Moebius

pokud nahlížím na Moebia jako na "pouhý" studentský film, shledávám ho lehce nadprůměrným. kamerové zpracování není špatné, ačkoliv jistá syrovost záběrů může být dost dobře záměrná, interiéry jsem povětšinou pociťoval nepříjemně tísnivé a klaustrofobické (což je zřejmě důsledek proslulého tunelového efektu), nicméně v jistých mezích realistické, herecké výkony kolísaly a dějová linie byla natahovaná jak žvýkačka a obsahovala mnoho pro film zcela irelevantních scén. ale abych jen nekritizoval, chválím, že se tvůrcům podařilo vnést do Moebia alespoň ten prchavý výtažek záhadami prosycené atmosféry. dále oceňuji, že film nutí diváka přemýšlet o všedních věcech z úplně nových perspektiv a o světě s trochou vyumělkované moudrosti vypovídá jako o "místě, kde nikdo nenaslouchá druhým". přesto rozhodně nedoporučuji brát "vědeckou stránku filmu" vážně. odsoudit matematické zdůvodnění zmizení vlaku, připodobňované k zakřivení Moebiovy smyčky, by mohlo poukazovat na "přidanou tématickou hodnotu filmu" - na to, že ani já, tak, jako zbytek světa, nenaslouchám, nejsem otevřený novým možnostem. a přeci to je mimo jiné účelem vědecko-fantastických filmů - otevírat mysli diváků zobrazováním nových možností existence. poukazu se opatrně vyhnu a jen doporučím nehledat v pointě filmu Moebius logiku. je pravda, že není vůbec snadné natočit dobrý vědecko-fantastický film a že s tímto žánrem se v latinskoamerických kinematografiích takřka nepotkáme. bohužel ani Moebius pravidla žánru dokonale nesplňuje. je v něm trocha vybájené fantazie i trocha v uvozovkách "vědy" a dokonce i pokus spojit ony dva prvky do jediné skutečnosti, doplněno malou, zanedbatelnou troškou hororové atmosféry, ale to je vše. v porovnání s vrcholem žánru pouhý průměr, na poměry studentského filmu si však Moebius zasluhuje větší uznání. (05.02.2006)

Tak tohle bych určitě ráda viděla ještě jednou - dost zajímavá atmosféra, kterou momentálně asi neumím přirovnat k žádné jiné v jakémkoli dalším filmu - ovšem bohužel jsem se plně nesoustředila na děj, a tudíž mi toho spousta unikla. Na to, že Moebius je studentský film, je natočen velmi dobře a já mu proto tu čtvrtou hvězdičku nakonec milostivě dám. (20.07.2006)

Temná zákoutí podchodů a podzemí, zvláště večer a v noci mě v reálu obvykle děsí a pokud možno se jim vyhýbám, ve filmech mě ale na oplátku dokážou fascinovat. Mystery z prostředí argentinské podzemní dráhy má jedinečnou atmosféru. Už samotná vizuální kombinace temna a silných světel z dálky má silný účinek, ale všechny ty zvuky a ruchy v pozadí atmosféru teprve úžasným způsobem zesilňují. Vůbec bych ani netipoval, že se vlastně jedná „pouze“ o studentský film, protože tvůrcům z řady filmových studentů se s nízkým rozpočtem podařilo stvořit vizuálně i technicky takřka dokonalý snímek s nápaditým příběhem, k tomu v adekvátní stopáži a s pořádnou dávkou napětí po celou dobu... zkrátka originální žánrový film špičkové úrovně, jakého se od řady profesionálních režisérů na oplátku v takové podobě ani nedočkáme. Přikován v první řadě propracovanou atmosférou a napínavou zápletkou zmizení podivného profesora i celé soupravy metra jsem napjatě očekával vyústění s uzemňující pointou,  kterou jsem dostal jen částečně. Ale nakonec se dokázal uspokojit i s čistě pocitovým vyvrcholením s procitnutím v alternativním světě fantazie a snů, aneb jak by řekl Rod Serling, ve světě druhé dimenze, který se ukrývá v Zóně soumraku... :-) ...a já podobná setkání rozhodně přivítám rád, zvlášť když jsou naplněny tak silnými tvůrčími kvality. [90%] (27.09.2021)

Přiznám se, že Moebius je moje první setkání s argentinským filmem (pokud tedy o tom vím), a je to pro mě zároveň dost divné a svým způsobem originální setkání. Filmu se nedá upřít specifická stísněná a samotářská atmosféra ... velmi odlišná od filmů z kontinentální či severoamerické produkce v žánru sci-fi. Ale Moebius vlastně asi ani nepatří do této skupiny filmů. Děj stojí na originální myšlence, avšak její jakoby vědecké vysvětlení je příliš přeexponované a víceméně zmatené. Já nejsem příliš v matematice znalá, ale základní princip moebiových kroužků mi něco říkal i před shlédnutím filmu, a mám pocit, že kdo této problematice rozumí víc, se asi musel bavit. Nakonec však ono vysvětlení vlastně zůstává v mezích katolicky lidského vnímání světa (Které se dost často sváří v argentinské kultuře, pokud tedy usuzuji z románů argentinských slovotepců, kterých jsem narozdíl od filmů přečetla docela dost). (17.02.2006)

Na mnohá doporučení jsem si dnes udělal čas na tento studentský filmek a věru nejsem zklamán. Za prvé ani nepůsobí jako studentský film a za druhé ten příběh stál opravdu za to. Celá ta myšlenka Moebia je velmi zajímavá a zde z toho bylo jistě vyždímáno mnohé. Víc nehodnotím jen díky mizerným hereckým výkonům, protože jsem to těm lidem prostě nevěřil. Škoda. (16.02.2011)