Noir

Hudba skvělá. Ale tak nějak absentuju krev, prostě mi to příjde nepatřičné, že tam, kde se tolik střílí, zabíjí, jako zde, není prostě skoro krev. A červená. Takový záběr tam snad byl jen jednou a to na konci, když ona zabila tamtu. Pokládám tohle jako dobré zahřívací kolo, dobrý předvoj pro Madlax, protože tam mi přišla 3-5x lepší. No, shlédnutím tohoto anime jsem určitě nepřišla o drahocenný čas. :-) (25.03.2009)

Nejsem velký expert na anime tvorbu, ale takovéhle seriály si nechám líbit. Noir mě uchvátil už od začátku a to hlavně díky animaci (perfektní prostředí a postavy) a hudbě, kterou řadím k těm nejlepším, co jsem v televizní tvorbě slyšel. Hudba zde totiž dokáže přesně dokreslit akci i emocemi vypjaté scény. Je originální, působivá a neskutečně silná. Samotný děj je pak rozdělen přibližně do dvou různých polovin. V té první - epizodicky uzavřené - postavy řeší speciální zakázky, má to švih, napětí a celé to připomíná regulérní krimi filmy Bessonova střihu, kde se navíc podíváme do mnoha koutů světa. Další dějství pak poodkrývá klíčovou zápletku seriálu, motivace postav a jejich jednání, tahle část je proto hodně o emocích. Noir pak postupně graduje až k velkému finále, které využívá i poslední vteřiny na maximum. Za zmínku stojí i dominantní postavení žen, které se zde pohybuje od feminismu až k lesbickému podtextu a později i k jeho ztvárnění. Muži tu představují pouze oběti, které jsou ovládány jako loutky. Po skončení seriálu mě přepadlo dilema, stále totiž nevím, zda je lepší Cante Per Me nebo Salva Nos a kterou postavu mám nejraději: Kiriku nebo Chloe? Opravdu těžká volba :) 9/10 (29.05.2009)

Riziko spoilerů Nešťastně přeceňované. Tohle oblíbené anime si užívá akci, výtečně tvoří atmosféru, ale ztrácí body v plýtvání časem. Šestadvacet dílů je pro natolik prostý příběh nesnesitelná várka a s polovičním počtem by byl zážitek v důsledku stejně hodnotný, ale plnější. Nejvíc mě mrzí to, jak naprázdno vychází parádní navnazení z úvodu. Ony epizodické mise hlavních hrdinek, které spočívají pouze v zadání úkolu, zjištění informací o cíli a následné akční symfonii, pro mě byly oblažujícím zážitkem a jen jsem trnul, co mi přinesou následná odhalení minulosti. Jenže i taková slast se omrzí a s přibývajícími repetetivními zápletkami přišlo neodvratné zklamání. Mezi dvěma skvostnými dvojdíly Intoccabile a Heartless Assassin je totiž nesnesitelná vata, která by klidně mohla být vystřižena a příběh by se vůbec nenarušil. Ještěže závěrečné epizody v panství chytnou neskutečný drive, jinak by se úvodní pocity dokonalého seriálu začaly měnit do přesně opačného výsledku. Díky velmi dobře poskládanému soundtracku tak na Noir zapomenout ani nejde. Přesto je výhrad až příliš mnoho na to, abych se k seriálu někdy vrátil. A co se týče úplného konce, tomu se zatleskat musí. Závěry, které se dají přebrat šťastnou či nešťastnou cestou, miluju. U Noir ho vzhledem k předchozímu vývoji postav a celkovému vyznění závěrečných minut považuji za šťastný. (29.09.2007)

Zpočátku dost zajímavé a s celkem sympatickými hrdinkami, ale čím víc se blížil konec a bobtnala nepřekvapivá "jakožemysteriozní" zápletka, tím víc se Noir nořil do temnoty nudy. Opravdu zajímavý přestával být seriál pomalu už od poloviny, ale sledovat se pořád ještě dal docela slušně... ale obzvlášť poslední čtvrtinu, kdy už bylo přesně jasné které trapnosti si ještě scénáristé vymysleli, u mě probíhalo už jen útrpné odškrtávání seznamu a čekání kdy už to konečně skončí. Děj je překombinovaná vykrádačka ze všeho možného a nenabízí víceméně nic zvláštního, stejně jako dosti ploché a předvídatelné postavy které mě svou předstíranou emocionální hloubkou vážně nezasáhly. Ale aspoň ta hudba je velice fajn až do konce. 6/10 (15.01.2009)

"Noir je meno starobylej skazy. Dve dievčatá, vládnuce smrti. Ich čierne ruky ochraňujú pokoj novonarodeného." Nowaru je niečo ako môj splnený sen. Vždy som chcel, aby niekto natočil príbeh assasina v sukni, pokiaľ možno pekelne sexi a pekelne deadly. Pokiaľ nerozumiete pojmu „noir“ v kinematografickom zmysle, je Nowaru niečo ako osvetové dielko, ktoré tento pojem náležite pútavým spôsobom osvetlí. Je to totiž typický anime mix čerpajúci zo starých noiroviek, postmodernistických assasinských masterpiecov Luca Bessona (Leon a Nikita – napr. si všimnite čo stojí v okne Mireille Bouquet atd. ), mafiánskych filmov a konšpiračných teórií. Nevyjasnená minulosť , všemocná tajná organizácia, dve sexi „čističky“ s rýchlymi revolvermi a excelentná hudba v akčných sekvenciách pre každú z hrdiniek. Ale aby som neprechválil; chybičky to samozrejme má. Vadí mi hlavne neustále opakovanie niektorých spomienok Mireille i Noir, čo by som čakal (a i vítal), pokiaľ by šlo o rozsiahly stodielny opus, v dvadsaťšesťdielnom seriáli to však zdržiava dej. A potom ešte jedna „maličkosť“. V Nowaru nie je ani kvapka poctivej krvi po priestreloch, čo je na Japoncov prinajmenšom zvláštne. Skvelý príbeh, hudba a charizmatické hrdinky však nenechajú týmto drobným chybám vyniknúť, preto ho označím za to isté čo pre mňa v žánri fantasy anime znamená InuYasha – absolútne TOP anime. 10/10 Spievaj mi zbohom, tým sladkým zvukom dní minulých, ktorý si ma navždy pamätá Canta per me, a o tom to celé je ;-) (04.05.2006)