Vij

Sovětský horor, slovní spojení čpící oxymóronem. Vij však minimálně v závěrečném reji bubáků a příšerek sssr.o. dokazuje, že sojuz něrušimyj dokázal vyprodukovat děsivou podívanou i na filmovém plátně. Jinak kapku poťouchlá pohádková balada nepřekvapí velkým množstvím zkonzumovaného špiritusu, rozjařenými ruskými občany ani nezbytným lidovým tralala. Neubráním se srovnání s jugoslávskou verzí Sveto mesto, která hrála na temnější strunu a kapku víc mi sedla, samosebou i díky nezpochybnitelně hutnějšímu erotickému dusnu. Sovětský Vij i přes krásnou představitelku umrlé statkářovy dcery nenabídne ani odhalenou nožku. Velmi slušná troječka. Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií (24.04.2015)

Zápletka je na dlouhometrážní film docela ubohoučká, navíc je film plný symbolů z východoevropské mytologie, kterým tady a teď jen těžko můžeme rozumět. Proto se mi Vij i přes krásnou stopáž 75 minut občas vlekl a dlouho jsem byl odhodlán dát průměrné hodnocení. Ovšem pak přišla tři přenocování v příbytku s mrtvou dívkou a dokonalý závěr v ruském stylu (,,Říkal, že se to opravdu stalo takhle! A nebo vypil příliš vodky...") a hodnocení muselo jít nahoru. Ty tři Chomovy noci (a hlavně ta třetí) je něco tak surrealisticky zábavného, že se vyplatí překonat tu hodinu Mrazíka před nimi. (04.11.2013)

Když si vezmu, že o rok později vznikne v USA 2001: Vesmírná odysea, je tahle papundeklová balada ve stylu Erbenovy Svatební košile hodně slabým čajíčkem. Začátek je o ničem a studenty bohosloví bych hnal vrbovými pruty od bran jakéhokoliv kostela či kláštera, hlavní hrdina jinak celou dobu jen třeští oči a chová se jak pitomec. Nějak mu nevěřím, že se upřímně obrací k Bohu, aby ho zachránil. Nejlepšími jsou první dvě noci strávené v kostele - ty jsou skutečně ve svém minimalismu děsivé, to jsem se až lekal zavrzání podlahy v domě, když jsem film sledoval. Třetí noc je ale takovou přehlídkou potvor, až je to směšné. Vij mi připomínal nedomrlého golema. Jen ta mladá herečka má patřičně sugestivní a děsivý výraz - na ní to mohli celé postavit, protože by to dokázala odehrát a strašit sama. Mrzel mne tragický konec, přece jen člověk čeká, že ji vysvobodí. I když - co my víme, jak si řeknou v závěru ti dva malíři. Třeba žije a kdoví, jak to nakonec dopadlo. Jinak celkově mi přišlo, že té ironie a jistého cynismu bylo až moc, že to chtělo vyvážit, na druhou stranu mne potěšily lidové písně, které se umně filmem proplétají. ---- EDIT: Viděl jsem nakonec i srbskou verzi, a musím říct, že hororověji na mne působí tato verze, s létající rakví, mlčením a slepotou přes mluvení a aktivitu po sraz strašidel, takové postupné rozvíjení zla na nesvatém místě, (03.05.2016)

Viy není ani pohádka, ani horror, byť z obojího v sobě má. Jde o démonickou pověst mající blízko k baladě. Vina a trest jsou základem příběhu. Sledujeme osudy studenta, který by měl vzhledem k profesi, na kterou pomýšlí, žít ctnostným a příkladným životem. Místo toho se kurví (dokonce na Zelený čtvrtek), šňupe tabák, kouří a holduje alkoholu. To ještě netuší, že bude vystaven přetěžké zkoušce - postavit se samotnému Ďáblu a jeho armádě! I když má na své straně Boha, jeho vítězství není vůbec jisté... Výtvarné zpracování (odpovídající době) je velmi dobré s obstojnými triky. Kamera nešetří nájezdy, střídáním celku s detailem ani rozličnými optickými efekty. Vrcholem pak jsou démonické orgie během třetí noci v kostele. Upíři, vlkodlaci, démoni, rozličné kreatury, oživlé kostry a Viy. K tomu skvělá hudba v napínavých a strašidelných scénách stupňuje napětí. Osobně se mi velmi líbila pasáž, kdy se hlavní hrdina pokouší utéci přes řeku a k tomu mu hrají zuřivé smyčce, za které by se ani Čelisti nemusely stydět... (04.09.2012)

Prvý a na dlhú dobu posledný ruský/sovietsky horor je čarovným mixom ruského folklóru a gotického hororu na štýl Hammeru. Nič nemá k sebe bližšie ako európsky folklór a gotické horory a nečudo, že výsledok je tak prirodzene úchvatný. Obzvlášť tretia noc je dychberúcou vizuálnou baštou, za ktorú by sa nehanbil ani Tim Burton. (02.09.2012)