Reklama

Reklama

Kókaku kidótai: Stand Alone Complex

(seriál)
  • Japonsko 攻殻機動隊 STAND ALONE COMPLEX (více)
Japonsko, (2002–2005), 21 h 40 min (Minutáž: 25 min)

Předloha:

Masamune Širó (komiks)

Kamera:

Kódži Tanaka

Hudba:

Jóko Kanno

Hrají:

Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Kóiči Jamadera, Ken Narita, Šin'ičiró Miki, Robert Axelrod, Tóru Šinagawa, Daran Norris, Murphy Dunne, Kazuja Ičidžó, Akiko Jadžima (více)
(další profese)

Série(2) / Epizody(52)

Obsahy(1)

Kôkaku kidôtai: Stand Alone Complex je Japonský cyberpunkový anime seriál. Původní tvůrce manga předlohy Masanori Ota, známý pod svým pseudonymem Masamune Shirow, zasadil děj svého díla do Japonska ne až tak vzdálené budoucnosti. Hlavní postavou je mladá majorka ze speciální jednotky SEKCE 9 Motoko Kusanagi. SEKCE 9 slouží jako policejní jednotka, mající na starosti problémy spojené s hackery a zločiny, které páchají, což rozhodně nejsou pouhé úniky dat a převody peněz z konta na konto, ale například ovládání cybermozků ochranky prezidenta policie za účelem jeho atentátu a podobné. To vše je zabaleno do slušivého sci-fi kabátku. (Mr.Crowley)

(více)

Recenze (74)

novoten 

všechny recenze uživatele

Nejznámější animovaný přírůstek do žánru cyberpunku mám rád jak v celovečerní, tak (jako jeden z mála) i v hrané hollywoodské podobě, takže jsem po dlouhých letech odkládání nakonec zamířil i do jeho seriálové verze. A i přes přítomnost všech známých postav a povědomé kulisy mě čekalo nečekané vystřízlivění. Pryč jsou akční symfonie nebo salvy myšlenek, které nejdou vždy adekvátně uchopit nebo pár větami vysvětlit, částečně je navíc pryč i specifická nálada, neodmyslitelně k Sekci 9 patřící. Ze Stand Alone Complex se totiž vyklubala epizodická sci-fi kriminálka, která je sice tu a tam ozvláštněna nečekanými žánrovými zatáčkami, ale ve své podstatě zůstává stále tím samým. Kartotékou případů, které se ve velkém otřou o politiku, v menším záběru pak o ekonomiku, sociologii či historii, aby vše zakončily střídmou akční scénou nebo nostalgickou rozmluvou. Chvíli jsem takový přístup dokázal přijímat, ale když se podobně nenápaditě vyvíjela i ústřední linie s Vysmátým mužem, která se první tři čtvrtiny seriálu zdá spíše povinným přívěskem, nebylo mi zrovna do zpěvu a marně jsem se snažil pochopit, proč právě Ghost dosahuje v žebříčcích nejpopulárnějších japonských seriálů tak kultovní úrovně. Jenže pak přijde poslední sedmička epizod, které míří tak vysoko, že jsem se málem ujišťoval, jestli sleduji stále ten samý seriál. Místo nicneříkajících dialogů se přistupuje k činům, na osudech hlavních charakterů mi záleží až bolestivě moc a zpětně divák pochopí i velmi pozvolné tempo nebo občas až neexistující gradaci jednotlivých zápletek či epizod. Stand Alone Complex je hodně specifická vize a přestože k ní mám nejednu výhradu, má v sobě zároveň tolik jedinečnosti, že jí v hodnocení rád trochu pomůžu a jsem rád, že nakonec dostála slavnému jménu. ()

dennykr 

všechny recenze uživatele

Éra Laughing Mana stále zůstává mým nejoblíbenějším příspěvkem ze světa Ghost in the Shell. Extrémně chytře vystavěná sezóna neustále přeskakuje mezi vyšetřováním a prozkoumáváním fikčního světa. Z lásky k téhle netradiční, ale fascinující řadě jsem se vyznal v zde. ()

Reklama

3497299 

všechny recenze uživatele

Pro část mojí technokratické duše je to čistá rozkoš. Všechno, co jsem napsal o filmu Mamoru Oshiiho Kôkaku kidôtai, platí bezezbytku i o tomhle kyberpunkovém arcidíle. Nemám k němu výhrady a pokud jsem při jeho sledování na nějaké ty nedostatky nebo drobné nesrovnalosti narazil, okamžitě jsem na ně zase zapomněl. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Naprostá kyberpunková pecka, plná detailů. Ať je to sledování příběhu Vysmátého muže (v jedné scéně ukazují záběry s logem, v dalším díle to samé + hláška, že to teprve později dodali média a na konci série je k tomu menší dovětek:)) nebo předhazování citátů, které pokrývají filozofický podtext seriálu, je to působivé. A také nutno říci, že rozhodně přístupnější a čitelnější v myšlenkách a záměrech tvůrců než dvojice filmů (i těch citátů na minutu je méně). Skládání hlavní dějové linie je jako skládání puzzlů bez znalosti obrázku, který vám má vyjít. Je to zábavné, poutavé a díky úžasné režii a všudypřítomné hudbě seriál neztrácí tempo. Postavy jsou prohlubovány, divák je poznává, odkrývá jejich motivaci i mentalitu, ale všichni nedostanou stejně prostoru. Je to pochopitelné, ale Motoko bych zbožňoval i kdyby byla v každém pátém díle... Ostatní mají většinou smůlu. Druhou smutnou zprávou je přítomnost až přehnaně dětinských (u pár dílů doporučuji koukat i po závěrečných titulkách) Tachikom. Ve výsledku jsou velmi důležité, ale jako by autoři chtěli ubrat na vážnosti nebo naléhavosti kyberpunkového světa plného hackerů a jejich nonstop útoků na oči/svět/tak vůbec. I přesto, tenhle výlet do "blízké" budoucnosti je prostě neuvěřitelně působivý a cca bez tří dílů, by těch 5* ode mě rozhodně dostal. 90% PS: tohle je první sezona seriálu, druhá tu má oddělený profil:) ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • Jméno jedné postavy pochází z povídky J. D. Salingera „Smějící se muž“. V seriálu je také odcitovaná pasáž ze Salingerova románu "Kdo chytá v žitě" ve znění: "Napadlo mě, že bych mohl předstírat, že sem jakože hluchoněmej. Tak bych se nemusel s nikým pouštět do žádnejch zatraceně blbejch a zbytečnejch rozhovorů. Když by se mnou chtěl někdo mluvit, tak by to musel napsat na kus papíru a ukázat mi to. Za chvíli by je to začlo pořádně nudit a pak bych z toho byl venku, měl bych s rozhovorama pokoj na celej zbytek života." (KlonyIlony)
  • V 5. epizodě se objeví zmínka o Patrickovi Sylvesterovi, fiktivním politickém teoretikovi, který publikoval deset esejí o přirozenosti revoluce. Ishikawa objevil zvěsti o Sylvestreho nevydané práci, která se jmenuje Jedenáct jednotlivců. Jedná se o ideologickou bibli teroristické skupiny, jenž nese stejné jméno. Tato esej se údajně zabývá událostmi během incidentu z 15. května roku 1932, kdy jedenáct námořních důstojníků zavraždilo tehdejšího premiéra Inukaie Tsuyoshiho. (Jigvell)
  • Ve 3. epizodě je část dialogů převzatá z filmu U konce s dechem (1959). Všichni androidi typu Jeri byli vytvořeni podle Jean Seberg, herečky učinkující právě v tomto snímku. Stejnojmenný film společně s několika dalšími od režiséra Jean-Luca Godarda má pak syn kanadského velvyslance ve své sbírce. (Zofan)

Související novinky

Pán prstenů dostane anime prequel

Pán prstenů dostane anime prequel

11.06.2021

Studia Warner Bros. a New Line Cinema se vrací ke značce Pán prstenů. Oznámili totiž čerstvě anime prequel k trilogii režiséra Petera Jacksona The War of the Rohirrim. Příběh samostatně stojícího… (více)

Reklama

Reklama