Zůstane to mezi námi

Jedna hvězdička za Danicu Jurčovou a její červené hadříky. Skoro by se mi chtělo napsat, že jinak není co dodat. A vlastně to odpovídá pravdě. Nechápu, jak se mohli tři výborní herci upsat něčemu takovému. Zmatený a nesmyslný děj, praštěné postavy, příšerná hudební složka, tady je zkrátka všechno špatně. Už jsem dlouho neviděl film s tak slabým hodnocením. (28.03.2020)

Další matný pokus o postihnutí dneška... K velké řadě jevů vcelku průkazný, snaživý a alternující časté „tiky“ v mezilidské komunikaci. Takový je nesporně Šindelkův film. Stejně tak nevyzrálý, přehnaně ambiciózní a mísící v jednom autorské vyznání s nejpodbízivější komercí (cool hudba, cool DJ, nervní střih), což si pro fungování žádá velkého realizátora, pokud nemá zůstat v rovině nepochopeného honění ega jakéhosi lokálního artisty. Dle většiny reakcí se přesně to stalo. Částečný úspěch vidím v tom, že film po formální stránce přesně naplňuje aspekty toho, co tak kritizuje. Aktuálně moderní pojetí (leč pevně usazené ve své době, podléhající času o to rychleji) má určitou schopnost přitáhnout mladé publikum, co zná hlavně americké filmy, a současnými tématy/traumaty protkaný děj zase střední generaci. Paradoxně právě děj strašně kazí zbytek. Připomíná mi ostré filozofování ještě mutujícího adolescenta, co káže celému světu o slovech, které mu doposavaď servíroval výhradně Večerníček. Lacinost odnáší všichni tři schopní protagonisté: charismatický Hanák (alias namachrovaný osudový DJ, co „o tom všem tady moc dobře ví“), krásná Jurčová (alias schizofrenní žena dneška, jak z plakátu, nevěrohodná přes slušně vykreslený pragmatismus) a schopný Dlouhý (alias stylizovaný prototyp úspěšného muže, jediný propracován, leč má málo prostoru). Většina scén se pokouší o minimálně dvojí význam, sebedůležitost je postupně celkem otravná a vede k ubití několika perfektních nápadů. Je mi celkem líto odvážných filmů, navrch takových, které mají srovnané v hlavě, co je špatně. Jenže schází rozložení jevů do fungujícího vyprávění a natočení od někoho, kdo nehodlá vystavět za každou cenu pomník originality a pobuřování. (01.02.2012)

Vůbec ne špatný česko-slovenský film (všechny hlavní role hrají Češi, kromě Danici), ve kterém se postavy jmenují stejně jako jejich herečtí představitelé, svícení je záměrně (aspoň doufám, docela mi to tam sedělo, pokud to nebyl záměr tak jsou autoři idioti) slabé a většina scén tone v pološeru, případně před světlým pozadím defilují stínované postavy, sem tam se objeví nějaké to cameo (Uzel mě rozsekal a Belohorcová svou call girl zahrála tak dobře, že jsem ji vůbec nepoznal). Bratia Slováci se mě teď nejspíš pokusí umlátit, ale tohle je spolu s O dvě slabiky pozadu jeden z nejlepších slovenských filmů za posledních pár let. (15.07.2009)

Najdlhšia reklama na obchodno-zábavné centrum Aupark má podobu milostnej zápletky, ktorej kľúčové momenty prebehnú v bare s romantickým pozadím fučiacich tiel posilňovne tohto megastoru. Ambície tvorcov boli väčšie ako nakrútiť prostý ľúbostný klip zo súčasnej Bratislavy - ale režisérske kvality len potvrdili rozpačitý pocit zo Šindelkovho debutu Vášnivý bozk. Užívateľ Terminus to vystihol - nejde o ľahko uchopiteľný film, primárne ani o tú reklamu (nadužívanie Auparku rozoznajú asi len Bratislavčania). Ale na to, aby vznikla zároveň plnokrvná paródia, zároveň ľúbostná dráma a zároveň nadžánrové poetično s nečakanými minivstupmi známych hercov, hudobníkov a výtvarníkov tento film nemá. Prečo? Medzi plytkými dialógmi sa síce nájde aj vydarenejší žart na tému prázdneho života zrýchlene úspešných a šašov-umelcov, ale zároveň je tam veľa slovnej i obrazovej vaty a tiež množstvo insiderských žartíkov, ktorým nezasvätení nemajú šancu porozumieť. Verím, že tvorcovia sa bavili dobre, a zostalo to medzi nimi. Medzi mňou a filmom ostalo trocha subjektívnej radosti pri záberoch bratislavských lokácií. Dodatok (3. 9. 2008): Po tom, čo som uvidel Polčas rozpadu musím ísť s hodnotením vyššie. Je síce ťažko porovnávať dva braky, ale toto malo aspoň aký-taký spád a humor. 30% (22.08.2008)

Je to až k neuvěření, ale i s relativně hvězdným hereckým potenciálem, relativně moderním přístupem ke snímání, relativně atraktivním vizuálním prostředím a relativně zajímavou hudbou se dá ve střední Evropě natočit film, jehož scénář nutí postavy dělat a říkat nelogické a na sebe nenavazující nesmysly. Proč na takovýhle "příběh" kývli Hanák, Dlouhý, Brzobohatý (!) a koneckonců i (když ne třeba báječná herečka, tak aspoň velmi atraktivní) Danica Jurčová, nepochopím. A je strašná škoda, že někdo plýtvá výše vyjmenovaným potenciálem na tak nesmyslnou slátaninu, a Česko i Slovensko přitom dál čekají na obyčejný, reálný a přitom "sexy" natočený i napsaný film o lásce a vztazích. Hvězdička z piety k hercům, protože většina zúčastněných hrát umí. Tady ale opravdu není co. 10 %. (23.05.2008)