Rituál

Moment, kdy se film muzikálově rozezpíval, mě trošku vyvedl z míry, stejně tak absence čehokoliv hororového, ovšem ta celková ponurost, arogance či spíše tajemnost obyvatel ostrova a rozplétající se záhada pátrání po nezvěstné mladičké Rowan (i když předem rozlousknutá) mě naopak filmově naladila. Co všechno člověk neobětuje pro pár jablek a radovánky ve jménu víry. Ale kdysi, v nějakém mém předchozím bytí, jsem byl nejspíš taky pohanem a evidentně jsem si to, stejně jako dnes u Rituálu, náramně užíval .. (01.03.2015)

Pro úvod tohoto komentáře bych si vypůjčil slova českého génia Járy Cimrmana: „Jsem zapřísáhlý ateista, (až se bojím, že mne Pán Bůh potrestá).“ I proto se může zdát divné, že mě zaujal film z prostředí pohanských kultur, slavností a rituálů a jeho střetu s křesťanskou vírou. Jednoznačně to bude tím, že snímek disponuje neskutečně tajemnou elektrizující atmosférou, která mě připoutala hned od úvodu k obrazovce a nepustila až do samotného konce. Velkou oporu má snímek v osobě charismatického Christophera Lee v roli hlavy pohanské komunity a třešničkou na dortu je pak rituální tanec budoucí bondgirl Britt Ekland v rouše Evině. Prostě a jednoduše, tento film nabízí celou řadu lákadel a proto mé jednoznačné doporučení zní: Kdo tento film neviděl, ať to co nejdříve napraví! Ne nadarmo se snímek zařadil mezi 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete! (08.04.2013)

Proutěňák navozuje shodné pocity, které většina z nás zažívá během pročítání komentářů psaných igibštinou; ty jsou prostě nemlich to samé, jako když Howie zavítá do summerislecké krčmy. Co víc potřebujete vědět o pátrání jednoho zastydlého fanatika a jeho boje s pohanskými větrnými mlýny, u kterého si ani jedinci se sebevědomím Vašíka Klausů netroufají určit žánr(y)? Prostě neřešit a podlehnout TÉ atmosféře, hercům, písním, strýčkovi Jedličkovi u májky, Leeho sluneční kštici, falickým symbolům a... A vůbec jednomu z nejnetradičnějších (a zároveň i nejlepších!) filmových zážitků vůbec. Shirley Jackson by z toho měla radost. (21.06.2012)

Pozoruhodný film, jehož včerejší odvysílání na Artu v původním znění s titulky hodnotím jako záslužný počin. Při sledování se mi na mysl dralo srovnání se snímky jako Rosemary má děťátko nebo Vesnice, ale to spíše jen kvůli některým vnějším podobnostem - svou celkovou formou i vyzněním je Rituál zcela svébytnou podívanou, která se v dějinách filmu vyjímá jako unikátní solitér. Film jsem shledal natolik mimořádným, že jsem se od něj nemohl odtrhnout a že jsem umíral napětím, jako to celé skončí (och, díkybohu, že jsem měl možnost film zhlédnout, aniž bych o něm cokoli věděl - hlava mi nebere, jak tady "oficiální distributor" i všichni ostatní vesele spoilerují o sto šest, jako by se nechumelilo). Působivý dojem z filmu podtrhuje filmová hudba se všemi těmi pohanskými popěvky a zvířecími maskami, které člověku vážně dokážou nahnat, když film sleduje sám v potemnělém bytě před půlnocí. Stačí mi podívat se na plakát filmu a zase se rozklepu jako vyděšený ratlík - tenhle film je jako zlý sen, ze kterého se chcete co nejdřív probudit a zapomenout na to, že jste ho kdy viděli. UPDATE 7.10.2019 - Na druhé zhlédnutí už mi to tak strašidelné nepřišlo, ale stejně se mi to znovu líbilo. I když samozřejmě ten wow efekt už se nekoná, když člověk předem ví, jak to dopadne. O to víc jsem měl nutkání se divit chování hlavní postavy - nejvíce mi přijde zarážející, že se na ostrov vydá zcela sám, ale nepochopitelné mi přijde v podstatě i veškeré jeho chování poté, co zjistí, že jeho letadlo je nefunkční (což ho kupodivu ani moc nevyvede z míry). Takový důvěřivý pitomec, který se ohání autoritou svého úřadu v místě, kde je mu houby platná, si o takový konec přímo říká - přesto mě ten jeho nedostatek pudu sebezáchovy udivuje! Jinak hudba, kamera, lokace, obsazení i příběh nemají chybu a celkově mě ten film prostě strašně baví, mj. i proto, že jsem byl nedávno nadšený z filmu Slunovrat, kterému Rituál posloužil jako přímý inspirační zdroj, a je zajímavé oba filmy porovnat. (19.11.2014)

„Come. It is time to keep your appointment with the Wicker Man.“ Devótní křesťan v konfrontaci s pohany s keltskými kořeny, rituální obětování za odříkávání žalmu a zpěvu lidových písní. Snad se ten rok urodilo na Summerisle hodně jablek.. Folková detektivka s hororovým vyústěním je svou žánrovou nezařaditelností vskutku unikum, nicméně ke klanění k starým bohům a uznání statusu kultovnosti bych potřeboval mnohem více filmařského kumštu a herecké neteatrálnosti. Přes všechny výhrady o délku několika falických májek hodnotnější než tragikomický remake s PePo Cagem.. (01.04.2015)