105 % alibi

"To je detektiv. Ten je za to placenej, aby se tvářil nepříjemně." Kriminálka je to dobrá, klamavejch stop i motivací je dostatek, nejedna scéna se tváří dostatečně dramaticky, ale kpt. Tůma s npor. Líbalem na můj vkus ještě moc žerou subordinaci a chybí jim ten jejich budoucí nadhled. Prostě kdybych takhle zapeklitej případ řešil já, tak bych s výherním Spartakem zatkl i zloděje losu, gumoléčbou bych z něj dostal přiznání k vraždě a bylo by vyřešeno. Statistika objasněnosti by byla uspokojena a jestli chce někdo hledat skutečnýho vraha, tak ať ten případ přidělí Tůmovi. Já se na to jednou za deset let mrknu. (18.11.2021)

Detektivni pribeh, ktery neni vubec citelny a predvidatelny jak by se mohlo z kraje zdat. Prvnich deset minut se dej rozehrava k velkemu kusu, avsak vrazda a nasledny, na scenu, prichod vysetrovatelu pocatecni tempo a atmosferu dost zvolni. Potrebny sarm a rychlost se opet vrati s s prichodem Ladi Mensika.Velice nezvykle mi prislo divat se na kriminalisty v uniformach, i kdyz v te dobe to asi tak bylo.Ve dvou vedlejsich rolich se mihnou i dva mistri naseho herectvi - panove Stanislav Neumann(jakozto soused) a Eman Fiala(jakozto prevoznik). (09.01.2008)

Tak úplně bych netvrdil, že filmaři nebyli nuceni přece jen nevložit něco z dobovosti. Už jen ty fabriky v pozadí, kouřící komíny a v závěru věta kriminalisty Karla Högera: "Někdo na to přijde sám, že si na toho spartaka musí ušetřit a někomu to musíme vysvětlit my." Každopádně se jedná o kriminálku, kde se hlavní podezřelí vytvoří hned na začátku a jdou s námi až do konce, kde nakonec dojde k odhalení vraha. Docela překvapivého nutno dodat. A abych neprozrazoval, kdo je vrah, tak jen dodám, že toho herce v záporné roli člověk moc často nevidí. Za mě je to taková kriminálka, která na konci padesátých let mohla být rozhodně schématičtější a dobovější, ale není, zaplať bůh. Na druhé straně bych se ani nedivil, kdyby u ní někdo usnul. Kriminalisté v padesátých letech neměli moc možností a sám hlavní vyšetřovatel to říká jednomu z podezřelých. "Budeme vás vyslýchat tak dlouho, dokud se něco nedozvíme." A právě na tom je vidět, jak jsou policisté v koncích, že nakonec dojde i k druhé vraždě a oni si neví rady. Spoléhají tedy hlavně na výslechy a na to, co se kde dozví. Pachatel je odhalen v klidném tempíčku stojaté vody. (10.02.2021)

Černobílá detektivka s charizmatickým Högerem, ranařsky nekompromisním Bekem a zápletkou, která naštěstí není nijak rušivě zasažená budovatelskou atmosférou, takže funguje i dnes. To, že se mi film líbí i po několikerém zhlédnutí, samozřejmě přisuzuji především hereckému umu zúčastněných, ale i zdařilé práci režiséra Čecha, který tak vytvořil jen pomalu stárnoucí detektivní klasiku. 80% (11.10.2008)

Příležitost dělá zloděje. A někdy také vraha. Zdánlivě obyčejný krimifilm s poněkud prvoplánovým morálním pozadím, ale precizní scénář jej v jistém ohledu posouvá o laťku výš. V dialozích je znát určitá ironie a předvedené postavy oplývají nepopiratelnou autenticitou (sic!) i nemalými sympatiemi. Což je vzhledem k době, která zdaleka nebyla tak svobodomyslná, jak se může zdát, malý zázrak. Napětí stupňované atmosférou vlastního strachu, v němž rezonuje jak mladická nerozvážnost, jíž se dopustili nezkušení chlapci toužící po výhře snů, tak zkušenost a moudrost policejních vyšetřovatelů se daří udržet až do úplného závěru a film má navíc velkou oporu jak ve vynikající práci s kamerou, tak především v hereckých výkonech, které 105% alibi trvale zařazují mezi to nejkvalitnější, co na konci padesátých let u nás vzniklo. (10.03.2012)