Rudá planeta

Perfektní sci-fi béčko s áčkovými herci a céčkovým scénářem. Příběh má spád a je v rámci žánru dobrý (až na ty hlísty), děj je zajímavý (požár ve stavu beztíže, skvěle zobrazené přistání na Marsu, marťanské exteriéry, záběry z kosmu), herci jsou dobře zvolení (Sizemore je fajn, Kilmer tentokrát taky a Carrie-Anne Moss je tu ještě hezčí než v Matrixu)... Takže spíš než tu lacinou zápletku s nenažranými svatojánskými brouky a spoustu nevědeckých nesmyslů jsem tvůrcům napoprvé vyčítal nepochopitelné a neodpustitelné amatérské kiksy, kterých jsem si všiml - mraky zemského typu zřetelně viditelné na obloze a dokonce i dvakrát mihnuvší se noční Měsíc. Ale oblačnost na Marsu prý skutečně je a blízký Phobos na martské obloze prý opravdu svítí, takže to nejspíš nebyly kiksy, ale záměr. Každopádně je to skvělá oddechovka a ani klišovitý happyend mi tentokrát dobrý dojem nekazí. (27.12.2013)

Po dlouhé odmlce ve scifi žánru se setkali v jednom roce dva velmi nadějné snímky Rudá planeta Antony Hoffmana a De Palmova Mise na Mars. Ani jeden snímek nedokázal naplnit očekávání a na plné scéně zklamal. Avšak jak moc jsem kritizoval De Palmův snímek, Hoffmanova břečka je opravdu hodně velká slátanina, kterou nezachraňuje nic (Mise na Mars měla aspoň působivý závěr...). Celý film je podtržen nulovými hereckými výkony, které jsou nudné a obyčejné. Nedokážu pochopit, proč takovýhle snímek za takové peníze (75 milionů dolarů) vůbec někdo povolil, protože herecké obsazení je nehvězdné a scénář je nudný. Příběh nezvládá ani 106 minutovou stopáž. Velmi smutné dílo, které podtrhuje neschopnost dnešních hollywoodských tvůrců vymyslet zajímavý a originální sci-fi film odehrávající se převážně ve vesmíru. Snad se jednou dočkáme opravdu kvalitní vesmírné sci-fi, na kterou já čekám opravdu dlouho. (11.08.2007)

Politicky korektní posádka, plno technických nesmyslů, stupidní nechtěně vtipné dialogy a robot s rozbitým FOF (Friend or Foe) zařízením kdovíproč nasazený do mise (no asi proto, aby bylo v prvních třech čtvrtinách o čem točit). A kyslík našli i tvůrci seriálu Chlapci a chlapi, jaktože ne celá NASA se svým vybavením? (17.01.2007)

„Na duchovnom živote nie je nič ľahké. Je to ešte komplikovanejšie, ako byť inteligentný.“ Nedám tomu 3*. 2* sú tak akurát. Na jednej strane je fajn, že sa to (na rozdiel od o 20 miliónov drahšej) Misie na Mars (ktorá letela do kín v rovnakom roku) na nič nehrá a je to „len“ survival o postupne sa zmenšujúcom počte hrdinov, ale v konečnom efekte žiadny z daných marťanských filmov neokupuje moje srdce. Misia na Mars ma každopádne bavila predsa len o  hviezdu viac. Mala vyladenejší kasting, boli na nej viac vidieť investované prachy a scenár bol bláznivejší a teda zábavnejší. U Červenej planéty budete kvôli extra monotónnemu deju miestami premýšľať, či vôbec mali scenár, alebo sa skôr v ten-ktorý deň natáčania ráno porozhliadli okolo seba aké majú kulisy a improvizovali. Val Kilmer (odfarbený) je tu veľmi zlý, ale nebojte sa, to aj Benjamin Bratt, budúci Mentalista Simon Baker a Tom Sizemore. Netuším, akej múdrej hlave napadlo postaviť do čela 80-miliónového sci-fi dvoch tak problematických hercov, ako Kilmer a Sizemore, ale v praxi to presne podľa toho aj dopadlo: herci sa zjavne nemuseli, odmietali spolu natáčať, čo bol problém najmä pri spoločných scénach, takže sa natáčalo veľakrát oddelene (čo je pri spoločných scénach fakt záhul) a potom sa to strihalo, aby si divák nič nevšimol. Je to zvláštne, ak uvážime, že len 5 rokov predtým sa stretli v tíme Roberta De Nira v legendárnom Neľútostnom súboji, kde však zjavne obaja cítili rešpekt voči osobe režiséra a tak nebllbli a nedovoľovali si to, čo neskôr pod taktovkou Antonyho Hoffmana. Z hercov v pozitívnom duchu zaujme len Carrie Anne-Moss (ktorá bola vtedy v móde vďaka Matrixom). Je však na plátne málo a na konci k nej nepochopiteľne našraubovaný romantický motív, ktorý sa tam vôbec nehodí, keďže predtým o chémii medzi ňou a Kilmerom padli max. tri vety). Od veci síce nie je ani charizmatický Terence Stamp, ten však dopláca na upotené filozofické reči, ktoré nedokáže dostatočne dobre predať. Zaskočilo ma, ako matne film po vizuálnej stránke vyzerá (ak nerátame fajn interiér i exteriér vesmírnej lode a nie zle vymyslené skafandre). (19.12.2004)

Po filme Misia na Mars z toho istého roku je toto asi druhý najobľúbenejší film z prostredia Marsu. V podstate tu máme aj dosť hviezdne obsadenie (na rok 2000) a herecké výkony teda nieje nutné spomínať. Čo sa týka nápadu, respektíve príbehu, je to neskutočné sci-fi, ale ja som to v mojom detskom veku doslova žral. Prostredie planéty Mars je úchvatné - z tej oranžovej až bolia časom oči. Vo filme pomaly prichádzame o astronautov a to dosť rozdielnymi spôsobmi, ktoré by ste možno nečakali. Pokiaľ nehľadáte film roku, máte radi nepreskúmaný vesmírny hmyz, nevadí vám prehnané sci-fi, máte chuť na film z vesmíru a uvedomujete si, že je to snímka stará 20 rokov, tak vám ho určite odporúčam. (04.03.2019)