Avatar: Legenda o Aangovi

Tuhle recenzi píšu z pozice skalního fanouška, který původní seriál miluje už léta. Nesdílím nadšení, které se objevuje ve fanouškovských reakcích ve skupinách např. na Facebooku. Nová adaptace od Netflixu mi nepřijde zdaleka tak super jako jim, mám k ní dost výhrad. Začnu ale tím pozitivním: ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Audiovizuál: Vizuálně je tahle adaptace opravdu povedená. Co do lokací a jejich následném vyrenderování, tam si v podstatě není na co stěžovat, kdo se těšil, že uvidí určité lokace ze seriálu v live-action (např. Omashu), tady bude spokojen, výprava je tu úplně někde jinde, než u té parodie z roku 2010 (tam se o výpravě vlastně ani mluvit nedá). Kostýmy jsou asi taky to, co byste si představili, kdybyste si u animáku řekli, jak by to mohlo „v reálu“ vypadat. Až na ten účes Yue a celkově Yue, která mi spíš připomíná někoho z Mrazíka než z Avatara :(. Appa mi přijde v pohodě, zato Momo mi teda vůbec nesednul, upřímně mi přišel i celkem hnusný a já se nedivím, že za celou sérii moc prostoru na obrazovce nedostal. Ovládání elementů taky v pohodě, tak jak by to asi „v reálu“ mohlo fungovat. Naštěstí tady nedochází k podobným „omylům“ jako že vládci ohně potřebují externí zdroj ohně nebo že je potřeba šest vládců země ke zvednutí jednoho kamínku. Akorát u ovládání vody, když ji vládce zvedne do vzduchu, tak mu z ní pořád něco kape, což se v originále nedělo – slyšela jsem názor, že je to nedostatečnými triky, ale James Cameron ve filmu Propast z roku 1998 přece měl pohybující se masu vody a nic z ní nekapalo. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Postavy/změny charakterů: Osobně mi většina herců na jejich postavy nesedla. Rozhodně to není tím, že bych trvala na tom, aby vypadali úplně přesně jako jejich předloha, to snad ani není fyzicky možné, ale v mnohých případech je mohli aspoň (!) připomínat – ať už vzhledově, horší je to ale charakterově. Charakterově mi původní postavy připomínalo jenom pár z nich a když už, tak u nich se pokazilo něco jiného (např. jejich vývoj nebo příběh). Všimla jsem si, že zpočátku se u mnoha postav zapomnělo (nebo se vynechaly) některé charakterové vlastnosti/zvláštnosti, aby se pak tyto vlastnosti náhodně objevily uprostřed nebo skoro až na konci série. Pak se stane, že postavy na takovou vlastnost zareagují, ale divák neznalý předlohy vůbec netuší, odkud se to vzalo, jelikož se tak postava předtím nikdy neprojevila. Příklad za všechny – někdy v posledních dvou epizodách Katara pronese poznámku ve stylu, že Sokka moc jí – i když předtím, nebylo nikdy ukázáno, že by nějak moc lpěl na jídle. Objeví se to jako blesk z čistého nebe a divák se tomu najednou má zasmát? Některé odebrané nebo naopak předčasně přidané vlastnosti pak vyloženě škodí vývoji postav. Např. u Aanga jaksi chybí nějaká hravost, dětskost, snaha utéct od všech povinností. Jak si pak ale má projít nějakým vývojem a dospět? Zuko je zase hned od začátku jen nepochopený, vlastně hodný princ, který je ke všemu jen nucen otcem a smýšlením svého národa. Přitom v původním seriálu na začátku vůbec netušíme, jaký je a působí čistě jako záporák. Jeho kladné vlastnosti se objevují až v průběhu příběhu. A takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho, snad jen zmíním, že něco podobného se stalo u Sokky, když se tvůrci téhle adaptace rozhodli utlumit jeho sexismus. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Způsob vyprávění: Zaznamenala jsem komentáře, že tahle verze je moc dětská, což je úsměvné vzhledem k tom, jak se snaží být „dospělá“. Pod tím „dospělá“ si Netflix zřejmě představuje to, že explicitně ukáže upálení vzdušného nomáda apod. To v originále pochopitelně nebylo, jelikož originál je mířený na mladší publikum. Originál je ale důkazem, že to jde i bez toho. Navíc když divák vidí explicitní násilí až moc často, jednoduše si na ně zvykne, otupí, a pak pokud tvůrci budou chtít takhle něco zdůraznit, nebude to fungovat a celkově bude pak těžší zdůraznit dopad podobných událostí. (U původního seriálu má dopad třeba jenom objevení trosek vzdušného chrámu. Předtím totiž diváci v seriálu nic napřímo neviděli a tím víc to na ně zapůsobí.) Daleko horší mi ale přijde, že tvůrci téhle verze si asi myslí, že diváci jsou úplně blbí a je potřeba jim všechno doslovně a nejlépe několikrát zopakovat, aby to pochopili. Je tu příliš mnoho expozice, napřímo je řečeno všechno, co řečeno být může a nezbývá tu žádný prostor pro to, aby si divák mohl něco domyslet. Vlastně ani nemá moc prostoru se nad něčím zamýšlet. Všechny postavy pořád dokola opakují své motivace a pocity, jako by si tím sami nebyli jistí – navíc je to všechno podané v ne moc kvalitních dialozích. Postavy (a jejich motivace) a i dobře napsané dialogy jsou jednou ze zásadních věcí, které v originále příběh ženou dopředu a když to pak vypadá jako v téhle adaptaci, není divu, že mě to (a určitě nejenom mě) brzo přestalo bavit. A určitě nejsem jediná, kdo opravdu nemá rád, když z něho tvůrci dělají blbce. A taky se musím zeptat – když to před lety fanoušci původního animovaného seriálu pochopili i bez doslovného výkladu, proč by to teď nemohli pochopit i noví diváci? První série původního seriálu brala vše (i válku) spíše z toho dětského pohledu a postupně to dětskému divákovi odhalovala. Tato adaptace míchá tento přístup s doslovným výkladem, přičemž ten doslovný výklad má přednost. Nic z popisovaných věcí pak divák reálně nepocítí, protože se o tom jenom mluví (např. u Bumiho) a herci to neumí prodat nebo jim to scénář/režie ani nedovoluje. Je zajímavé, že tvůrci na rozdíl od jistého nejmenovaného filmu měli téměř stejný časový prostor jako originál, přesto spoustu důležitých věcí vynechali, míchali několik dějových linek do sebe a zkracovali. Podle mě byly takové úpravy zbytečné – chápu, že nechtěli dělat jedna ku jedná adaptaci, ale tady si tím spíš sami zavařili. Je vidět, že rozložení na menší příběhové úseky příběhu sedělo víc, příběh lépe utíkal, byl dynamičtější, v podstatě ani nešlo se u něj nudit, i když to byl třeba filler. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Změny loru/příběhu: Pár věcí navíc bylo zajímavých (třeba ukázání genocidy vzdušných nomádů), ale celkově snad u žádné příběhové změny jsem si neřekla, že je to fakt super, že se mi to líbí víc než u originálu. Hezké je, že se tvůrci snaží přidávat drobnosti jako jsou detaily z komiksů, které navazují na původní seriál a z dalšího přidaného materiálu, ale k čemu to je, když jinak spoustu dalších a mnohem důležitějších věcí pozmění (v negativním slova smyslu)? Hodně událostí, které se v původním seriálu staly až v dalších knihách (= sériích), tady tvůrci nacpali už do téhle série. Jenže to podle mě udělali způsobem, kterým tyto události dopředu pohřbili – nevím, jak to pak chtějí vyřešit, ale myslím, že nic dobrého to nepřinese, akorát si tím sami podrážejí nohy.  Dost podle mě důležitých věcí pro další vývoj příběhu zase vynechali, z mnou nepochopitelných důvodů. Pár příkladů změn příběhu, které se mi nelíbily: změna důvodu, proč Aang odletěl a ztratil se v bouři, způsob, jakým Katara získala svitek o ovládání vody, setkání Aanga s Bumim, předčasné představení Ozaie, Azuly, vynechání jakékoliv romantiky mezi Katarou a Aangem, vynechání setkání s Jeong Jeongem atd.). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Závěr: Nová hraná adaptace seriálu Avatar: The Last Airbender je někde mezi geniálním původním seriálem a jistým filmem, o kterém se ve slušném fandomu nemluví. Snad nikdo ale nečekal, že by to mohlo být ještě horší než ten film. Začátečníkům bych jako vstup do tohohle fiktivního světa pořád doporučila podívat se nejdřív na původní animovanou verzi – časově vychází v podstatě stejně jako nová hraná verze od Netflixu, je toho v ní ale mnohem víc snad ve všech směrech (hlavně co se týče příběhu, postav, wordbuildingu). Skalním fandům jako jsem já bych tuhle verzi nedoporučila už vůbec. Osobně si myslím, že to čekání za to nestálo. Nečekala jsem adaptaci jedna ku jedné, která by byla zbytečná, ale změny, které tvůrci nové verzi provedli, se za mě nepovedly a nedovedly zachytit to, co dělá původní seriál tak výjimečným.---------------------------------------------- Celkové hodnocení 5/10. --------------------------------------------------------------------------------------------------------- -------P.S.: Vzhledem k příběhovým a charakterovým změnám u postav se vůbec nedivím, že původní autoři (Brian Konietzko a Michael Dante DiMartino) od netflixovského projektu v průběhu produkce odešli a distancovali se od něj – na jejich místě bych udělala to samé. A bohužel musím poznamenat, že mé obavy z dříve oznámených charakterových změn se potvrdily. (04.03.2024) (méně) (více)