Maxipes Fík

Mám rád psov. Aj ako decko som ich mal rád. Avšak prerastený, chlpatý, český "Maxipes Fík" mi teda ku srdcu nikdy neprirástol. Malá Ája a jej obrovský psisko ma nedokázali zabaviť. Nepáčil sa mi ani ten uhuhňaný dabing Josefa Dvořáka. Podľa hodnotenia sa zdá, že sa tento starý animovaný večerníčkový seriál teší značnej obľube a mnoho uživateľov naň s radosťou spomína. U mňa však v tomto prípade nostalgia vôbec nezafungovala a preto tomuto titulu dávam iba dve hviezdičky. Maxipes Fuck! ** (30.09.2017)

Věnováno Azorovi...Když jsem byl malej, měl jsem taky psa, jako u nás na vesnici měli všichni mí spolužáci. Sice nedokázal dojít pro pivo a ani pak vypít sud piva na ex, a navíc to byl jen takovej voříšek, skoro bych řekl i podvraťáček. A taky občas sousedovi zakousl slepici nebo králíka, kterej ke své smůle zdrhnul z drátěné ohrádky, kde se měl poslušně pást. A navíc jsem po něm docela dlouho musel uklízet loužičky na linoleu (a záviděl jsem Áje, že její Fík dělá jenom kreslený). Ale stejně jsem měl toho svýho pejska moc rád. Jmenoval se Azor. A u večerníčku vždycky kňučel strachy, jestli nebudu mít toho Fíka radši :-) A pak chvíli vydržel poslouchat, nedělat loužičky a dávat pac... :-) (11.01.2013)

Není mnoho večerníčků takhle precizně natočených, vtipných, zabírajících na děti i dospělé. Dnes jako člověk v mezidobí mezi dětstvím a důchodem si obzvlášť uvědomuju genialitu toho psího příběhu. Co je super, že se do toho nedostala vůbec žádná politika, a přitom to postihuje stav společnosti naprosto dokonale. 100% (22.02.2015)

"Ten pes hraje dámu?" "Mizerně, že jo." Kdyby se dělal průzkum oblíbenosti psích ras, české děti by byly zvláštní výjimka - vítězil by bernardýn. Katedry plné sociologů a psychologů by si lámaly hlavy. Až by snad i oni přišli na to, že náš kapitán není pes, ale Maxipes! Vynikající večerníčky z dílny kvinteta virtuosů: Čechura - text, Šalamoun - obraz (ono by se to snad dětem ani nemělo líbit, je to přece ujetý a poťouchlý..., ale přesto to funguje ba umocňuje), Dvořák - vypravěč (podívejte se na koment PetrPan2 - scénka s dopraváky je prostě boží a s tím hlasem..., nemá chybu, "chachá, to by mohl říct každý!":-), Skoumal - hudba, Bedřich režie. Ty příběhy jsou správně střelený, rošťácký, fantazírující a znevažující svět dospělých přesně v té míře mírné taškařice v mezích zákona, jak to mají děti rádi. (A nejen ony!) Přesně takhle jak nás ukazuje Maxipes Fík, bysme se měli brát a chovat. Teď mě omluvte, musím nazout péra a skočit si pro pivo. HAF! (13.04.2010)

Václav Bedřich byl vynikajícím tvůrcem ideální animované tvorby pro děti. Jeho výtvory jsou výrazné po stránce výtvarné i obsahové. Laskavě provázejí dětské publikum po světě života. Vynalézavě a nevtíravě po výchovné stránce. Výtvarník Jiří Šalamoun stvořil svoji nejslavnější postavu. V dospělém věku se s rozkoší dívám na variabilní úvod rozverné hravosti. Je to prosté, milé a stále účinné. S noblesou se animovaná série podílela na mé výchově a dodnes mi přináší sladkou vůni již téměř zapomenutého stavu bezstarostného a nedočkavého času bezprostřednosti dětského věku. I bez zbytečného násilí a zběsilosti lze na dětskou duši intenzivně zapůsobit. Hlas Josefa Dvořáka dotvořil charakteristickou podobu a v současnosti tržní ekonomiky je Fík úspěšnou komerční značkou. To novodobé běsnění ovšem nedokáže blahodárnou působnost zastrašit a roztáčí své divadlo představivosti. (12.05.2017)