Seppuku
Harakiri
Obsahy(1)
V Japonsku 17. století zavládl konečně na čas mír. Tato situace s sebou ale rovněž nese nárůst počtu róninů - samurajů bez pána, kteří se leckdy bez prostředků potulují krajinou a pokoušejí se uhájit holé živobytí. Dochází rovněž k tomu, že se na prahu domů samurajských klanů, které dosud prosperují, občas objeví zoufalý rónin a žádá o poskytnutí pomoci při spáchání rituální sebevraždy - seppuku. Nezřídka ovšem v skrytu doufá, že se nad ním pán domu slituje a místo požadované smrti mu poskytne naději na lepší život. A některé klany již podobní příchozí začínají unavovat..
Jednoho dne zabuší na vrata klanu Iji postarší rónin (Nakadai Tacuja) a vznese obvyklou prosbu o pomoc se seppuku. Samurajové si ale nejsou jisti, o co tomuto muži jde ve skutečnosti. Ani oni sami se kodexu bušidó přísně nedrží, bude se ho držet nenadálý host? A nebo se snaží o něco úplně jiného a představuje pro čest klanu netušenou hrozbu? (vandalka)
(více)Videa (1)
Recenze (172)
Podobně jako pozdější film Vzpoura, i Seppuku připomíná spíše divadelní drama, což však neubírá filmu na jeho kvalitách. Spíše naopak. Seppuku poměrně reálně vykresluje ubohost životů samurajů v prvních letech Tokugawova šogunánatu a poukazuje na nesmyslnost některých částí proslulého kodexu Bušidó. Filmu navíc nechybí strhující děj a nečekané dějové zvraty. T. Nakadai předvádí fascinující herecký výkon, a jeho výstup v posledních dvaceti minutách filmu se u mě zapíše mezi to nejlepší, co jsem doposud ve filmech měl tu čest vidět. 10/10 ()
Seppuku je mistrovským dílem japonské kinematografie. Dramatický příběh samuraje toužícího po pomstě je podbarven naturalistickými scénami a depresivní atmosférou, vytvořenou skvělou hudbou a také tím, že kromě herců a staveb ve filmu není skoro nic (většinou žádné větší vybavení místností, liduprázdné ulice ...). Nejvíce na mě zapůsobila scéna jednoho ze soubojů - ta cesta tím hřbitovem, kde je to vyloženě náhrobek na náhrobku, a následující souboj na poli za silného vichru, to byl opravdu skvělý zážitek. ()
Harakiri u mě odstartovalo týden sraček, jak jsem si pro sebe pojmenoval tu hrůzu, která se mi děla šest dní po sobě (viz moje hodnocení 22. - 28.7.2016). Děj na půl hodiny rozmrdaný do 135 minut jenom proto, že bylo "potřeba" vysvětlit asi 114 odboček do minulosti (úplně k hovnu). Žebříček? No to mě kurva poser! 15% ()
Keby mi niekto povedal, že existuje ešte lepšia samurajská óda ako je Sedem samurajov (1954) od Kurosawu asi by som ho mal za blázna. Prekonať túto legendu? Nemožné. Ale stalo sa. Kobajašimu sa podarilo stvoriť nesmrteľné dielo, v rámci samurajskej klasiky doposiaľ neprekonané a podľa môjho názoru to ešte veľmi dlho tak zostane. V tomto majstrovskom diele je vytesaný neopakovateľný filmový obraz samurajskej etiky, ktorý je ešte zvýraznený skvelou hudbou a grandióznym Tacuja Nakadaiom, ktorého každé jeho gesto, každú mimiku tváre som hltal ako malý školáčik. Hotové filmové zhmotnenie tejto predstavy. Vďaka tomuto filmu som pochopil aspoň zlomok čo vlastne znamenal samurajský kódex cti a môj obraz je v tomto smere o niečo ucelenejší. Päť hviezd je smiešne málo, dal by som desať ak by to bolo možné a ani s tým by som ešte nebol spokojný. BRAVOOOO. ()
Samurajsky film bol japoncov vacsinou akcou zabavou s historickou zapletkou, niekedy psychologickou dramou, ale malokedy realistickym filmom so socialno kritickym aspektom. Tento pohlad narusil najprv kurosawa so siedmimi samurajmi a neskor kobayashi s filmom seppuku. Seppuku je perfekcioialisticky film po stranke vizualnej, genialne pouzitie cierno bielej, dlhych nehybnych sirokouhlych zaberov s velkou hlbkou ostrosti, aj po stranke obsahoej - jednoduchym sposobom rafinovane prepletanie roznych pribeh v jeden, aj po stranke historicko realno naucnej - zaciatok tokugavskeho shogunatu, koniec slavnej ery samurajov. a zaverecna bojova scena, pri nej clovek fakt nedycha, divak netusi a ani nevie, ako bu epokracovat, tak ako to netusi a nevie nik z postav, nejde o ziadneho neporazitelneho superhrdinu, u ktoreho vzdy vieme, ze nejako vyhra, prave naopak, tusime, ze prehra, ze prehra realnym sposobom. ()
Galerie (54)
Zajímavosti (13)
- Režisér Masaki Kobajaši byl nekompromisní při naplňování svých představ o filmu. Přes týden čekal na správná mračna než začal točit souboj na pláni Goji-in mezi samurajem domu Iyi Hikokuro Omodakou (Tecuró Tanba) a roninem Hanshiro Tsugumem (Tacuja Nakadai). (alonsanfan)
- Nápad na scénář dostal Šinobu Hašimoto při spolupráci s Akirou Kurosawou na filmu Sedm samurajů (1954). Původně se mělo jednat o příběh o jednom dni v životě samuraje, který spáchá harakiri. Při návštěvě filmového festivalu v Cannes 1961 inspiroval scenáristu plakát ve tvaru velkého bílého kříže na film Matka Johana od Andělů (1961) polského režiséra Jerzyho Kawalerowicze. Hašimoto si představil, jak by asi vypadal plakát pro jeho námět a jakmile dorazil zpět domů, začal psát scénář, který dokončil za pouhých 11 dní. (alonsanfan)
- Divadelní herec Tacuja Nakadai (Hanshiro Tsugumo) a Rentaró Mikuni (Kageyu Saito), který hrál především ve starších japonských filmech, se během svých společných scén nemohli dohodnout, jakým způsobem na sebe budou mluvit. Nakadai na základě svých zkušeností z divadla mluvil hlasitě, zatímco Mikuni jemně. Dostávali se kvůli tomu do silných sporů. Režisér přerušil natáčení do doby než se dohodnou, což se po třech dnech podařilo. (liquido26)
Související novinky
Vyhřezlá střeva ve 3D
Máte na ně chuť? Obstará vám je odborník – Takashi Miike (foto). Tento týden mají v Japonsku premiéru jeho samurajská jatka 13 Assassins a zdá se, že Miikemu zachutnaly remaky i historická témata. V… (více)
Reklama