Sněžné bratrstvo

Sugestívnejšie ako jeho hollywoodsky predchodca ALIVE, ale v podstate menej zábavné. Nechcem vyznieť zle, slovo zábavné pri takejto skutočnosti možno neznie najvhodnejšie, ale význam tohto slova bol odvodený od diváckej vďačnosti k filmu. Príbeh stroskotancov je pútavý námet, ale tu pôsobí účelovo naťahovane a ukrajuje svojimi zbytočnými minútami z gradácie deja, ktorý eskaluje v emocionálny záver s perfektnou hudbou Michaela Giacchina. (19.05.2024)

Původní film na mě ve své době velmi zapůsobil a platí to i pro novou verzi, která je syrovější a díky tomu také intenzivnější. Ne proto, že by byly scény s kanibalismem příliš drsné, ale proto, že se člověk díky skvělým hereckým výkonům dokáže vcítit do toho, co tahle skupina prožila. Jedinou výtku mám k tomu, že některé postavy "splývají", ale jinak opravdu výtečná podívaná. (02.02.2024)

Udalosti, podľa ktorých snímka vznikla, sú ešte i po desaťročiach drsné, šokujúce a nejeden divák si zrejme položí otázku, ako by sa zachoval na ich mieste. Mám pred tým rešpekt. Bolo to šialené. Nečudujem sa, že filmárov téma láka, ale mám pocit, že voči daným udalostiam cítia takú veľkú pokoru, že im to až bráni v natočení fest strhujúcej drámy. Takže verzia 2023 je v mojich očiach rovnako nie zlá, ale ani dobrá, ako napr. verzia z deväťdesiatok s Ethanom Hawkeom (existuje ešte mexická verzia z r. 1976, na ktorú sa zabúda). Paradoxne, alebo možno aj neparadoxne, ma viac, než samotný snežný survival, bavil úvod a záver. (29.01.2024)

strhujúci survival podľa mrazivého skutočného príbehu. Nespolieha sa iba na silu zobrazovaných udalostí, ale vie im dať aj patričný (veľko)filmový tvar. Vie byť akurát psychologicky ako filozofický. Komorný aj výpravný. Napínavý aj emotívny. Preto je škoda, že nie je úplne dokonalý. V budúcnosti sa určite dočkáme ďalšej verzie, ktorá snáď tieto neduhy bude eliminovať. Dovtedy sa budeme musieť uspokojiť s týmto silno napriemerným kúskom. (16.01.2024)

Intenzivní a dechberoucí příběh boje o přežití dle skutečných událostí je natolik nosný, že ho s technicky a režijně obstojným zpracováním snad ani nešlo úplně zkazit a zpracovat hůř, než minimálně průměrný film... a tenhle byl pro mě naštěstí vysoce nadprůměrný (starší zpracování jsem neviděl). Na začátku mě sice zaskočilo, že ústřední katastrofa v Sněžném bratrstvu přijde již kolem 13.–14. minuty, aniž bychom dostali trochu představené postavy a s tím i větší příležitost si k nim vytvořit hlubší vztah a s vědomím dvou dalších hodin jsem se obával monotónního utrpení plného chladu, jímž oplývaly zasněžené andské hory. Ale nakonec jsem si to pouto k přeživším trosečníkům začal díky více silným okamžikům úspěšně vytvářet, ve druhé polovině si mě čistá atmosféra prostředí a tísně hodně podmanila, až se mi (vzhledem k pocitu souznění s přežíváním v tak dlouhé pusté zimě) přestávalo tempo vybraných scén zdát dlouhé. Jednou ze sytě naplňujících chvilek bylo pro mě završení putování ve svahu skal, u osvěžujícího potůčku. Za zdařilý nápad považuji krátké asociativní flashbacky, které během dlouhého času mezi ztroskotáním, přibýváním obětí a okamžikem záchrany dělají z vnitřního prožitku až lehce psychedelickou záležitost. V závěrečné dojemné části jsem ocenil, že aspoň v krátkých záblescích mimo obvyklých happyendových záběrů ukáže i relativně méně radostné nadcházející situace (u lékaře, s médiemi), byť klidně bych si nechal toho vyprávět o ústředních postavách ještě víc, ještě dál. [80%] (26.01.2024)