Celý život

Vysokohorská báseň na téma celý život, která horskou kulisou diváka zaujme, uchvátí a nepustí, přičemž nezůstane jen u tohoto záměru nabrat širší publikum. Ona totiž snaha vypovědět životní příběh celovečerní formou není zrovna z nejsnadnějších úkolů, o to cennější je potom úspěch, kterým tohle zvolna plynoucí, na slova skromné, ale myšlenkově bohaté, poetické drama s čitelnou symbolikou bezesporu je. (09.05.2024)

Natočit takovouhle reklamu na Alpy, aniž by křičela kýčem, a příběh obyčejného, tvrdého rurálního života tak, aby se i vyslovený měšťák dokázal identifikovat s hlavním hrdinou a vnímat jeho očima, je unikátní počin. Do všech stran vybalancovaný mikrohistorický portrét s citlivým hudebním doprovodem, radost se dívat (17.12.2023)

Očekával jsem syrové alpské existenciální drama a dostal sentimentální středoproudovou laskavou hřejivost o tom, že ten náš lidský animální živůtek je tak nádherný a zázračný, až by z té vší krásy člověk nejradši plakal, ačkoliv třeba celé to naše pozemské plahočení stojí úplně za hovno a co se v něm může podělat, se často i podělá. Nic pro pesimisty, tedy realisty. Třetí kvůli družce, které se to líbilo, a taky objektivně za nějaké ty alpské scenérie a několik přeci jenom zajímavých scén. (29.04.2024)

„Smrt prý rodí nový život. Říkaj lidi. Ale smrt nerodí nic. Smrt...je studená ženská.“ - „Co že je?“ - „Studená ženská. Nemá tvář. Nemá hlas. Přijde, vezme a odejde. Hodí tě do černý díry a v tom kousku nebe, co ještě uvidíš, než tě zaházejí lopatou, se znovu objeví ta studená ženská, a ještě jednou na tebe dejchne. A jediný, co ti zbude, je tma a zima.“ Andreas nemá od dětství na růžích ustláno kvůli despotickému strýci. A divák mu tak začne rychle fandit. Navíc, Andreas má pořádně tuhý kořínek…Film o člověku a jeho malém světě, ve kterém mu vlastně nic nechybí. O jedinci žijícím téměř celý život v nádherných, ale nemilosrdných horách, které co dají, také vezmou (a že těch ztrát Andreas zažil celou řadu). A tak jde místy o sice smutný, ale jinak hezký příběh podpořený kouzlící kamerou (Alpy kam se podíváš!) a hudbou. Posledních cca 20 minut (po návratu) bych drobně prostříhal, ale nic to nemění na tom, že mě tenhle jeden život bavil a líbil se mi i konec. Za mě to budou slušné 4*. „Je to zlomené!“ - „To se…z toho vyrosteš! Jako ze všeho v životě.“ (06.06.2024)

Nějakou dobu mi trvalo obhájit ten barevný kýčovitý look filmu, který upomíná někam k reklamám na Milku, než mi došlo, že film vlastně celou dobu sledujeme prostoduchou optikou dobráckého vesnického blba, pro kterého věci takto prostě jsou, protože je zvyklý nezabývat se problémy, které se ho bezprostředně netýkají. Nakolik je to inspirativní nebo nebezpečné se vlastně ještě sám nemůžu rozhodnout, ale mám, že vzniká určitý trend pozitivních filmů o dobrovolně se izolujících mužích (viz loňský Le otto montagne), kteří nacházejí usebrání sami u sebe. Samozřejmě, že mají i svou životní lásku, ale ta musí být pro účely zápletky ideálně mrtvá. (18.03.2024)