Režie:
Jiří StrachScénář:
Marek EpsteinKamera:
Martin ŠecHudba:
Michael KocábHrají:
Jiřina Bohdalová, Lenka Vlasáková, Pavla Beretová, Jan Vondráček, Alena Mihulová, Elizaveta Maximová, Matyáš Greif, Josef HervertVOD (1)
Obsahy(1)
Olga (Jiřina Bohdalová) je devadesátiletá vitální důchodkyně, která žije v postarším domku společně se svojí dcerou, učitelkou Hanou (Lenka Vlasáková). Jejich vzájemný vztah je poněkud napjatý a nejspíš poznamenaný nejedním šrámem z minulosti. Olga přežila hrůzy gulagu a dnes o tom píše knížky a vypráví na besedách. Své posluchače dokáže přesvědčit i zaujmout, díky čemuž se o ni začínají zajímat taky novináři. Mezi nimi je i reportérka Dastychová (Pavla Beretová), která, zdá se, ví o Olze v danou chvílí víc než kdokoliv jiný v této zemi. A chystá se s tím jít ven. (Česká televize)
(více)Recenze (190)
Dle mého názoru se jedná o velmi kvalitně zpracovaný snímek, Bohdalovou sice nemusím, ale tady musím uznat, že jí role opravdu sedla, Vlasáková přehrávala, byla zbytečně uřvaná a hysterická, až mi babči bylo líto, jak po ní neustále šlapala a řvala na ní. Film dostává + za to, že byl natočen na motivy skutečné podvodnice i když s rozdílem menších detailů (ona odškodnění nedostala, protože to, co vyprávěla nikdy nedokázala). Na závěr musím dodat, naštěstí je tu uplakánků jako je ,,Amonasr" minimum. ()
Výborný herecký výkon Bohdalky, ale pro mne to byl jen takový bakalářský příběh o dvou nešťastných ženách, které hledají své místo na slunci. Celé vyznění filmu je však morálně úplně špatně. Bohužel v souladu s tím, co je nám denně vtloukáno do hlavy. Lež je v pořádku, když je v souladu s Dobrem. Bohužel nejenom tady v Česku potažmo v EU ale na celém světě... ()
Za mě krásně komplikovaná postava, kterou mohla Jiřina excelentně zahrát. Film, kdy jste vlastně částečně znechuceni a částečně zvláštně soucítíte s devadesátiletou stařenkou, která si kvůli životní situaci musela přivlastnit příběh, který pozorovala z bezprostřední blízkosti. ()
Celý ten příběh i když se stal,mi připadá trošku přitažený za vlasy,že by, než dostanete vyznamenání si vás nikdo neprorustroval a kdyby novinář objevil takovou senzaci,by jí kvůli svým sympatiím neotiskl.Jinak celý příběh byl vlastně sestrojen jenom jako základ a dán jako dárek Jiřině Bohdalové,která v 93 letech opět excelovala. Myslím,že hodně lidí se takového věku ani nedožije, natož,aby předváděl takový výkon. Vlasáková a Beretová ji zdárně sekundovali. ()
TGM bojoval proti lži. Slavné rukopisy pomohly dodat sebevědomí českým vlastencům, opírají se o ně mnohé umělecké klenoty, přesto se Masaryk rozhodl vzít národu tuto berličku a bojovat za pravdu. Národ sám dokázal, že nepotřebuje stavět na lži, že dokáže sám vytvářet cenné svébytné hodnoty. Dařilo by se mu to bez Rukopisů pomaleji? Kdo ví. Masaryk napsal: "Máme povinnost poznanou pravdu vyznávat a při ní stát. (...) Mít zmužilost hájit své poznání, mít zmužilost hájit své přesvědčení." V kontrastu s tím stojí film Svatá inspirovaný skutečným příběhem. SPOILER: Novinářka Zuzana se nakonec rozhodne na pravdu rezignovat (mám dojem, že skutečná novinářka by se takto nezachovala, zvlášť kdyby držela v ruce takového sólokapra). Olga Térová sice lže, ale protože svou lží pomáhá poznávat hrůzy minulého režimu, zůstává její lež nepotrestána. Vykládala příběh mrtvé ženy, jejíž hlas nebyl slyšet; neříkala tedy vyložené nesmysly (až na chyby v chronologii), neznevažovala skutečné oběti represí, ovšem obohatila se žádostí o odškodnění, psaním knih, veřejným vystupováním... Jak se s tím vyrovnala její dcera? Smířila se s její lží? Nebo se jen rozhodla nepřijít o matku? To si musí každý divák rozhodnout sám. Ačkoliv je od prvních minut jasné, kudy se bude děj ubírat, je to dobrá filmařina se skvělými hereckými výkony a výbornou hudbou (několikrát jsem si vzpomněl na Mistra a Markétku z roku 2005). Film nedává jednoznačné stanovisko, neříká, co si máte myslet, neodsuzuje ani neglorifikuje hlavní hrdinku, která se nakonec rozhodne napsat ještě jednu knihu (patrně) s vlastním doznáním (těžko říct, jestli si v tu chvíli ona i její dcera uvědomily, co by taková kniha pro obě znamenala). Vyvolává řadu otázek, na které musí divák najít odpověď sám. Pokud se zvládnete u filmu nerozčilovat a uchováte si od něj lehký odstup, zjistíte, že není černobílý. Naopak, je velice chytře natočený, nutí používat vastní rozum, provokuje. Kdo z nás někdy použil nějakou milosrdnou lež? A kdo si nikdy nepřikrášlil skutečnost, aby se zdál hezčím? Kde končí lži "nevinné" a začínají ty závažné? A jaká je role médií při hájení pravdy či krytí lži? Kdo z nás je svatý? ()
Bohužel se nelze zbavit pachuti ze souvislostí, které zřejmě tvůrce vedly k tomu, že příběh inspirovaný skutečností pojali právě takhle a dovedli až do takových absurdit. Ta, která bylaž předlohou, by je za způsob zpracování zejména závěru, kdyby se toho dožila, jistě pochválila. Jen kvůli tomu dvě hvězdy dolů. Buď jak buď, trojice hlavních protagonistek jej odehrála skvěle, o výkonu paní Bohdalové nemá ani cenu mluvit, ten musí ocenit i ten, kdo tuhle nejstarší českou herečku nemusí. ()
Mně tam strašně chybělo to PROČ, které bych chápala, i když bych s ním nemusela souhlasit. a to pak ani Jiřina Bohdalová se svým talentem nezachrání. Plytké, bez emocí, situace dcery zajímavější, než hlavní zápletka. Škoda. ()
Mělce a neoriginálně zpracovaný silný námět. Respekt Bohdalové, která si svůj věk ani herectví vymyslet nemůže. ()
Dá se říct, že Jiří Strach je zárukou kvality. Překvapilo mě, jaký herecký výkon podala paní Bohdalová, čekal jsem něco o dost slabšího. Samozřejmě nutno pochválit též kvalitní scénář. 75-80%. ()
65 % Škoda, že je v podstatě od začátku jasné, jaká bude pointa příběhu. ()
Bohdalku těžce nemusím a jejím filmům se široce vyhýbám, jméno režiséra Stracha má u mě ovšem opačný efekt a tak mi nezbylo, než se s tím smířit a Svatou zkonzumovat... abych si na konci řekl, že to byl relativně příjemně strávený čas, protože Bohdalová svým výstupem člověka neštvala, ale hrála tak, jako si tuhle roli chtěla užít (co kdyby byla poslední, že?). Příběh byl hodně zajímavý a velmi silný, protože téma, které se zde rozebírá, je tak typicky "čecháčkovské", protkávající naši nepříliš dávnou minulost tak pevně, že ještě pořád zasahuje i do dnešních dnů a našich životů - o čemž koneckonců je tento film. ()
Bohdalová je prostě paní herečka. ()
Vitalita paní Bohdalové je neuvěřitelná. Scénář průměrný. ()
Paní Bohdalová naprosto úžasná ()
Bohdalová hrající oběť komunismu, která ve filmu opakovaně nadává na komunisty? Tak pokud toto není aspoň trochu chucpe, tak už nic. Scénáristicky to žádná bomba není (přeceňování Epsteina je téma samo o sobě), ale Bohdalová s Vlásákovou hrají solidně a samotný příběh pod Strachovým vedením na 4 hvězdy vydá. ()
Ale jo, jako svého druhu moralita to nebylo špatné, ale tu sílu, kterou jsem očekával to bohužel nemělo. Natočené to bylo dobře, herecké výkony kvalitní (paní Bohdalová je bezesporu dobrá herečka, ale úplně na sto procent mi tam neseděla, na druhou stranu už těch, co by to mohly zahrát, na světě moc není), scénář co do autora standardní. U mě je to za čtyři hvězdy, ale jen 70% ()
Velmi hluboké, nadčasové. Strachovi se podařilo skloubit dobrý příběh, velmi zdařilý výběr všech postav (teď si teprve uvědomuji, že mohu napsat "ženských" postav) a nadstandardně dobře to natočit. Někdy stačí mít kliku a neudělat chyby, většinou je ale nutné mít kliku, neudělat chybu a být dobrý. S českým filmem to není tak špatné, jak to občas vypadá. Díky Jirko! (A díky holky! Všechny 4 jste byly perfektní). ()
Ano, scénář je poměrně průměrný a scény předvídatelné. Ale výkon Jiřiny Bohdalové je dechberoucí. To, že je výborná dramatická herečka je od časů filmu Ucho až po Fany známo. Jen škoda, že těch rolí jí napsaných na tělo nebylo více. Scéna v redakci mezi Bohdalovou a Beretovou byla naprosto skvělá, uvěřitelná a nesmírně silná. A Jiří Strach ukázal, že umí s herci pracovat a nechá je hrát. ()
Herecké výkony Bohdalové i Vlasákové klasicky výborné, ale celkově jsem tomu příběhu nedovedla uvěřit, je to účelové dílko a celou dobu to z něj křičelo. Od poloviny bylo jasné, jak se to bude vyvíjet a režisér z poslední půl hodiny mohl udělat tak 10 minut ()
Prostě skvělé... ()