Johanka z Arku

Christian Duguay natočil velice zdařilí film, který takřka ve všech bodech zcela přehrává film Luca Bessona (který byl natočen takřka ve stejnou dobu) a to i bez známích jmen. Zejména bych chtěl upozornit na představitelku Johanky Leelee Sobieski, která svou mnohem známější kolegini Millu Jovovich zcela převálcovala. Za poznámku pak určitě stojí, že Johanka CH.Duguaye se natáčela v čechách. (27.10.2003)

Ani já se neubráním srovnání s Bessonovou Johankou. Asi jsem od tamté očekával to, co jsem od této dostal. Neboli historickou reálnost a ne mysteriózní kecy, historický film a ne psychologický profil trhlé dívčiny, a hlavně jsem nechtěl tak švihlou a hejblavou kameru, jako byla u Bessona a trošku lepší scénář. Tohle byl mnohem lepší film a mnohem skutečnější Johanka, za kterou bych byl ochoten do té války i možná jít (a to říkám jako člověk, který přiznává, že by si raději usekl ukazováček, než by šel do války). Takže se opět jednou ukazuje, že vždycky není lepší potěšení pro ortodoxního lumpa, koukat na vysokorozpočtové spektákly místo na levnější televizní snímky. Rozhodně tedy ne, když je režisérem Duguay. (23.12.2005)

Začněme od první části.Milý a dobrodružný,který ještě více rozšíří obzory a doplní něco o Legendě Johanky,nebo spíše Jany z Arku.Kompletně neznámí herci či herečky závažně nevadily,hlavní role,no...ujdou.Potřeba ještě ocenit režiséra,že se pustil do takového velkolepého celovečerního historického dobrodružáku,bohužel však,když se do tohoto pustí amatér,nedopadne to jinak než špatně,Johanka z Arku první část není zdaleka skvělá,ovšem pobavit stačí dosti.+boje,menší šarvátky,dramatické scénky a ještě jiného,během hodiny a půl nedokáže tak moc uškodit,rychle uběhne -neznámí herci či herečky,zkrátit by neuškodilo ++-=80% vím,je i tak hodně procent,toto hodnotím jen první část.Hodnocení druhé části.To co se mi v první části líbilo je zde v minimu,to co se mi v jedničce nelíbilo bylo zde v hojném počtu.V této části došlo na to nejhorší a to odsouzení Jany.Sakryš proč to neztáhly jen na 45minut a rešily to celou hodinu a půl v nudných pasážich a bezvýrazných vatách,přesně to jsem měl na mysli,když jsem říkal,že tříhodinové filmy se nemají svěřit do rukou amatérů a to Christian Duguy porušil,našel se i lepší moment v boji o Paříž,to je tak vše.+boj o Paříž,s první části se chyby ze dvojky vytratí,pár těch lepších scének -zbytečná vata a nudné pasáže,zkrátit o 45minut a větší spokojení,jen se řeší Janino odsouzení,až příliš se mluví,jak to skončí už všichni známe ++-=50% toto je jen hodnocení druhé části.Hodnocení obou částí=65% vše ostatní jsem popsal,mimochodem chyba,film trvá 3hodiny 3minuty ne 2hodiny 20minut,odkud jste to vzaly? (29.08.2011)

Je pravda, že oproti Bessonově Johance měli tvůrci této podstatně skromnější rozpočet, čili výprava je tím pádem méně okázalá. Až na tuto "maličkost" ale ve všech ostatních aspektech strčí tato Johanka svou bohatší kolegyni hravě do kapsy. Vesměs neokoukané herecké tváře včetně pidiúčasti Kláry Issové, jakož i jiných českých herců, předvádí kvalitní výkony, dějově je tato verze tak nějak "pravděpodobněji" zpracovaná a co se týče bojových sekvencí, tak i v nich má překvapivě televizní verze navrch. Celkový dojem je tak více než dobrý. (27.08.2002)

"Anjelský chlieb sa stáva chlebom ľudí..." Táto pieseň (Panis angelicus) v podaní Walesanky Charlotte Church zaznie počas jednej pohnutej bojovej scény a je úplne príznačná pre celý tento film. Čím? Úprimnosťou, to predovšetkým. Nijaké teatrálne či afektované trápnosti, "iba" autentický a čistý príbeh. Legenda, ale nie rozprávka. Skutočná, historická Johanka ("z mäsa a krvi"), Panna, svätica, vlastenka. Naplnené posolstvo. Tvorcovia dokonca dokázali film presvietiť aj odleskom toho, čo bolo dané vidieť a počuť len Panne. Príjemný, decentný závan nadpozemskosti. A teraz: Leelee Sobieski. Čím by bol tento film bez nej? Ktovie. Každopádne, ohromujúci zjav. V čase nakrúcania nemala ešte ani 17, teda vek Panny Orleánskej na vrchole jej pozemskej slávy v roku 1429. Životná rola. Prirodzený pôvab, podmaňujúci úsmev, nebojácna duša. Bola presne tou Johankou, ktorá kedysi uchvátila všetky (nielen) francúzske srdcia. Do kategórie "výnimočné" patria bez debaty aj dialógy - vďaka nim sa mohli až do emotívnej krajnosti rozvíjať vzťahové linky Jana - otec, Jana - Jean de Metz, Jana - kráľ Karol VII., Jana - kapitán La Hire a najmä Jana - biskup Cauchon. Toho stvárnil elektrizujúcim spôsobom Peter O´Toole. Končím slovami, ktoré šepká Johanka už v ohnivom zovretí: "...ďakujem, ďakujem..." Mimoriadne dielo a zaslúžené slzy. (08.03.2015)