Requiem za sen

Vynikajici film o zavislostech a to nejen na drogach. I kdyz je ze zacatku film jako trosku horka komedie, tak se zivoty vsech postupne horsi az to vyvrcholi v dost depresivnim finale. Herci hrajou slusne, prekvapil me Jared Leto, kerej byl fakt dobrej, od Jeniffer Conelly jsem dobrej vykon cekal, Marlon Wayans ukazal, ze umi hrat, a taky me prekvapila Ellen Burstyn, samozrejme, ze velkej podil na jejim vykonu ma fakt, ze byla dost hrozive nalicena, a jeji zavislost byla asi nejtezsi, ale predvadi fakt uzasnej vykon. Co se mi dal hodne libilo je vyniikajici, misty klipova kamera a skvela hudba. Jeden z nejlepsich filmu o zavislostech. (29.08.2005)

Věřte, myslím to s vámi dobře, když tady teď napíšu, že k tomuhle filmu je nutné usedat s dobrou náladou. Na jeho konci totiž budete asi zděšeni, asi zhnuseni, ale určitě deprimováni. A sledovat Requiem od počátku s depresí - no, nemuselo by to s vámi na konci dopadnout nejlíp. Klipovitý střih se v těch nejvypjatějších sekvencích mění vyloženě v cílený útok na nejzazší hranice lidského vnímání a také psychiky. Herecký výkon Ellen Burstynové se dá směle přirovnat k nejlepším ženským hereckým výkonům všech dob, stejně mile překvapuje i Jennifer Connelly (kde jsou doby Legendy, nebo Raketýra), ale také oba mužští hrdinové, Jared Leto a Marlon Wayans. Bez diskuzí jde o jedno z nejlepších, ale asi i nejkontroverznějších děl z konce minulého, resp. začátku tohoto tisíciletí. Btw. (viz plakát) Jennifer Connelly stojící zády ke kameře na molu, vybíhajícím do moře - taky se vám při tom asociuje Smrtihlav? :) (07.03.2003)

Moc mě to nenadchlo. Na to abych viděl co dělají drogy s člověkem se stačí zajít kouknout v Praze na Karlák nebo k Tescu na Národní třídě, případně několik let sledovat Jiřího X Doležela, takže po téhle stránce považuji film za zbytečný. Nicméně jedna věc mě dostala, kam až vede chorobná touha zhubnout. Lidi, doprdele vyserte se na diktát modních trendů týhle zkurvený doby. Všichni ti kluci a ty holky co nám představují různé modní magazíny vypadají tak strašně cool až mě je z jejich dokonalosti na blití. Přirozenost a obyčejnost je v životě přece mnohem víc krásnější než ženská nucená vychrtlost a mužská fyzická dokonalost utvořená ze všech možných chemických sraček zvaný prášky,koktejly, injekce a bůh ví co ještě. Opravdu nádherně tenhle film ukazuje kam až chorobná touha po fyzické dokonalosti může dojít ! Zásluhou monstrózně dokonalýho hudebního motivu celý tohle smutný divadlo vynikne ještě mnohem více. (18.11.2007)

Filmy o drogách buď chtějí vychovávat a varovat a snaží se o to mentorujícím vztyčeným ukazováčkem tak, že kdo ještě drogu nezkusil, jde si hned nějakou sehnat, nebo naopak představují konzumenty drog a jejich účinky jako vysmátou cool zábavu ( a kdo to ještě nezkusil.......). Aronofsky to naservíroval stylem "tady to máte a poperte se s tím- jestli chcete - jak umíte" a podle mě je to ten nejlepší způsob. (08.11.2004)

Deprese, smutek, nuda a žádná zábava. Pro toho, kdo se včera vyklubal ze skořápky, to snad může být zajímavý pohled na problematiku drog. Mě však nebaví sledovat na obrazovce něco, co vidím v každodenním reálu a nějaké Aronofského vizuální mistrovství na mém pocitu zbytečně promrhaného času nic nezmění. (24.07.2011)