Maxipes Fík

Maxipes Fík předvedl to, co mám na večerníčcích rád. Ukázal nám pohádku jako grotesku. Dělalo to později A je to..., Bob a Bobek a trochu i Mach a Šebestová. Maxipes Fík však byl v tomto průkopnickým večerníčkem, který tu byl.  Václav Bedřich byl zárukou toho, že ten večerníček dosáhne komičnosti, kterou si to zasluhuje. Pobaví se tak nejen dítě, ale dospělý. Dívám se na to odstupem a vidím tam věci a narážky, které jsem před tím ještě neviděl. A je to dobře... (03.04.2024)

Stejně jako jsem nedávno psal u Rumcajse, i u Fíka jsem měl v dětství tak naposlouchanou audiokazetu a gramodesku, že jim skoro dávám přednost (jak tak čtu, nejsem v tom sám). BTW všimli jste si, jak je to nádherně politicky nekorektní večerníček? Fík požíval alkohol, řídil bez oprávnění, odmlouval strážcům zákona, udeřil verlybu, dravou šelmu nechal zavřít do ZOO... To by se v době eurovečerníčků stát nemohlo. (21.03.2010)

Není mnoho večerníčků takhle precizně natočených, vtipných, zabírajících na děti i dospělé. Dnes jako člověk v mezidobí mezi dětstvím a důchodem si obzvlášť uvědomuju genialitu toho psího příběhu. Co je super, že se do toho nedostala vůbec žádná politika, a přitom to postihuje stav společnosti naprosto dokonale. 100% (22.02.2015)

Stejně jako bych si nedokázal představit Křemílka a Vochomůrku bez Jiřiny Bohdalové, tak si nedokážu odmyslit pana Dvořáka u příběhů Áji a Maxipsa Fíka. Také jsem rád poslouchával na kazetách dobrodružství tohoto obrovského, ale dobráckého psa, možná ještě raději než Křemílka a Vochomůrku. Opět ve svém žánru patří k nejlepším. (29.03.2008)

Stejně jako u mnohých dalších večerníčků jsem samozřejmě býval pravidelným divákem a všechny příhody si náležitě užíval. Nevím, jak by se mi to líbilo dnes, každopádně za dětství a výborný dabing Josefa Dvořáka si Fík zaslouží pět hvězd. Škoda jen, že i v tomto žánru je kvalita dnešních věcí je dost nízká. (21.02.2009)