Kókaku kidótai: Stand Alone Complex

Už je to nějaký čas, co jsem viděl film Ghost in the Shell, a tak nemohu moc srovnávat, v čem všem z něj vychází seriál... Zůstala Sekce 9, tajná skupina specializující se na protiteroristickou činnost. ___ Seriál je z větší části epizodní, tj. jde o případy, které jsou vyřešeny během jednoho dílu a vzájemně se sebou nesouvisí, žádné "to be continued". Později ovšem dojde k propojení některých případů a posledních 6 dílů na sebe navazuje, a proto seriál hodnotím ze dvou pohledů. ___ Těch dvacet dílů není nějaký zázrak, je to asi jako každý druhý lepší krimi-akční seriál o policii nebo nějakém jiném oddělení. Částečně se nesou i v nevážném duchu, o což se starají "Tachikomy", zjednodušeně řečeno veselé robotky. ___ Ovšem v posledních šesti dílech jde sranda stranou, nastupuje zběsilejší akce a především napětí. Svojí působivostí se téměř vyrovnají filmu, docela dost mě to "smetlo". ___ Technická stránka je vynikající, přeci jen Kokaku Kidotai je jedním z nejslavnějších anime filmů, a tak do seriálu byly vloženy adekvátní prostředky. Design postav je velmi dobrý (majorka je opravdu sexy), animace je počítačová, místy s náznaky 3D grafiky, není co vytknout. ___ Scénář byl napsán podle mangy od Masamune Shirowa, autora předlohy-mangy též k filmu GitS a filmu Appleseed. ___ Čím se seriál hodně liší od filmu, je hudba. Filmová (od Kenji Kawaie) byla především ambientní a skvěle dokreslovala atmosféru města. Seriálovou složila Yoko Kanno, je především elektronická a akční, ovšem k seriálu pasuje. Zajímavostí je úvodní písnička, která je z větší části nazpívaná rusky. Hudbu rovněž složila Yoko Kanno, takže je tradičně výborná, ovšem text... Text se na internetu vyskytuje ve dvou verzích a i když se jeho anglické překlady moc neliší, zajímalo by mě, který je správný :-) ___ Kdybych ze seriálu vypreparoval těch cca 10 vzájemně souvisejících dílů, byla by to jasná stovka, s přihlédnutím ke "zbytku" to jsou lepší 4*. (01.10.2004)

Animovanému seriálu se musí nechat, že má koule podobně jako první film, který byl podle mangy natočen. Nejde jen o to, že seriál je cool a místy docela sexy, jde o to, že je to akční, ale sem tam poměrně zásadně vyvěrají na povrch i trochu drsnější, temnější a závažnější témata. Anime má pořád co říct a tenhle tým funguje. (26.10.2017)

Stand Alone Complex je zaujímavým medzipokračovanim slávneho Ghost in the Shell ,ale už to nie je ono. Jednoducho z toho uz nesrší taký skvelý feeling ako z prvého GITS. Nehovorím ,že je to zlý seriál - na to ,že to má byť pokračovanie to funguje výborne ,ale už mi to nepríde také vážne ako prvý diel (ktorý sa v tom úplne vyžíval) ,postavy mi prídu viacej komické (ocenil by som trošku serióznosti) a podobné veci. Najviac ma zosmutnilo keď som zistil ,že je to poviedkový seriál (epizódy na seba až tak moc nenadväzujú). A presne to je najväčšia vada na kráse. Miesto toho ,aby som dostal jeden skvelý príbeh som dostal tak 12 slabších príbehov. Verdikt: Stand Alone Complex originálnemu filmu nerobí hanbu ,ale ja by som viac ocenil filmovú verziu než serialové pokračovanie. 82% (28.09.2019)

Tak nevím, má tohle navazovat na původní Ghost in the Shell nebo je to úplně jiný universe? Podle wikipedie se děj seriálu odehrává v roce 2030 a film 2029, ale s tím, jak skončil film, předpokládám, že se to buď musí odehrávat před filmem nebo to s tím nesouvisí. Divné a matoucí. S ohledem na komplikovanost celého GitS světa si člověk nemůže být ničím jistý. Jistej si jsem ale tím, že seriál mě docela chytl (můj první anime). Mají to vymyšlené docela dobře a je jasné, že kdyby to bylo hrané, polovina věcí by nešla tak dobře zpracovat nebo by na to nebyly prachy. I když do GitS světa skočíme rovnejma nohama a někdy tápu, po čase se do toho člověk dostane a začne ho to bavit. Jsou tu dva typy epizod - ty "stand alone" jsou většinou samostatné příběhy, které se dají vypustit, kdybyste chtěli. Pak jsou tu "complex" epizody, které se motají kolem kybermozkové sklerózy a hackera, který si říká Laughing Man a dávají docela složitej příběh, ve kterém složitě se orientuje hlavně kvůli hromadě postav, propojením na úrovni různejch organizací a společností, hackování kybermozků, sdílení informací na síti, propojení myslí atd. Ale zas o to je to zajímavější. Na konci je navíc zmíněn jakýsi syndrom nazvaný "Stand alone complex", takže jmenuje se ten seriál podle tohoto syndromu nebo podle typu epizod? Takhle zmatenej jsem byl u seriálu (stejně jako u filmu) mnohokrát a některá vysvětlení, dialogy, souvislosti mi prostě unikly. Taky je možné, že něco se podělalo při překladu z japonštiny do angličtiny, z které někdo dělal české titulky. No nic, jdu koukat na 2nd GIG a na Ghost in the Shell 2: Innocence, tak uvidím, jestli mi bude dopřáno nějaké další porozumnění genialitě tvůrců, kteří tohle vymysleli. Ještě musím zmínit znělku, u které hraje výborná skladba Aeria Gloris, a u závěrečných titulků taky docela zajímavej song. Po skončení každého dílu nás vždy čekala krátká epizodka ze života Tachikom, které jsem ale nedával a přeskakoval. (25.01.2018)

Nejznámější animovaný přírůstek do žánru cyberpunku mám rád jak v celovečerní, tak (jako jeden z mála) i v hrané hollywoodské podobě, takže jsem po dlouhých letech odkládání nakonec zamířil i do jeho seriálové verze. A i přes přítomnost všech známých postav a povědomé kulisy mě čekalo nečekané vystřízlivění. Pryč jsou akční symfonie nebo salvy myšlenek, které nejdou vždy adekvátně uchopit nebo pár větami vysvětlit, částečně je navíc pryč i specifická nálada, neodmyslitelně k Sekci 9 patřící. Ze Stand Alone Complex se totiž vyklubala epizodická sci-fi kriminálka, která je sice tu a tam ozvláštněna nečekanými žánrovými zatáčkami, ale ve své podstatě zůstává stále tím samým. Kartotékou případů, které se ve velkém otřou o politiku, v menším záběru pak o ekonomiku, sociologii či historii, aby vše zakončily střídmou akční scénou nebo nostalgickou rozmluvou. Chvíli jsem takový přístup dokázal přijímat, ale když se podobně nenápaditě vyvíjela i ústřední linie s Vysmátým mužem, která se první tři čtvrtiny seriálu zdá spíše povinným přívěskem, nebylo mi zrovna do zpěvu a marně jsem se snažil pochopit, proč právě Ghost dosahuje v žebříčcích nejpopulárnějších japonských seriálů tak kultovní úrovně. Jenže pak přijde poslední sedmička epizod, které míří tak vysoko, že jsem se málem ujišťoval, jestli sleduji stále ten samý seriál. Místo nicneříkajících dialogů se přistupuje k činům, na osudech hlavních charakterů mi záleží až bolestivě moc a zpětně divák pochopí i velmi pozvolné tempo nebo občas až neexistující gradaci jednotlivých zápletek či epizod. Stand Alone Complex je hodně specifická vize a přestože k ní mám nejednu výhradu, má v sobě zároveň tolik jedinečnosti, že jí v hodnocení rád trochu pomůžu a jsem rád, že nakonec dostála slavnému jménu. (11.09.2018)