Podivný pár

Tak tohle teda byla komedie. Utrápený muž (Lemmon), kterého po 12 letech vyhodí manželka se chce zabít a místo nachází u svého flegmatického kamaráda z pokeru (Matthau). Zpočátku mě byl příšerně nesympatický Matthau, který kromě toho že je bordelář a salámista mě přišel jako bezcitný blbec, který nechápe, že kámoš co žil pro rodinu prostě nehodí 12 let manželství jen tak za hlavu. Pak se to otočilo, protože Lemmon předvádí nejen zdeptaného muže, ale pedantskou, hystarickou, kontrolující hospodyňku, chovající se hůř než většina ženských a na konci neváhá sáhnout i po odporném citovém vydírání. A moc se divím, že ho ta žena vyhodila až po 12 letech. Dobré dialogy, dobře zahrané, ale místo smíchu by z tohohle filmu člověk dostal depresi. PS: A fakt by mě zajímalo, jak se dva takto odlišní lidi vůbec stali kamarády, to je trošku z prstu vycucané. (16.09.2022)

Není to špatná komedie, ale je chvilkami na můj vkus "moc ukecaná", i když dialogy jsou vtipné. Jack Lemmon jako nesnesitelný milovník pořádku a uklízení, to nemá při společném soužití u svého kamaráda (Walter Matthau) vůbec jednoduché. Ten je na tom, ale v tomto případě jěště hůř, přichází o svou pohodu a ležérnost. (17.09.2011)

Tak takového chlapa bych chtěla vidět na vlastní oči. Já jsem nikdy neviděla chlapa, který by uklízel jako Felix. Moje mamča má jistou profesionální deformaci a moje známá školnice taky, ale Felix je hravě strčí do kapsy. S Felixem bych v jedné domácnosti vydržela jen pár dní, potom bych ho vynesla v zubech. Tím samozřejmě nechci říct, že mám v bytě bordel, ale čeho je moc, toho je příliš. Někdy je to spíše na škodu než k užitku. (17.09.2011)

„Zítra si přineseš oblečení, zubní pastu a nastěhuješ se ke mně.“ - „Je to tvůj byt. Budu jen překážet.“ - „Je tu 8 pokojů. Můžeme tu chodit rok a nepotkat se.“ Tak s tímhle odhadem se Oscar trošku sekl…aneb Gene Saks a jeho komediální pecka již potřetí. Tentokrát sice bez romantiky a naopak s občasným tragikomickým nádechem, ale já osobně jsem se bavil znovu výborně. Krom hlášek to znovu stojí na skvěle napsaných a zahraných postavách, dle očekávání především na sehranosti Matthaua a Lemmona (které solidně doplňuje zbytek karetního osazenstva). Vrcholem filmu je pak nádherně křečovité dvojité rande se sestrami z Anglie (od teď budu ženám připalovat cigarety už pouze na Felixův způsob), které jsem celé prosmál, neb je jednoduše perfektní (následované neméně podařenými naschvály). Podivný pár je na tom kvalitou zhruba jako Bosé nohy v parku či Kaktusový květ a já ho hodnotím slabším plným počtem. „Říkáš, že moc mluvím?!“ - „Nestěžuju si. Máš toho hodně co říct. Co mě znepokojuje je fakt, že to začínám poslouchat.“ (22.09.2019)

Scénarista Neil Simon mi zde nadobro potvrdil svůj neskonalý talent na komediální bytové konverzačky. Podivný pár je perfektně vystavená pecka. Už úvod s Jackem Lemmonem bloudícím městem a jeho pokusy o sebevraždu a neústalými bolestmi je skvělý. Následuje neméně dobrá pasáž s večerní hrou karet, kde se skupina přitel snaží vymluvit Lemmonovi (Felixovovi) sebevaždu. A pak to příjde. Opuštěný Felix se nastěhuje k Oscarovi (Mattthsu) a střet jejich povah na sebe nenechává dlouho čekat. Vychozí motiv uťápnutý hypochondr vs. bohém je naprosto k sežrání. Humor je založený převážně na kontrastu hlavní dvojice a jejich bytových hádek ale funguje to dokonale. Oba herci jsou fajn ale při vší úctě k Walterovi Matthauovi králem snímku je pro mě Jack Lemmmon. Sice jsem bordelář ale s jeho postavou jsem i přesto jaksi souznil a zároveň mi jeho chování způsobilo několik solidních výtlemů smíchu. Vrcholem filmu je asi skutečně návštěva dvou dam ,,holoubátek´´. Jinak se ale Podivný pár nedá vnímat jen jako čistá prvoplánová sranda. Mezi velkým počtem podivných dialogů se možná skýtá i jakási smutnější či tragikomická vrstva, o tom jak si hlavní duo vlastně leze na nervy ale nedokáže se od sebe odtrhnout a kompenzuje si tak své nezdařilé manželské vztahy.....ale bla, bla, bla, to teď neřešme. Ta legrace zde jinak určitě převládá a pár vážnějších prvků ji určitě neuškodí. Precizní záležitost po všech směrech, kde se mi samozřejmě líbil i krásný duch doby, který na mě z filmu dýchl. Tohle je prostě nádhera. Pro podobné americké retro komedie se učím mít vážně slabost a byla to krásná éra. (15.08.2020)