš jen hodný k politování. (A také se následně poučí z "krizového vývoje".) Postava Petra Haničince nikdy žádný komunista nebyla (jen převlékač kabátů) a taky s ním Stb řádně zatočila. Pokud se na to díváte jako na několikagenerační výpověď o lidských osudech (což uměl Dietl vždycky nejlíp), NEURAZÍ VÁS TO. Navíc Jakubův "práh života" nevidíme a přichází do městečka jako víc než dvacetiletý... (30.05.2006)

Rodinná sága v souběhu českých dějin a sólokapr pro Luďka Munzara. Seriál je zcela poplatný době, takže oslava komunistické strany se musí brát již tak nějak z rezervou. Jinak se jedná o typickou Dietlovku se vším všudy. Veškeré životní trable, a to ať v rodině, tak i v zaměstnání, jsou napsány tak věrně, že by tomu jeden až uvěřil. Viditelná televíznost mi dnes už krapet přijde rušivě. Dramatizace se, jak jinak, Dietlovi opět povedla a věhlas nad tímto počinem, neutichá ani dnes. Alespoň u starší generace. Nostalgický seriál, který se dá s přimhouřeným okem sledovat i dnes. (28.05.2014)

Rodinná sága, vykreslená co nejvěrohodněji v letech, kdy se formoval svět nejen lidsky, ale i politicky. Každá doba má své, ale zde můžeme lehce pocítit atmosféru první poloviny minulého století. Hlavním faktorem je ztráta jistoty v zítřek, a že převlékání kabátů není zase tak těžké. (Pokud z toho má člověk vlastní prospěch.) (17.03.2024)