The City of the Dead

Ak chcete ( chceme ) gothic horror, rozhodne ku tomu nepotrebujeme look 19teho storočia. Nemusia, sa nám po vizuálne štedro načačkaných lokáciách promenádovať děvušky zabalené v kostýme s dlhou zvonovou sukňou, blúzkou a kabátikom. Stačí, že príde pán Lee v spoločenskej uniforme a atmosféra dá za pravdu, že sme na mieste. Farba tomuto žánru sedela iba vo výnimkách ( poeovky od Cormana ), tento film potvrdzuje, že ČB je ten správny výrazový slovník pre druh tohoto umenia. (06.01.2017)

Čarodějnický oldschool horor, který stojí primárně na Christopheru Lee, jenž i přes to málo prostoru, co dostává, vyzařuje zvláštní temné vlny i skrz obrazovku. Ty spolu s všudypřítomnou umělou mlhou a ponurými kulisami amerického městečka plného opravdu velice divných lidí vytváří nezapomenutelnou a velice hutnou atmosféru. Dle mého skromného názoru je Horror Hotel/The City of the Dead atmosféričtějším a zábavnějším filmem než tolik vychvalované Haunting. (13.04.2009)

Podařený horor ze staré anglické školy, kde se místo explicitního násilí a vybíjení omladiny sází na pomalu budovanou atmosféru pomocí klasických ingrediencí: spousta mlhy, nevraživě se tvářící obyvatele středověce vypadajícího městečka, tajemné zvuky a upřené pohledy za doprovodu náležitě strašidelné hudby. Velmi kvalitní a bohužel podle počtu místních hodnocení málo známý kousek, který rozhodně stojí za vidění. (06.11.2009)

Klasická duchařina 60. let, která v některých málo momentech dokáže vzbudit napětí i dnes. Městečku až moc neslouží, že je papundeklové, vždycky si pak vybavím filmy Ed Wooda, kde přes jeden kašírovaný hřbitůvek chodili herci stokrát tam a zpět, aby to vypadalo, jak je vše daleko a jak daleko jeden druhého honí. Také mi přišlo divné, když studentka si čte o obětech mladých dívek a jaké atributy jsou k tomu potřeba, je v čarodějnickém městě a jeden atribut za druhým se hodí přímo na ni, že prostě neudělá rovnou čelem vzad a pila pryč, ale jde zkoumat podzemí. Taky těch obyvatel městečka mi přišlo nějak málo - na začátku ji tam upaluje minimálně dvacet lidí, ale při procházkách vesnicí se dá narazit tak na pět. A lidí v kápích je sice víc, ale stínem kříže asi stačilo políbit jen čtyři. Jsem rád za konec, protože nemám rád horory, kde se dozvíme, že něco nějak po staletí funguje, a jsme svědky jen toho, jak se to stane po stoosmapadesáté znovu. (08.06.2017)

No, kostra příběhu je vlastně totožná jako u Psycha, obalení nadpřirozenou omáčkou jí ale dodává něco, díky čemu má smysl věnovat Horror Hotelu alespoň mírně zvýšenou pozornost. Mám samozřejmě na mysli opravdu povedenou mystickou atmosféru. Vesnice utopená v mlze, sklep s pavučinami, kult v černých kápích ... pro tohle mám zkrátka slabost a užil jsem si to, ačkoli film věkem určitě ztratil hodně ze své působivosti. 7/10 Horror movie of the Year (17.11.2010)