Requiem za sen

Asi bylo pro mě štěstí, že jsem se na Requiem za sen podíval, aniž bych o něm prakticky cokoliv věděl. Věděl jsem jenom, že to bude něco o drogách a že v tom hraje Marlon Wayans, takže jsem si dokonce myslel, že to možná bude nějaká černá komedie. Tim pádem jsem byl dost překvapenej, protože poměrně brzy jsem zjistil, že tohle žádná legrace opravdu neni a musim říct, že takhle pesimistickej a depresivní film jsem už hodně dlouho neviděl. Na muj vkus to sice chvílema bylo až moc ujetý a šílený, občas i trochu nedomyšlený, ale film mě dokázal naprosto vcucnout do děje a pustil mě až ve chvíli, kdy padly závěrečný titulky. A právě takovejm filmům dávám maximální hodnocení. Jinak práce s kamerou a s hudbou patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl, a překvapil mě i zmiňovanej Marlon Wayans, kterýho jsem doposud znal jenom jako šaška. (25.08.2008)

Aronofského audiovizuální nálož uplatňuje naprosto všechny výrazové prostředky svého média, aby totálně a nelítostně zvalchovala diváky. Jeden z mnoha výstižných aspektů díla spočívá v tom, jak dlouho ve vyobrazovaných životech postav je zdánlivě vše v pohodě a jak jakoby náhle pak přichází zjištění, že už šlapou vodu v oceánu beznaděje. Všichni jsme na něčem závislí a vytváříme si bludy, abychom si svou závislost ospravedlnili i živili a při tom nemuseli vidět realitu kolem sebe. Ve čtveřici životů "Requiemu za sen" se snadno najde každý, případně v nich objeví odlesk někoho blízkého. Nezbývá, než se při jeho závěrečných titulkách také schoulit do klubíčka a snít dál svůj sen. Viděno po cca dvou dekádách znovu a byť prvotní kontakt nemá konkurenci intenzitou zásahu, v případě tohoto filmu i napodruhé není o nic snazší a milosrdnější, právě proto, že člověk ví, co ještě postavy čeká. (10.02.2023)

Už když jsem viděl jak Jared Leto a Marlon Wayans tlačí po ulici kradenou televizi, mi došlo, že to bude BOMBA. Film který je úžasný a dokonalý a hlavně dost fajnšmekrsky natočený. Různé vizuální hříčky zde ovšem nepůsobí prvoplánově, ale jsou neodmyslitelnou součástí tohoto díla. Věděl jsem, že to asi bude dost depka, ale ten film mě uplně zničil, hlavně příběh Harryho matky, který místy dosahoval až hororových rozměrů. Tenhle film by byl poloviční bez těch herců co tam jsou. Jennifer Connely je neodolatelná a o to víc vás její osud mrzí. Jared Leto super a Marlon Wayans? Po rolích zhulených blbečků je tohle pořádný krok vpřed. Nejvíc, ale exceluje Ellen Burstyn z jejího osudu jsem byl fakt "na prášky." Rekviem za sen vás pobaví, vyděsí, znechutí, hodně rozesmutní, ale určitě neváhejte a pustťe si ho. (03.10.2005)

Šokující film ne díky průběhu , ale díky jeho závěru, který se jentak ve filmech nevidí. Celý film je vskutku velmi zajímavý, příběh syna, jeho party a matky. Syn fetuje o 106, matka se snaží zhubnout kvůli televizi a cpe se prášky jako o život. Celou dobu divák sleduje průběh jejich života....léto, podzim, zima...! Zde se to zastaví. Období, kdy se těžko shání drogy a čas, kdy se začnou rýsovat nepěkné obrysy nejen na synovi, ale i na jeho matce. To už si člověk řiká, no jo tak nějak jsem čekal jak to dopadne. Jak také může dopadnout film o drogách. Ale pozor na konci je tak nádherně provedená a sestříhaná scéna, že na ní budete jen tupě zírat a díky překrásné melodii, která zní celým filmem Vás uvede do pokušení a pocítíte jak Vámi prochází zimnice stejně jako mně. (01.12.2006)

Protože jsem tenhle film viděl až letos (2003), tak už v komentářích ostatních figurují veškeré klady tohohle silného a na psychiku velmi náročného snímku. Můžu jenom ještě víc vyzdvihnout úžasnou režii, herecké výkony a ... doporučit k závěrečným titulkům pořádnýho panáka ! :) Tak hrozně mi snad u žádného filmu na konci nebylo. (29.11.2003)