Obsahy(1)
Švec Číč (L. Mrkvička) je šikovný řemeslník, ale také veliký šibal a hádankář. Takový, že přehádá nejen pana krále (J. Pehr), pomůže princezně (J. Preissová) k milovanému ženichovi, ale troufne si i na samotného Lucifera (J. Bláha). Vyslouží si tím slávu a bohatství, jenže přitom ublíží svému chudému sousedovi Karafiátkovi (J. Kemr). A tak v něm začne hlodat špatné svědomí. Vrátí se do pekla a tentokrát je v sázce jeho vlastní osud… (Česká televize)
(více)Recenze (71)
Teď sem si teprva uvědomil,kde se vzalo"házet kemra".Jak si tam ten Kemr pluje do rukávce..Na hlavu by si měl plít,za ty blbý, lživý,ovšem legendární,hlášky.A ponaučení z této pohádky?Pokud možno makat zadarmo a kdyby vám někdo nabízel radit nějakýmu králi,tak to prrr,to nikdy,podstatně lepší je tlouct na verpánku cvoky do škorní.Nejlépe jen do levejch. ()
Jednou za čas se vrátit do dětství není vůbec špatné. A tohle je jedna z těch pohádek, které jsou součástí toho mého televizního. Zlaťáky zfafrnělý švec, sousedka slepice, kouzelné brýle, papundeklové kulisy, čerti co přiběhnou na zavolání, a samozřejmě hádanky, přesně takové jakými jsme se bavili také. Jako kluk jsem si nikdy nenechal ujít a tentokrát to bylo setkání snad po třiceti letech. A pořád mě baví. Asi jsem od té doby moc nevyrostl. ()
Určitá zdlouhavost některých scén mi brání dát plný počet hvězd. Ale jinak mám tuhle pohádku moc rád - jak kvůli králi v podání Josefa Pehra (kdopak vzpomene jeho dalších pohádkových rolí jako třeba O ševci Matoušovi nebo Byl jednou jeden král, o Dovolené s Andělem ani nemluvě?), tak půvabné princezně Jany Preissové, rozporuplném ševci v podání Ladislava Mrkvičky, tak i kvůli Karafiátkovi v úchvatném Kemrově podání (jeho plivání do rukávu při spojení slov peklo nebo čert mi zůstalo v paměti hodně dlouho). Hádanky jsou vybrány z kategorie ne moc známých a ne vždy si po letech vzpomenu na odpověď. Hlavně to má zajímavý lidský přesah a na pohádku zajímavou nejednoznačnost postav (nejen švec, ale i upovídaná sousedka, která ale v jádru je hodná). ()
Dokonce i dřívější televizní studiové pohádky v očividných kulisách mají pohádkovější atmosféru než dnešní filmová pohádková produkce. Tohle je televizní klasika, perfektně odehraná (Mrkvička jako švec s židovskými manýry a též bradkou) a hlavně dělaná od srdce, k atmosféře napomáhá i padnoucí efektivní hudební složka. ()
Pěkná pohádka, prima hádanky, skvělé herecké výkony pokud beru v úvahu ten malý formát. Ovšem z Karafiátka mi nikdy (už i jako děcku) dobře nebylo, protože to byl závistivý člověk, který v pekle skončil vlastní blbostí, ale zodpovědnost za to hodil na ševce a ještě mu spílal, že je chamtivý na zlaťáky. Ovšem když jeho samotného pak pozvali na zámek na oběd, to se celý štěstím tetelil a taky neodmítl. Takže tuhle postavu jsem od dětství opravdu chápala jako učebnicového křiváka. :)))) ()
Galerie (3)
Zajímavosti (5)
- Dvorní dámy v této pohádce mají stejné šaty jako měly princezny v pohádce Zlatovláska (1973). (RozaF)
- Stejný příběh byl v roce 1976 nastudován i v rozhlase pod názvem "O ševci Čičovi". Režíroval tehdy Karel Weinlich. (Přemek)
- V čase 57:30 Švec (Ladislav Mrkvička) odnáší Karafiátka (Josef Kemr) z pekla a Karafiátek má jen ponožky. V následujícím snímku před chalupou už má boty, i když byl pořád na zádech ševce. (vera35713)
Reklama