Harakiri

Seppuku je mistrovským dílem japonské kinematografie. Dramatický příběh samuraje toužícího po pomstě je podbarven naturalistickými scénami a depresivní atmosférou, vytvořenou skvělou hudbou a také tím, že kromě herců a staveb ve filmu není skoro nic (většinou žádné větší vybavení místností, liduprázdné ulice ...). Nejvíce na mě zapůsobila scéna jednoho ze soubojů - ta cesta tím hřbitovem, kde je to vyloženě náhrobek na náhrobku, a následující souboj na poli za silného vichru, to byl opravdu skvělý zážitek. (07.06.2009)

Pozoruhodné a silné drama se sociální tématikou a v kulisách ctihodné samurajské vznešenosti 17. století. Třídní rozdíly, nevyhnutelná tíživost života nezaměstnaných, tragické osudy chudých, zoufalé skutky, povýšenecká nemilosrdná krutost výše postavených osob, zachovávání si hrdosti, nespravedlnosti, ponížení a lpění na tradicích a nepsaných zákonech. Schovávání se za kodexy stavovské etiky, jako za ochranou hradbu necitelnosti. Jako za pokrytecké zachovávání cti při řešení nepříjemností. Jako nerovnoprávné zacházení s lidmi z nižší třídní vrstvy. Samuraj Hanširo Tsugumo (skvělý Tacuja Nakadai) se nemilosrdnou tragickou hrou osudu dostává k bráně smrti v rituálním obřadu sebevraždy, jako aktu vykoupení. Ale také jako aktu zoufalství, beznaděje, odkrytí pravého stavu samurajského kodexu cti a etiky. A jako aktu pomsty a hrdosti, která trestá nemilosrdnou krutost, kde chybí lidskost a porozumění a vládne jen blyštivé pozlátko falešné cti. Jeho osobní pomsta je velkolepá, důstojná, vznešená, nemilosrdná. Je to nejvyšší stav hrdé lidskosti a touhy po spravedlnosti. Z dalších rolí: Tsugumův zeť Motome Čijiiwa (dobrý Akira Išihama), dohnaný nemilosrdnou realitou ke kruté sebevraždě, Tsugumova dcera Miho Tsugumo (Šima Iwašita), krutě zasažená tragickým osudem svého manžela, samurajové domu Iyi Hikokuro Omodaka (Tetsuro Tanba), Hayato Yazaki (Ičirô Nakatani) a Umenosuke Kawabe (Yošio Aoki), krutí a zároveň zbabělí při odplatě za své hanebné skutky, a správce domu Iyi Kageyu Saito (dobrý Rentaro Mikuni), držící ochranou ruku nad pokryteckým kodexem cti. Silné drama o ztrátě lidskosti, o vývoji světa, kde není místo pro staré pořádky, o pokrytectví a kruté nelidskosti, o vznešeném vzdoru a hrdosti, o strhnutí pozlátka ochranného obalu cti, o třídních rozdílech a pokřivené stavovské etice. Působivé ve svých obrazech, působivé ve svém provedení, působivé ve svém herectví, působivé ve svých gestech, působivé ve svém odhodlání. Je to vynikající a originální obžaloba stavu společnosti a zavedených pořádků, které ve své podstatě opovrhují lidským životem. (23.02.2013)

IMDb žebříček mě přiměl k tomu, abych se seznámila s dalším klasikem japonské (a vlastně i světové) kinematografie. Sice snímky podobného ražení vůbec nevyhledávám a vesměs mě spíše nebaví, ale na Harakiri jsem se přesto docela těšila. Leč naděje zůstaly nenaplněny. Chvíli jsem uvažovala o vyšším hodnocení, musím uznat, že Kobayashi mi sednul více než Kurosawa, ale okamžiky, kdy se zdálo, že tohle bude skoro to pravé ořechové, se rázem vytratily. Harakiri v sobě obsahuje napětí, i když se v něm v podstatě nic neděje, ale ta pověstná jiskra tomu přece jen chybí. Pomalé tempo, rozvolněný děj, nuda a statičnost, to není nic pro mě. Ještě mě pár japonských klasik čeká, ale už teď se těším, až je budu mít za sebou... (09.06.2012)

Harakiri u mě odstartovalo týden sraček, jak jsem si pro sebe pojmenoval tu hrůzu, která se mi děla šest dní po sobě (viz moje hodnocení 22. - 28.7.2016). Děj na půl hodiny rozmrdaný do 135 minut jenom proto, že bylo "potřeba" vysvětlit asi 114 odboček do minulosti (úplně k hovnu). Žebříček? No to mě kurva poser! 15% (01.08.2017)

8080 hodnotenie na databáze som priradil filmu ktorý som pomerne dlho odkladal. Jednak kvôli tomu že je príliš rozsiahly a nakoniec nie až tak epický ako som očakával a jednak preto že verzia ku ktorej som sa dostal nemala úvodných 13 minút zrovna v najlepšej kvalite. Možno aj to pokazilo dojem z tohto filmu, rozhodne som ho však mal pozrieť v pôvodnom znení s titulkami, pretože dabingb bol v niektorých momentoch úplne bez emócií. Film to nie je zlýale Aedem samurajov to rozhodne nie je. (16.12.2020)