Zlo mezi námi

Jediné, čo tomuto filmu trochu podráža kolená, je nejasné zasadenie do doby, v ktorej sa odohráva. Aby dianie v ňom nevyznelo na dnešné pomery nerálne a prehnane, je podfarebný herrmannovsky znejúcou hudbou a zasadený akože do približne povojnového obdobia. Kostýmy, účesy a chovanie mnohých postáv, a tiež technická forma jeho sfilmovania ale odpovedajú súčasnosti, aby bol zasa príťažlivý aj pre súčasného (vnímavého) teenage diváka, pre ktorého sa može stať filmom jeho života… Keď si však túto dobovú rozorvanosť odmyslíme, stáva sa Ondskan emocionálne silnou, perfektne nakrútenou (krásna kamera), obsadenou i zahranou drámou, ktorá si i po formálnej stránke v ničom nezadá s tým najlepším z Hollywoodu. (12.02.2009)

Výtečný "Bildungsfilm" o dospívání tváří tvář zlu v podobě institucionalizované šikany a také o statečnosti, bez níž žádná jiná ctnost nepřežije dlouho. Obdobné zkušenosti s hierarchickým utlačovatelským systémem na anglické internátní škole skvěle zachytil C. S. Lewis v prostředních kapitolách své autobiografie Zaskočen radostí. I v zákopech první světové války se mu prý žilo snáz než v jedné z těchto elitních institucí. (24.06.2009)

Ondskan jsem si sušila v počítači už dost dlouho, konečně nadešel jeho čas a byl to pořádnej zážitek! Andreas Wilson je něco mezi Jamesem Deanem a mladým Marlonem Brandem a to si představte, copak takovýho člověka jde nezbožňovat? Stejně tak je sympatickej jeho nejlepší přítel Pierre a stejně tak jsou naprosto odporný prefekti a Erikův humusáckej slizoun otčím. I kdybyste třeba trpěli averzí k příliš dokonale hrdinským hrdinům, tak Erikovi budete stejně žrát každý slovo, každý gesto. A ani stupňující se šikana a tlak Erika nezlomí. Ke konci jsou scény, co vám mimoděk vykouzlí úsměv zadostiučinění a vy se přistihnete, jak si v duchu říkáte "Pořádně je zmasakruj!". A jestli se díky filmu dokážete do děje takhle položit, pak to mluví o jasným úspěchu. Velmi intenzivní film o tom, že teroru se musí vzdorovat a člověk se mu nemá nikdy poddávat. Hodně silný 4* nebo slabších 5*. (23.10.2011)

Tady se musí zatleskat. Skandinávské drama Zlo je působivou sondou do světa mrazivé šikany, která se stává nedílnou praktikou „výchovy“ povedené školní rady v jedné prestižní internátní škole – a dnes se stává doslova civilizačním problémem. Jasně ji definuje, viditelně poukazuje na příčiny, výtečně s ní pracuje. V hlavní roli exceluje debutující Andreas Wilson, coby nováček Erik, který se systému nehodlá podřídit. Nešlo tu primárně o to, jak moc dostanou tihle chcípáci z vyšších ročníků lidově přes držku, nýbrž o celkové uchopení pojmů „šikana“, „odvaha“, „přátelství“. Proto docela nechápu, jaké tu o šikaně panuje mínění. Není snad třeba lámat kosti a rozbíjet obličeje po desítkách, aby divák pochopil, o jak zásadní problém se tu jedná. Famózně vygradovaný a maximálně sugestivní snímek dnes již hollywoodského tvůrce Mikaela Håfströma (poměrně zajímavá Hra s nevěrou) disponuje strhující atmosférou i hmatatelným napětím. A nabízí až tři možné katarze - 1) vyúčtování se Silverhielmem 2) právnické kličky v ředitelně školy 3) razatní řešení týrání nevlastním otcem. K plnému hodnocení ale krapet schází.. (08.09.2008)

Hned na úvod musím zdejší nadšence schladit - tento film není reálný! Ukazuje těžce vykonstruovanou situaci v pochybném prostředí, která by ve skutečnosti nikdy nastat nemohla a každý, kdo pracuje ve školství by to určitě potvrdil. Ovšem, připouštím, že pakliže člověk na fiktivní pravidla přistoupí, film mu dokáže prezentovat šikanu velmi drsným a sugestivním způsobem, dobře vzbouzí negativní emoce bezmoci a opovržení a postará se o hutný divácký zážitek. Já ale nemohu úplně překousnout pár nelogičností a záhadnou proměnu charakteru hlavní postavy z pouliční mlátičky na morálního chlapce, pro kterého je škola vším... Celkově ta velká hra na efekt na mě nepůsobila víc než na lepších 6/10 (09.08.2008)