Smoke

Pekný (ne)obyčajný príbeh prepletený životami obyčajných ľudí. Skvelý herci, ktorý film znamenite obohacujú vydali so seba maximum. Režisérske duo Wang/Auster si naložili poriadnu latku. A nie hocakú. Pre niekoho to môže byť obyčajný film, v ktorom sa nedá nájsť niečo hlbšie. Neviem ako ostatný, ale ja som tu našiel omnoho viac, než sa na prvý pohľad môže zdať... Jediný film, pri ktorom som dostal chuť na poriadnu cigaru. A to mimochodom nefajčím. 80% (24.09.2012)

Trochu mi to pripomína Clerks, akurát atmosférou a pomalým tempom cielené na strednú, alebo ešte staršiu generáciu. Zopár príbehov, ktoré sa odohrajú postavám, ktoré sa stretávajú v obchode na cigarety. Po rokoch ma to už príliš nenadchlo. Jednotlivé príbehy sú príliš jednoduché a obyčajné, ale vďaka skvelým hercom to nuda nie je a v potrebných chvíľach film dokáže vyvolať v divákovi potrebné emócie. Najlepší je finálny Vianočný príbeh, ktorý rozpráva Keitel Hurtovi. Vo vedľajších úlohách sa tu mihne kopa skvelých hercov, takže ma bavilo objavovať kto všetko sa tu objaví. Ani pred rokmi som z filmu nebol odvarený a dnes ma už tento typ nezávislákov príliš nebaví, ale tento je rozhodne jeden z tých lepších. 6/10. (11.01.2020)

Osudy několika lidí, které spojuje kouř - nic víc, nic míň, ono vlastně ani nic víc není potřeba. Filmeček působí hodně nezávisle a tipnul bych, že u jeho natáčení panovala obrovská pohoda. Osudy lidí se proplétají plynule, nikoliv křečovitě a s nucenými pointami, jak je dneska v podobně žánrově laděných filmech zvykem a lze si představit, že podobná story na newyorských ulicích někde odehrává. Smoke je film, kde není potřeba nic moc psát - snad jen doporučení, že když se chcete na chvilku nechat unést filmovou pohodou, nenervovat se, nemotat si hlavu zapeklitými pointami, příjemně se pousmívat, je to přesně ta ideální volba. Snad už jen dodám, že Harveyho vánoční příběh je nádhernej a nejsilnější moment filmu (přiznání Rashida u jeho otce s neskutečným výkonem Foresta Whitakera je hned v závěsu) (10.01.2010)

Bylo to přesně tak jak jste tu slibovali. Film mě pomalu ukolébal do sladké blaženosti, zastřené lehce šedivým oparem. Dýchla na mě pohoda v "hořkosladkém" příběhu ,kde nechyběl humor a nechyběl smutek. Dýchl na mě život sám. Smoke mě přesvědčil ,že není dobré pořád někam spěchat ,protože pak nic nepochopíte. Takže nikam nespěchám ,ale už je pozdě a ráno musim do práce..... (09.06.2008)

Nekouřím a snad nikdy jsem neměl v ústech cigaretu (byť jen nezapálenou), ale překážkou k zalíbení v tomto filmu to vůbec neznamená. Smoke nabízí sled navazujících „kapitol“ ze života několika obyčejných postav trávicích čas u jedné trafiky (a pár dalších lidí kolem nich) a evokuje mi (kratší) televizní seriál na pokračování, v němž si vás možná na první dobrou nezíská úplně každá z postav, ale časem s vyvíjením a propojením příběhů zjistíte, že vás stejně začne zajímat osud většiny z nich a sleduje se to najednou úplně samo... a vděčíte za to scénáři i nezapomenutelným hereckým výkonům. Hodně mě v postavě zádumčivého, nevyrovnaného spisovatele bavil William Hurt, který se už blýskl úvodním zasvěceným vyprávěním o kouření a případné váze kouřu. Na poslední chvíli jsem si ale v závěrečné epizodě díky vyprávění rodinné vánoční povídky stihl plně oblíbit i Harveye Keitela se zálibou ve fotoaparátech. To prosté nalezení stejné vlny v závěrečném dialogu obou chlápků za stolem, ze srdce a čisté úpřimnosti, vytvořilo pro mě první ze dvou nejsilnějších momentů filmu – s nasledujícím černobílým ztvárněním oné povídky, za doprovodu skvělé písně Toma Waitse, pak záhy přišel i ten druhý. [80%] (12.05.2024)