Režie:
Jiří StrachScénář:
Marek EpsteinKamera:
Martin ŠecHudba:
Michael KocábHrají:
Jiřina Bohdalová, Lenka Vlasáková, Pavla Beretová, Jan Vondráček, Alena Mihulová, Elizaveta Maximová, Matyáš Greif, Josef HervertVOD (1)
Obsahy(1)
Olga (Jiřina Bohdalová) je devadesátiletá vitální důchodkyně, která žije v postarším domku společně se svojí dcerou, učitelkou Hanou (Lenka Vlasáková). Jejich vzájemný vztah je poněkud napjatý a nejspíš poznamenaný nejedním šrámem z minulosti. Olga přežila hrůzy gulagu a dnes o tom píše knížky a vypráví na besedách. Své posluchače dokáže přesvědčit i zaujmout, díky čemuž se o ni začínají zajímat taky novináři. Mezi nimi je i reportérka Dastychová (Pavla Beretová), která, zdá se, ví o Olze v danou chvílí víc než kdokoliv jiný v této zemi. A chystá se s tím jít ven. (Česká televize)
(více)Recenze (200)
(7/10). Jiří Strach patří k mým nejoblíbenějším tuzemským režisérům, takže jsem si jeho nový TV projekt nemohl nechat ujít. Ukázky vypadaly velice slibně a kontroverzní premisa tomu přidávala příjemnou elektrizující auru tajemna. Jiřinu Bohdalovou považuji za legendu českého herectví a ačkoliv hrubě nesouhlasím s okruhem lidí, kolem kterého se pohybuje, tak jsem musel po filmu uznale pokynout, že se jedná rozhodně o hereckou bohyni. V devadesáti třech letech zahrát takto komplexní roli je velké umění. Hlavně celý film stojí hlavně na jejich bedrech a její filmové dcery Lenky Vlasákové. Co musím na filmu taktéž vyzdvihnout, tak to bude určitě hudba, o kterou se postaral Michael Kocáb. Svatá je na české poměry nadprůměrný film a pro režiséra další zářez na jeho pažbě kvalit. Líbí se mi jeho nejednoznačnost co se týče mravní stránky a jsem si naprosto jistý, že zejména českou společnost bude tento snímek rozdělovat na dva tábory. "Chtělas pravdu? Tak si ji vyžer. Celou!" ()
Oce%nuji nejvíc civilní a přitom skvělý výkon Lenky Vlasákové. Co se týče svaté Bohdalky, už jen to, že si ve svém věku zapamatuje text, ji do toho nebe nejspíš dostane. ()
Koľko takých "veteránov" ešte je. Teda, pokiaľ žijú. Čas je neúprosný rovnako ako naše zdravotníctvo, takže ich už veľa nebude. 4 z 5 ()
Jiřinka je nejlepší! ()
64 %. ()
Bohdalová hrála nádherně. A v jejích letech, klobouk dolů! Škoda jen, že ta její postava byla od počátku čitelná a rozuzlení mě trochu vytočilo. 🙂 Lepší 3*. ()
Krvavé jahody? ()
Jiřinku rád nemám (hlavně lidsky), tady je ovšem více, než snesitelná. Vztah k minulosti a ke své dceři zapleten pavučinou (ne)pravd za 70%. ()
Tohle byl po dlouhé době majstrštyk, po kterém mám rozporuplné pocity. A trochu i husí kůži. Obhajovat pravdu lží, jak to dělá Olga, je pro mě hodně za prahem snesitelnosti, přestože cítím, že někdo ten příběh vyprávět musí. A oběti už to bohužel být nemůžou. Klobouk dolů před oběma herečkami v hlavních rolích. A přesně jak by tady nefungovalo duo Bohdalová - Stašová, praví opak platí pro Bohdalová - Vlasáková. ()
Televízna dráma, ktorá stojí a padá na hereckých výkonoch Bohdalky a Lenky Vlasákovej, ktoré prakticky nezlezú z obrazu a sú v 90% scén. A našťastie ich vzťah matky a dcéry + postavy a dialógy sú uveriteľné, dobre napísané a obe herečky podali kvalitný výkon. Obzvlášť Bohdalová v jej veku, klobúk dole, je to pani herečka. Viem si predstaviť, že záverečný twist mohol byť dramatickejší, že to mohlo byť viac emotívne, vyhrotené, ale v konečnom dôsledku mne osobne to stačilo na jemne nadpriemerný zážitok i v takej podobe ako som to dostal. Strach mal podobne ako pri Kleci aj tu čuch na zaujímavý, reálny príbeh. 70% ()
Je potřeba oddělit dvě věci - herecký výkon od příběhu. Herecky jde skutečně o koncert Bohdalové a Vlasákové. S příběhem už je to horší kvůli nedůvěryhodnému zlomu, že novinářka nezveřejní pravdu a obětuje profesní čest pro lhářku. ()
Jiřina perfektná! ()
Herecký koncert Jiřiny Bohdalové. Příběh silný, ikdyž jeho vývoj byl brzy zřejmý. Nicméně to zážitku neubralo. Naopak byl jsem v napětí, jaký bude závěr. ()
Podnětný a zajímavý kousek, navíc podpořený důstojnými hereckými výkony. Ale tu kontroverzi vnímám. Se lží pochopitelně nesouhlasím, ale coby úvaha a zamyšlení ve filmu ten námět obstojí. Jinými slovy, nemohu souznít s protagonistkou, ale to ani s mafiány v mafiánských filmech. Můžeme si tedy vybrat, zda ji vnímat jako kladnou či zápornou osobnost. A lhát se samozřejmě nemá. 70 % ()
Oči plné slz. Po dlouhé době mě skutečně mrzí, že takto skvěle napsaný (a paní Bohdalovou božsky zahraný) doják, není lépe zrealizovaný. Banální kamera, tuctová režie, absence art direkce, obecně používaná hudba, těžce nemoderní, zatuchlé. Ale přes to všechno emoce přetrvávají. Je mi do breku. ()
Príbeh Viery Sosnovej je nesporne zaujímavý a hodný na sfilmovanie. Avšak dosť ma zaskočil na záver, kedy z filmu vyplýva veľmi zvláštne posolstvo, že lož v záujme dobrej veci je nielenže v poriadku, ale navyše by mala byť aj podporovaná! Prekvapuje ma tento doslova amorálny prístup. O to viac v tomto konkrétnom prípade, keďže pani Térová/Sosnová si samotný tábor zažila, len nie z uhla pohľadu, aký zastáva. Ak by ukázala pravdu, stále by predsa mohla šíriť úplne rovnaké posolstvo. Prečo teda je (podľa filmu) v poriadku, keď bude ďalej klamať? Bez ohľadu na to, klobúk dolu pred 93-ročnou Bohdalkou, ktorá je v schopná podať v takomto veku vynikajúci výkon. ()
Televizní konverzačka o připomínání hrůzné minulosti a současné tahání kostlivce ze skříně se podle scénáře Marka Epsteina povedla téměř dokonale. Pachuť smutné minulosti byla Jiřině Bohdalové napsána na tělo a dokonale ji jako Olga z gulagu prožila. Sama herečka si prošla několika fázemi politického zřízení této země a tak někde uvnitř duše moc dobře ví, o čem její tragikomická figura je. 75% ()
Herecky naprostý koncert Bohdalové (ale ona i Vlasáková jede bomby), jenže pro mne tento Strachův film zklamáním, protože to téma falešné hrdinky bylo asi na deset minut a zbytek se vycpala vatou vztahů matka dcera. Tož asi jsem čekal vybroušenější to téma gulagů, protože jako celek mi to přišlo div ne jako televizní inscenace na dvacet minut. ()
Lež nesnáším a neodpustím nikdy. Pro mě je vyznění filmu nepřijatelné. Lenka Vlasáková byla výborná. Novinářka z Reflexu ? Nevěrohodné. Nejsem schopna hodnotit. ()
Možná bych se na Svatou Jiřinu nepodíval, ale protože moji oblíbení uživatelé se v hodnocení rozdělili na dva tábory, tak jsem se na ten kontroverzní film musel podívat, abych je rozsoudil :). Musím uznat, že pověst dobrého režiséra, kterou slyším z různých stran, si Jiří Strach nejspíš zaslouží. Jiřina Bohdalová je asi také dobrá herečka, protože jsem si všimnul, že v každém filmu zahraje přesně to, co po ní chce scénář a režisér. Takže její výkony ve filmech jsou přesně tak dobré, jak je dobrý scénář a režie. Podobnou zkušenost mám například u herce Karla Rodena. V tomto snímku je režie výborná, scénář už tolik ne. Je pro mě ukázkou, jak může jeden monolog rozbít dobře rozehrané drama. Tím je poslední řeč novinářky, kterou pronáší před koncem filmu. Obhajuje lež, že je dobrá, pokud má dobrý úmysl a zdánlivě dobré plody. Moje životní zkušenost je opačná. Nedávno mi dva lidé lhali s dobrým úmyslem, jedna blízká osoba a jedna, se kterou jsem zařizoval výstavu svých obrazů, ta se naštěstí včas zrušila. Když vám totiž někdo komu důvěřujete lže, protože sleduje dobré úmysly a vy na to přijdete, je to pro vás víc zraňující, než kdyby to byl nějaký lump se zlodějskými úmysly. Postava novinářky je zde prezentována jako kladná a morální žena, takže její významný monolog, který ukončuje její příběhovou linku vyznívá jako poselství filmu a názor scénáristy. Já s tímto názorem nesouhlasím. Lež s dobrým úmyslem je horší než lež od lumpa. Výborně zrežírované drama na skvělé téma, ale aby bylo i dobře zakončené, chtělo by to scénáristu s osobní zkušeností o dané látce. Tady to působí jako jeho názor od stolu na danou věc, který nesdílím a nepřijde mi ze života. ()