Smoke

Nekouřím, nefotím stále stejné místo, nestal jsem se majitelem zletilé dcery a celkově nadšení z tohoto snímku nechápu. On byl sice celkem fajn, skvělí herci ho nenuceně táhli k nadprůměru, ale taky chvílemi nudil a totální absenci humoru já zkrátka neodpouštím. Taky mám svých starostí nad hlavu a tady má každá postava trable, které nechci znát a už vůbec je nechci řešit. Navíc jsem tentokrát nezvládl typické "nezávislé" kecy typu: Mám ti to říct? Ty opravdu chceš, abych ti to řekl? Fakt nevím , jestli ti to mám říct. Tak dobře, já ti to řeknu. Ale dobře mě poslouchej, protože to, co ti řeknu, bude fakt pecka. (24.03.2014)

Nádherný lidský film plný barvitých a živých charakterů. Smoke je elegantní spletenec osobitých příběhů, který beze spěchu, s cigárkem nebo doutníčkem v ruce vypráví o obyčejném životě v Brooklynu. Výsledkem je něco, co bez nadsázky pohladí na duši. Harvey Keitel a William Hurt mají příjemné, uklidňující charisma, Harrold Perineau a Forest Whitaker pak přináší zase trošku jiný element. Smoke je taková divácky dostupná poetika všednosti a jeden z mých srdcových filmů... 9/10 (20.07.2014)

Milá mozaika propojujících se příběhů, ať už vyprávěných nebo těch co se odehrávají přímo před našima očima. Všechny jsou zahalené dýmem, ale přesto jsou hřejivé a příjdou k chuti. Je to radost sledovat skvělé herecké výkony a chytré pointy, ve filmu, u kterého se přemýšlí a reflektuje dobu, stejně přesně jako Auggieho foťák zachytává čas. Závěrečný Vánoční příběh zahřeje u srdička. Musím se o víkendu zajít podívat na babičku. Co bychom to byli za přátele, kdybych ti nemohl svěřit svoje tajemství? (04.03.2013)

Malý velký příjemný film. Hezky načrtnuté postavy se skrze tabákový dým derou krátkým úsekem, kdy se jejich životy protnou, navzájem ovlivní a znovu vyplují do vod životního stereotypu. Nebo ne? Rodiny a vztahy se rozpadají a znovu nalézají, chudí zůstávají chudými, ve zlých časech se nalézá vnitřní dobro a mladíci studují vlastní identitu, putujíc po boku hořkosti starších. Stejně má vše ve svých rukách osud, řádka několika náhod a nehod. V každodenní rutině je prostě třeba hledat si malé radosti a zachovat si vlastnost konat dobré skutky, aby ten mizernej život za něco stál. A je třeba to dělat se stejnou lehkostí, jako si Auggie každé ráno před svou trafikou fotí ulici. Krásně napsané a s citem pro detail natočené. Pokud možno, pusťte si Smoke v pošmourné odpoledne, kdy nálada bude mrzutá a dům prázdný. A klidně si zapalte. (28.06.2008)

Krásnej snímek! Jak se dokážou příběhy ze života prolínat. Klidně bych měl někde na rohu trafiku a poznával nový a nový lidi, koukal jak se po čase mění okoli, a tak. Nejvíc mě dostal monolog Harveyho Keitela. Takhle dlouhej proslov jsem ve filmu snad nikdy neviděl. Ten film je hrozně procítěnej a vybroušenej do detailů. A cigárko po něm chutnalo dvakrát líp. S hodnocením nemám co řešit. (31.05.2009)