Sladká svoboda

To se jeden nadře, aby přesvědčil zabedněné filmaře, že v historickém filmu nejde ani tak o to, kdo si to s kým rozdá, jako spíš o věrné dobové reálie a hlavně přesná fakta. Své o tom ví historik Alan Alda, jehož knihu nabídnutou k zfilmování scénárista úplně přepsal, aby to vyhovovalo "vkusu" mladých diváků, protože to jsou přeci hlavní návštěvníci kin. A tak spisovateli nezbývá nic jiného než režisérovi za zády podkuřovat hercům, aby se přidali na jeho stranu a vůbec používat různé lsti, aby film dopadl alespoň trochu podle jeho představ .A aby toho nebylo málo, tak mu život ztěžuje jeho bláznivá matka a také problémy s přítelkyní. Komedie režiséra Alana Aldy je postavená na inteligentním satirickém humoru a dobrých hereckých výkonech, kde kromě hlavního propagonisty exceluje také Michael Caine. Nevím, jak se strefování do filmových nešvarů líbilo potrefeným husám v Hollywoodu, ale já se dobře bavila. (14.02.2013)

Tentokrát si Alda strihol klasickú komédiu o natáčaní filmu v malomeste. Nedávno som videl podobný film od Mameta State and Main a ten mi pripadal o trochu zábavnejší. Ale stále mám pocit, že sa tento vďačný námet nejak filmárom nedarí poriadne vyťažiť. Tie neustále rozpory medzi umením o ktoré sa pokúša scenárista, alebo v tomto prípade autor knižnej predlohy (Alda), ktorému ide o historickú vernosť a komerciou o ktorú sa snaží režisér (Saul Rubinek). A tak sa celý film preťahujú o priazeň hlavných hercov, ktorí majú rozhodujúce slovo. Občas sa nájde celkom vtipná scéna. Paradoxne ale skôr tá v ktorej sa Aldova postava háda so svojou matkou a vtipných situácii z natáčania je tu pomenej. Aj tie romantické línie fungujú na pol plynu. Herecky ma tiež nikto nestrhol a všetci predvádzajú figúrky, ktoré už hrali aj x-krát predtým a lepšie, takže ako celok je to priemer na jedno pozretie. 5/10. (29.05.2020)

Výborná komedie v režii Alana ALDY mě nemohla nechat chladnou. Bavila jsem se výborně, protože Alan ALDA se nabál ukázat, že si americká filmová tvorba nějakými "přehmaty" v historii nedělá těžkou hlavu. Toto zjištění dost vysvětluje, proč jsou v některých histor.filmech v produkci USA nějaké neomluvitelné "libovolné kreace". (09.05.2009)

Boj za historickou pravdivost, "oživlý sen o dávné slávě našich předků", s hudbou která neublíží. Po úvodu s ne úplně dokonale vypointovanými scénami se s prvním natáčecím dnem, přítomností M.Pfeiffer a skvěle napsaným rolím pro ni a M.Cainea i tenhle film pohne dopředu. Na pomoc pak přispěchají i formotvorné detaily - pokládání trávníku a nasazování paruky. Jak poznamenala už NinadeL, osnova evokuje mj. český, o 6 let starší Trhák, ke kterému navíc přidává konflikt historie s filmovou produkcí, přestože Alan s Michelle nejsou Abrhám se Zagorkou a blešek se tu nikdo nezastane, o kvalitně rozpracované postavě produkčního nemluvě. Nechybí zde ovšem svatá trojice úspěšného filmu: popřít autoritu, ničit majetek a hlavně svlíkačky. Pocta komparsistům. (11.02.2012)

Alda je oprávněně znám jako nevšední dramatický umělec ztělesňující svou Múzu jako obzvlášť moudrou a vzdělanou dámu, která své až nesnesitelně působící přednosti dokáže prohřívat a zlidšťovat až vichřičně uličnickým smyslem pro humor. Nemilosrdný glosátor odvrácených tváří soudobé americké skutečnosti si ve SVOBODĚ všímá povrchnosti a hlouposti továrny na sny v "Holých vodách", jak si mekku světového hraného filmu přejmenoval kdysi Jiří Voskovec. Nápaditý příběh nekonvenčního milostného čtverce z exteriérového natáčení látky z amerických dějin je zarámován do úsměvného nadhledu hned několika roztomile praštěných protagonistů. Neméně mile a vlastně až blízce působí i americké maloměsto, kterého se od našich poměrů zas tak moc neliší. Schopnost ukazovat velikány z jejich lidských vlastností a sdělovat až třaskavinové skutečnosti jako úsměvná pohlazení nikdy nevede u tohoto v soukromí příkladného muže ani v jeho herecké, ani v režisérské poloze k zpovrchňování tématu, obcházení nesnadných míst či zlehčování toho, co je méně lichotivé. Přidáme-li k tomuto ohňostroji kladů ještě schopnost sebeironie a až živočišnou potřebu vlastně neustálého sebeshazování, dotváříme tak anatomii formy i obsahu tohoto nezapomenutelného vědoucího úsměvu, jemuž opravdu nic lidského není cizí s jednou podmínkou - že to pobaví jak publikum, tak autora a aktéra. (15.06.2009)