Aféry mé ženy

Československý povídkový film, v němž hlavní roli hraje manželský pár Neradových ve složení lékařka L. Švormová a fotograf J. Vala. Nutno poznamenat, že L. Švormová je v tomto snímku velmi sympatická a pohledná, navzdory očekávání mě skutečně projev této amatérské kriminalistky mile překvapil, její manžel předvádí takovou svoji nepříliš výraznou klasiku, nicméně jako manželé se výborně doplňují a vyzařuje z nich velká pohoda. První povídka vypráví o pašování zboží ve vlaku Paris-Praha, následující se věnuje objasnění smrti starého hledače pokladů, jenž záhadně skonal pod Čertovým kamenem. Závěrečná a dle mého názoru nejzdařilejší povídka se zabývá podivnými událostmi v Domě hrůzy na pouti, přičemž vyjdou najevo jiné nekalé skutky kolotočářů. Skutečným vyšetřováním těchto nepravostí je pověřen major Buček v podání elegantního J. Langmilera, jenž je však velmi vděčný za nezištnou pomoc v podobě nedocenitelných informací od talentované madam Neradové. Ve vedlejších rolích se představí mnoho známých osobností (např. umělec ve vlaku F. Filipovský, redaktor J. Lír, vedoucí Domu hrůzy J. Hlinomaz, robustní majitel kolotoče Z. Kryzánek, krásná J. Hlaváčová, archeolog F. Vicena či oběšenec L. Trojan), avšak jednoznačně nejvíce mě zaujal zcela mimořádný výkon J. Beyvla ve druhé povídce a zejména jeho opilecký záchvat špatného svědomí. Aféry mé ženy režiséra V. Čecha se mohou zařadit mezi spoustu průměrných, nikoli špatných, kriminálek ze 70. let, hranici průměru překročili pouze hlavní ženská postava svou půvabnou svěžestí a podnapilý venkovan Beyvl. (07.08.2015)

"Musíš to do sebe klopit jak do sudu? Nějaké připomínky? Jo! Jen, že si včera večer chtěl otevřít dveře vývrtkou." (Aféry mé ženy) "Prosim tě zajeď někam, mám žízeň, že bych se o ní mohl opřít. Pane vrchní, jedno kafe s rumem. S čím? Tak bez rumu." (Smrt za slunovratu) "Za to chcete búra? Se ti něco nezdá? Ne, jen že to není tuzemák! Tak jestli chceš pribiňáka, tak si skoč naproti do sámošky." (Vražda v čertově mlýně) (28.12.2010)

Svahilsky trhni si nohou není Vutangů wako, jak ve filmu tvrzeno, ale parafujo wewe. Hihihi. A to kecání do filmu si taky mohli odpustit. Jinak jde o tři nic moc příběhy, které se však dají v pohodě zvládnout. Výslovná nuda to není, ale taky tomu chybí tak trochu spád. Mně se to vcelku líbilo. Hlavně vztah obou manželů a taky občasné vtipné hlášky. (24.02.2016)

Pravda, děje povídek byly řidší než spodky Varla Frištenského, nicméně díky rozhovorům mezi oběma manželi se člověk nenudil. Buď se bavil, pokud se špičkovali, nebo mu naskakovala husí kůže od hlavy až po nejspodnější část zad, když milostně laškovali. Jinak Švormové to slušelo, Valovi taky, i když pravda, trochu (víc) sportu by mu neuškodilo. Navíc prokázal nevšední talent, dokázal najít na Švormové paruce šedivý vlas (17.02.2015)

Pouze průměrný snímek, který je nicméně přehlídkou rázovitých postaviček ztvárněných celou plejádou známých a kvalitních herců. Tři detektivní povídky o malých českých zločinech jsou jinak snadno zapomenutelnou záležitostí. Filmu naštěstí pomáhá lehce ironický odstup, se kterým Vala coby manžel glosuje události a postavy kolem sebe ("heroin u nás nemáme a tak aspoň zobeme algenu"). Celkový dojem: 50 %. (19.08.2008)