Taste of Fear

Opravdu neholduji starším kouskům z hororového subžánru, avšak obsah a zdejší hodnocení mne na tento snímek navnadily dostatečně. Již samotný fakt, že se jedná o anglický film natáčený ve Francii, je sám o sobě zajímavý. Atraktivní dívka přijíždí (doslova) na honosné panství na francouzském pobřeží a může se tedy rozjet hra plná intrik, hrůzy a kaskády zvratů. Hororové pasáže, kdy Penny přejíždí osamocena po nočním sídle, jsou doplněny o nervy drásající hudbu a člověk tak musí na moment upustit od přemítání nad zápletkou a potrápit svoje srdce. V závěru jedno zdánlivé rozuzlení střídá druhé a tím je téměř vyeliminována možnost odhalení pointy kdykoli v samotném průběhu. Co se týče hereckého obsazení, tak to dopadlo na výbornou. Něžná dívka je obklopena tajemnou macechou, ďábelským doktorem, schizofrenní služkou a pohledným řidičem, ve kterém nalézá onu potřebnou podporu. Sečteno podtrženo, po celou stopáž je to na svoji dobu vynikající snímek, ale onen závěr z výsledného dojmu vymačkal opravdu co se dalo. 90% (29.03.2013)

Často se mi při sledování a následném ohodnocování starších hororových filmů stává, že si celou dobu klepu na čelo kvůli všeobjímající naivitě, toporným hercům, extrémně nelogickému chování ... ale pak si řeknu, že na tu dobu , na to stáří to ještě celkem jde, a tak přimhouřím obě oči a klepnu tomu alespoň mírnej nadprůměr (3*). No a pak se jednou za čas objeví nenápadná pecka, jako právě teď Taste (Scream) of Fear - a totálně si mě povodí. A to je prosím pěkně film ze začátku šedesátých let. Celou dobu tvůrci šikovně drží diváka v nejistotě, nechávají ho tápat mezi několika možnostmi vyústění, aby ho nakonec stejně překvapili ... protože tohle se prostě prokouknout nedá. Po dlouhé době jsem opravdu nadšen. PS: Podle velmi čerstvých informací je plánován remake tohoto filmu, na starost ho bude mít španělský talent Juan Antonio Bayona (Sirotčinec, Nic nás nerozdělí). Horror movie of the Year (28.03.2013)

Možná, že jde o momentální rozpoložení, ale já jsem Taste of Fear opravdu nevnímal za bůhví jaký hororový klenot. Jde o šedesátá léta, takže se často trápím s naivitou a amatérismem hlavních postav. Také je k smíchu několik dialogů, které bych dneska neustál ani v komedii. Tomu všemu sice dopomáhá atmosféra, která je podobná jako ve filmu Strašení, tudíž kvalitní. Nicméně stáří je i tak hodně znát. A to ve filmu někdy sedne víc…a někdy míň. (11.04.2016)

Hororem bych to určitě nenazýval, spíše takovým thrillerem, který až na dvě scény citelně postrádá dusivé napětí. Ale to by nevadilo, je tu ale jeden problém – nečekaný dějový twist, který je sice zrežírován působivě, ale staví na hlavu vše předešlé a postrádá jakoukoliv logiku. Stejně jako pointa a smysl počínání hlavní postavy, ty se bohužel s hloupostí twistu vezou do samotného lehce vygradovaného závěru. Je to fakt škoda, v první půli měl tenhle film našlápnuto opravdu „hitchcocovsky“, ale skončil jako úplné béčko. (09.10.2018)

Alternativní název sedí jako prdel na hrnec. Jekot ze strachu, který předvede Susan Strasberg má intenzitu srovnatelnou s tryskovým letadlem. Naštěstí však není nejlepší filmový výkřik všech dob tím jediným, čím Scream of Fear vyniká. Přímočarý a napínavý thriller, horor snad ani ne, téměř celou dobu diváka vede k jedinému možnému rozuzlení a na konci mu uštědří facku přes celou hubu. Paráda! A byť jsem polovinu onoho úderu vykryl potvrzenou předtuchou, přesto mám vyražených pět zubů! (19.05.2015)