105 % alibi

Za mne nejlepsi alibovka. Scenariste se zde vyhnuli zkratkovitym neduveryhodnym stopam a nechali ustredni dvojici vysetrovatelu si vse poctive odpracovat. OK, prvni sceny pusibily trosku jako ulitba rezimu, ale jinak jsem osobne moc ideologie nezanamenal, byt se pohybujeme v 50 letech, i kdyz na jejich konci. Ale mozna pouze nemam ten citlivy smysl na ni. Jinak, vedle ustredni kriminalisticke dvojice, bavila i dvojice mladych vlastne ani ne delikventu, Josef Vinklar i Otto Lackovic odvedli perfektni vykony. Skoda, ze Otto pak ve filmech dostaval pouze vedlejsi nebo druhorade role, zde se plne vyrovnal herecke legende Vinklarovi, ktery jiz v te dobe mel za sebou velke herecke prilezitosti, napr v Hratkach s certy nebo v Princezne se zlatou hvezdou.  Skvela detektivka, jenom v atmosfere trosku pokulhava za Kalašovkami. Neni az tak realisticka, na prvni pohled nevypravi "pribeh ze zivota," ale trosku susti papirem scenare. Proto za mne alibistickych 80 pro. (07.02.2022)

Příležitost dělá zloděje. A někdy také vraha. Zdánlivě obyčejný krimifilm s poněkud prvoplánovým morálním pozadím, ale precizní scénář jej v jistém ohledu posouvá o laťku výš. V dialozích je znát určitá ironie a předvedené postavy oplývají nepopiratelnou autenticitou (sic!) i nemalými sympatiemi. Což je vzhledem k době, která zdaleka nebyla tak svobodomyslná, jak se může zdát, malý zázrak. Napětí stupňované atmosférou vlastního strachu, v němž rezonuje jak mladická nerozvážnost, jíž se dopustili nezkušení chlapci toužící po výhře snů, tak zkušenost a moudrost policejních vyšetřovatelů se daří udržet až do úplného závěru a film má navíc velkou oporu jak ve vynikající práci s kamerou, tak především v hereckých výkonech, které 105% alibi trvale zařazují mezi to nejkvalitnější, co na konci padesátých let u nás vzniklo. (10.03.2012)

První detektivka z třídílné série s kapitánem Tůmou (Karlem Högerem) a poručíkem Líbalem (Josef Bek). Jde o zcela tradiční a standadní kriminálku, kterých se natočilo stovky. Karel Höger není nijak oslnivý, Josef Bek hraje druhé housle, hlavní roli má hlavně Otto Lackovič v roli mladého muže, který pravdu ne a ne říct, i když by mu výrazně pomohla. Zajímavý je ještě Menšíkův vklad do filmografie, protože tak úlisného už jsem ho dlouho neviděl. Čistý průměr mezi kriminálkami - nezklame, ale ani nenadchne. Hudba: Štěpán Lucký (17.12.2011)

Zvláštní kombinace kriminálky (kdy jakoby víme, kdo je vrah) a detektivky (to, když zjistíme, že vraha vůbec netušíme). S několika vtipnými dialogy mezi Högerem a Bekem, když už odezní menší napínák z úvodní části. Skvěle se povedlo film zařadit do hornického města (Kralův Dvůr dnes už bez komínů a těžebních věží, ale také část Hradce Králové) a jakoby jeho okolí (zvláště přehrada s chatou a převozníkem). Herecky velmi na výši - například Eduard Kohout na naprosto minimálním prostoru dokáže vystihnout skutečnou tragédii účetního a celého jeho života. Potěšily mne hvězdy čs. filmů 30. let - jak Eman Fiala, tak především ve větší roli František Vnouček, kterého známe nejspíše jako spravedlivého mladého učitele z Cesty do hlubin študákovy duše. Překvapilo mne, jak nádhernou dívkou je Štěpánková, které stačilo hrát velkýma, rádoby naivníma očima. A dokonce i Menšík se zde krotí a svou roli sice pojal ve světákovském stylu, ale velmi uvěřitelně. Samotné vyšetřování připomíná precizní vyšetřování jako ze současného seriálu Případů 1. oddělení, žádné unáhlené hypotézy ani intuice, ale poctivá práce a skládání střípků. Divák v každé chvíli ví přesně to, co vědí i vyšetřovatelé. Líbilo se mi i zatčení s těmi jazzovými rytmy na pozadí a bubnem. Nebo poslední Högerova hláška: "A máme po detektivce." Oba mladíci, zahraní překvapivě ne tak jistým Lackovičem a poněkud civilnějším a uvěřitelnějším Vinklářem, nakonec mají stanout před lidovým soudem, a možná je škoda, že nevíme, jak dopadl - za podobné prohřešky proti socialistickému myšlení a řádu se posílalo i do uranových dolů. (30.11.2018)

Nejslabší díl trilogie, výtvarně mu nechtěně prospívá noir atmosféra doby komunistického temna. V pozdějších dílech se více objevuje nadhled svobodnějších let šedesátých a celá trilogie je tak jakýmsi retrospektivním zobrazením postupu "jarního" tání, kdy mezi prvním a posledním dílem je až neuvěřitelný ideologický rozdíl. (29.12.2023)