Chlapci a chlapi

Komedie největší! Herecké výkony k popukání, obvzlášť nadporučík Baláž je výživný, celý důstojnický sbor je samý otcovský typ se srdcem na dlani. Je zábavné pozorovat herecké začátky Javorského, Rychlého nebo Laurinové, dost se přitom nasměju, takže za 2. JÁ JSEM KLUKUM SLÍBIL, ŽE BUDOU NA ZNAČKÁCH!!! (24.06.2007)

Celé jsem to viděla s doprovodnými komentáři lidí, kteří byli v té době na vojně a velice rádi si zavzpomínali na některé věcné reálie. A dodnes si užívají všechny ty detaily, včetně zamilovaného Kyslíka. Někdo tedy dokáže najít pro sebe to dobré všude, někdo jiný musí za každou cenu vyřvávat a dávat tím najevo svou omezenost, jako například nerudný paascha, že. (01.03.2009)

Tenhle seriál si zaslouží maličko delší pojednání. Co se týče scénáře, režie, hudby a hereckých výkonů, bylo by to bez debaty na odpad. Tak proč potom tři hvězdičky? Protože je to tak mile blbé, že se na to musím koukat znovu a znovu.... Asi jsem divnej, ale jak jsem v končícím socialismu prožil prakticky celé dětství, mám pro tyhle výtvory slabost. Pro mladší generaci je to navíc dobrá sonda do tehdejší kultury, mluvy, sociálních vztahů a institucí (namátkou, kolik lidí pod 18 dokáže dešifrovat zkratky ČSLA, ÚVKSČ, OPBH?) (07.04.2008)

Natočit seriál, který by věcně zobrazil skutečnou tvář základní vojenské služby v osmdesátých letech (dějová léta zachycující ročník 1984), bylo úkolem, se kterým film i televize zápasily se střídavým - někdy velmi - zdarem. Kdybych hledal srovnatelné zachycení této části mladého mužského, ale i ženského života, připomněl bych o generaci starší film BYLO NÁS DESET (1963), kde excelovali Krampol, Schoberová, Satoranský, Suchý, Šlitr, Doležal; i tehdy byly položeny otázky po předělu dívčího, jinošského i dospělého věku a smyslu vojenské služby vůbec. Nemusí to být jen ukrajinská válka či povodně 1997 nebo 2002, abychom docenili význam a smysl armády. Vidět jak vedle sebe sloužili Češi na Slovensku i v Česku je dnes už historická zkušenost. Oba Zounarové, Eva Vejmělková, symbol ženské krásy osmdesátých let, Javorský, Štěpnička, Dočolomanský i talentovaný Kreuzmann či Halbich, Dolinová, Hadrbolcová, Dvorská, Hardt, podávají přesvědčivé herecké výkony a na úrovni je i scénář (Bednář a Štorkán) a režie (Evžen Sokolovský starší). Strasti a slasti výcviku v komunistické armádě leží před námi jako plastická mapa se všemi složitostmi mladých manželství, jistot i tápání i touhy normálně, slušně lidsky žít i ve vojenské uniformě. Dva roky i déle. Podobně jako dnes v NATO. (24.01.2023)

Takhle nějak to bylo, ale taky to takhle nějak vůbec nebylo. V rámci exkurze po starých seriálech, které jsem "tehdy" neviděl, je tenhle kousek spíš slabší. Pokud jde o hvězdy, stěží by dosáhl na rotmistra, nicméně, alespoň za mě, si zaslouží hvězdičku navíc, a k tomu možná i pochvalu před nastoupenou jednotkou. to za tu nostalgicky zábavnou exkurzi, která oživila poněkud vybledlé vzpomínky na zelené roky. Mazáci, lampasáci, buzerace, střelby, rajony, ale taky sranda a spousta vzpomínek, které jsou sranda dnes. Vše, co se tu odehrává sice vychází z reality jak jsem ji zažil nebo viděl, je však silně deformováno tou naivní agitkou, která čouhá z každé druhé scény. Jejím dokonalým ztělesněním je loudil Zounar, tragéd, ale a současně nechtěně komická figurka. Naštěstí mi vlastní zkušenost dovoluje nahlédnout za tu agitku a v rámci možností si přes filtr vzpomínek seriál užít. (11.05.2019)