Čertův švagr

Někdy je služba v pekle přece jen menší lopota, než se lopotit s pozemskými hříšníky, kterých je víc než dost. Mladík Petr na vlastní kůži poznal, jaký trpký život mu přichystal osud nadbytečného sirotka, i když nepřestává věřit, že na světě převažují hodní lidé nad těmi zlými. Na světě je víc intrikánů než čertů v pekle, ale hodný Petr na lidi nezanevřel. Poté, co si odkroutí rok v pekle, je za svoji věrnou službu, spočívající v přikládání polínek pod kotle s hříšnými dušemi, peklem štědře odměněn. Kouzelné dary se mu budou náramně hodit, když bude do pořádku dávat to, co se za ten rok na světě událo. I Petr se změnil k nepoznání. Vypadá jako čert. Vlastně jako čertův švagr. Televizní pohádka na motivy klasické pohádky Boženy Němcové nedisponuje kvalitní trikovou ani technickou realizací. Animovaný sníh nemá se sněhem nic společného, pekelný "oheň" pod kotly je jen krepový papír v červené barvě, do kterého se prostřiženým otvorem hází polínka, která kupodivu byla ze dřeva, a do toho zadní projekce v záběrech, pro které jí ani nebylo třeba. Nikdo nebude na větvi ani ze studiových dekorací, a to jak na zámku, v pekle, v hospodě a také v loupežnickém doupěti, kde se pohádka střídavě odehrává. Překvapivě měl pohádkový počin obstojné potíže s perspektivou záběrů, kterou se mu úspěšně podařilo nějakým záhadným způsobem pravidelně porušovat. Zkušená televizní tvůrkyně Vlasta Janečková vsadila na kvalitní herecké obsazení. V popředí je charismatický Lucifer Vladimíra Ráže, kterému se zdatně určitým způsobem vyrovnává neokoukaný projev Ondřeje Havelky v roli Petra. Ostatní herci, respektive role knížepána nebo macechy, vedle této dvojice zapadli a scény s nimi dějově vázly, což je s podivem při jejich stěžejnosti pro děj jako takový. Nelze přímo hovořit o nudě, ale ze skromných realizačních poměrů, z jakých pohádka vzešla, nelze očekávat něco nepřekonatelně úchvatného. Jde o řemeslně zručně natočenou pohádku, které patří tradiční místo v odpoledních hodinách na televizní obrazovce. Nějaké to své "čertovské" kouzlo jistě má. Ale když napíšu, že ji na stejné motivy natočení "S čerty nejsou žerty" (vznik obou pohádek se překvapivě shodně datuje s rokem 1984) převálcovali, tak je to slabé slovo. 60% (28.06.2014)

Vlasta Janečková bola česká režisérka, ktorá celú svoju kariéru zasvätila práci na tvorbe televíznych rozprávok pre deti a mládež. Na svojom konte má desiatky titulov. Jedným z nich je aj štúdiový snímok "Čertov švagor", ktorý natočila v roku 1984. Tento krát sa nechala inšpirovať literárnou predlohou spisovateľky Boženy Němcovej. Skúsene a profesionálne zrežírovala čertovský rozprávkový príbeh o sympatickom mládencovi Petrovi, ktorého jeho macocha kvôli vlastnému majetkovému prospechu vyhnala z domu a navyše ho obvinila z krádeže. Peter odíde hľadať štastie do sveta. Márne sa však snaží nájsť si prácu. Až napokon sa mu podarí zamestnať sa ako sluha v pekelnej ríši. To mu pomôže zjednať spravodlivosť. Hlavnú úlohu prekvapivo dobre svárnil herec Ondřej Havelka. *** (08.11.2023)

Na to že tohle studiové podání vzniklo ve stejném roce jako notoricky známé S čerty nejsou žerty, nemůže být snad více odlišné. I proto se na tuto verzi vyplatí podívat. Démonický lucifer v podání Old Shatterhanda, či roztomilá Veronika Freimanová jsou super a ta zima a sníh se sypou skoro až z televize ven... (22.10.2017)

Docela slusna studiova pohadka. Raz jako vrchni cert-hodny kapitalista, kral jako hloupy socialista ktery vsechno rozhazel, krasna Dada jako vypocitava potvora (stejne jako ministryne-sluzka Jana Brezinova). Veronika jako hodna princezna co slouzi u loupezniku. Havelka jako chudas, co ke stesti prisel. 4- (05.07.2014)

Zcela typická studiová pohádka pro nedělní poobědový čas. Taková trochu upravená a zkrácená verze velké pohádky S čerty nejsou žerty. Havelka je odzbrojující, čert Vladimíra Ráže je důstojnost sama, Jana Březinová správně záporná. Kdo má rád typ studiových pohádek, nemůže si, dle mého názoru jednu z těch nejlepších, nechat ujít. Hudba: Vadim Petrov (29.12.2008)