Vij

(SSSR) VIY to má u nás těžké, protože naráží na řadu bariér, které jsou dány jinými kulturními návyky (příliš sovětsky specifické a temporytmicky pomalé), žánrovou nečistotou (jde o horor?, pohádku?, satiru s fantaskními prvky?) a nedostatečnou zakořeněností předobrazů filmu (jak mravoučného lidového vyprávění, tak Gogolovy povídky ze sbírky Mirhorod). Zato na Západě je debut Konstantina Yershova přijímán jako vůbec první sovětský horor, který je kvalitativně srovnatelný se světovými, žánrově spřízněnými díly - jak italskými gially (s esteticky vytříbenější a divákem si za pomocí užití důmyslných stylistických postupů si pohrávající MASKOU DÉMONA Maria Bavy, která taktéž vychází z Gogolovy povídky), tak produkcí studia Hammer (britské počiny jsou divácky uspokojivější, až podbízivější, berou se méně vážně a akcentují spíše to nesvětské pro divákovu potěchu). K co největšímu vychutnání proto navrhuji přistupovat ke snímku jako k realistickému, i když vzhledem k vykreslení církve dobově tendenčnímu, který je ozvláštňován žánrovou stylizací. Odpadá tak problém s tím, že se zápletka neodvíjí a postavy nejsou vykresleny dle žánrových - pohádkových či hororových - pravidel a očekávání, ačkoví se film neubrání předvídatelnosti a plochosti ve vykreslení, a to i přes přítomnost "polidšťujících" vlastností u ústředního "hrdiny" (chtíč, opilství, mamon...). Noční scény v kostele pak vyžadují přepnutí na jiný - žánrový - mód vnímání, kdy nevadí, že se věci řídí jinou logikou a triky i masky nepůsobí věrohodně. (Možná to bude dáno tím, že noční - kostelní - scény režíroval Alexandr Ptuško, který kromě pohádkově kýčovitých výjevů, jimiž se proslavil, zvládá i čirý a postupně gradovaný děs.) (22.01.2011)

V této fantastické strašidelné ruské pohádce jako by ožily ty úchvatné kresby z knihy ruských pohádek Krása nesmírná, na nichž jsem jako dítě ujížděl a jež mi naháněly hrůzu. Normálně je to klasická ruská pohádka z vesnice plná zpěvu, chlastání a venkovského idealismu, ale když dojde na kostelní scény, padal jsem na zadek. Nádhera. V době, kdy něco jako digitální triky byly hudbou daleké budoucnosti (naštěstí) ,vytvořit něco tak úchvatného, atmosférického a strašidelného, to prostě dokáže jen stará dobrá „ruční“ práce z níž by si měli vzít příklad všichni ti dnešní digitální patlalové. Povedené triky, skvělé masky, výborná práce s kamerou, světlem a barvami, opravdu strašidelná čarodějnice a dobrá hudba. Trochu jsem se bál, co mi vlastně film nabídne, ale nakonec mi naservíroval mnohem více, než jsem vůbec čekal. Tento film si své místo v knize 101 hororů, které musíte vidět než zemřete, zasloužil zcela oprávněně. Máte-li rádi strašidelné pohádky, tohle by jste si neměli nechat ujít. (21.09.2011)

Nádherná horrorová rozprávka,ale pre malé deti určite nie je vhodná.Vraj sa natáča teraz nová verzia k výročiu narodenia Nikolaja Gogoľa.Gogoľová poviedka vyšla prvý ráz v roku 1835 v zbierke Mirgorod.Dokonca aj Mario Bava bol pri natáčaní filmu Čierná nedeľa inšpirovaný touto poviedkou.A juhoslavsky film Sveto mesto tiež.Aj Sovieti keď chceli,dokázali urobiť film ako sa patrí.Atmosféru to má neuveriteľnú,potvory sú nádherné,a tri noci v kostole sú asi najlepšie. (28.03.2009)

Nahlíženo optikou jungiánské psychologie bychom mohli říci, že jde o brilantní znázornění duševního souboje mladého studenta bohosloví s jeho vlastními psychickými obsahy v průběhu jeho zasvěcení (procesu individuace). Konkrétně ukázková konfrontace s archetypem animy (mladá krásná dívka i stará čarodějnice) a doprovodný střet se stínovými silami (nejrůznější zde vyskytnuvší se bubáci a především samotný hrůzostrašný Vij). (18.10.2018)

Pěkná ukázka toho, jak lze poměrně snadno překonat hranice mezi pohádkou a hororem. V tomto se Vij několikrát doslova vyžívá. Kromě scény s ježibabou ze začátku, se mi nezdálo, že by chtěl jakkoliv děsit, spíš rozesmát účesy a oblbnout divadelními kulisami. Potom však přišli tři noci v kostele a já zůstal jako opařený - Vij nejedenkrát otočí o 180° stupňů (v kontextu dosavadního paběrkování v mezích nevinné opilecké pohádky) a servíruje přehlídku triků, nápadů a strašidelných masek na pozadí souboje šibalského učně pravoslavné církve s mrtvolou. Takto si přestavuji horor pro děti. 75% (25.01.2010)