Do útoku

V období svojich veľkých a úspešných filmov, ako pokračovania Ramba natočil Sylvester Stallone pre béčkovú spoločnosť Cannon aj takýto relatívne malý a nevýrazný film, ale ja mám pre Do útoku odjakživa slabosť. Stallone tu síce opäť využíva ten svoj tradičný koncept o jednoduchom mužovi, ktorý si chce splniť svoj sen, ale všetko je proti nemu, no práve v tomto filme mi to sedí asi najviac, možno aj preto, že sa to netvári až tak ambiciózne ako Rocky a zároveň mi to príde aj uveriteľnejšie. Tu nepotrebuje dosiahnuť žiadny titul majstra sveta, ani nič podobné, ale hlavne získať priazeň svojho syna a ak sa podarí, vyhrať súťaž v pretláčaní a tým sa konečne trochu posunúť a nebyť len obyčajným kamionistom. A tak tu si ma Stallone získal okamžite, je to ten správny chlap, ktorý je skromný, ale nikdy sa nevzdá, všetko chce dosiahnuť len svojimi vlastnými silami a tak zatiaľ čo v prvej polovici sa snaží hlavne spriateliť so synom, na čo sa veľmi dobre pozerá a ich spoločné scény sa mi páčili, tak v tej druhej už je to trochu športovejšie. Žiadny iný film sa už pretláčaniu nevenuje a ani ma to nepekvapuje, nie je to práve najatraktívnejší šport, pri ktorom by sa toho dalo moc vymyslieť, ale tu sa mi to páčilo, hlavne tou relatívnou skromnosťou, tu nejde o nič tak veľké. Našťastie to celé podporia aj postavy, ako som spomínal, Stallone je tu výborný, rovnako aj jeho syn a k tomu charizmatický Robert Loggia ako jeho svokor, ktorý tu síce je braný ako záporák, ale tým lepším spôsobom, predsa len je to tiež dobrý muž, ktorý si rovnako ide len za tým svojim. O nejakú akciu tu očakávane moc nejde, ale predsa len tu Stallone rozdá pár úderov, k tomu nejaká tá naháňačka alebo deštrukcia sídla kamiónom a samozrejme to pretláčanie. Režijne tu nemám žiadny problém, osemdesiate roky tu cítiť z každého záberu a to mám veľmi rád. Takže Do útoku je na Stallona relatívne nevýrazný film, z ktorého necítiť žiadne väčšie ambície, ale o to viac si ho cením, mne sa páči a dokonca ho mám radšej, ako plno jeho pravých veľkých akčných filmov. 75% (18.12.2011)

To jsem si zase zavzpomínala na zlaté časy 80.tek chjooó. Ale že (vám)všem to Sly (budiž)kničemu zase nandal co? Dle pozitivních komentářů, které řeší postavení filmu na páce a herectví Slye, je to přesně tak. Zase další důvod odhalit identitu zdejších (ne)kritiků a postavit se tváří tvář svému kostitřasovi. (stačí zrcadlo) Co všecko sklapne kromě čelisti? Srágora ani moc "hrát" nemusí, když nádherně hrají jeho vypracované svaly a mimikou taky dvakrát nešetří. (pro ty, co znají jediný vyjadřovací a sdělovací prostředek - slova) Líbila se mi stylová dobová hudba a i příběh měl co říct. (pro tupé doporučuji podumat, ne jen tupě nasávat a pak stínat hlavy) ;-) (24.05.2011)

Nechápu nízké hodnocení filmu. Je to vynikající nostalgické drama o řidičovi, který se setkává po dlouhé době se svým synem, kterého nevychovával. Hudba je dokonalá, i skvělé písně, příběh zajímavý, dobré hlášky a skvělé souboje v páce. Film není akční, ale drama, proto se film asi lidem moc nelíbil dle hodnocení. Stallone zde má roli, kterou hraje dobře. Jedno z nejlepších drama, který jsem viděl a tečka. Takže hodnotím na plných 100% = ***** (12.10.2012)

Sly po Rockym zmenil sport, ale spôsob hry ostal rovnaky. Stale je to pribeh o luzerovi, ktory svojou snahou k stastiu pride. Na rozdiel od serie o Rockym, ktora mi nikdy nesadla kvôli boxu, som mal tento film v detstve rad. Je to sice len naivny Hallmarkovsky film v ktorom nahodou hra jeden velky svalovec ale ja nemam nic proti tymto naivnym filmom. Postupny vyvoj vztahu medzi Slyom a jeho synom ma stale bavi. Horsie na tom su samotne zapasy v pretlacani, ktore mi nepripadaju prilis realne napriek tomu, ze o tom ako v skutocnosti prebiehaju nic neviem. Najviac ma na nich vzdy stvala ta Slyova finta, ked chyti superovi palec, ktora sa mi zdala nefer. Na druhej strane tie kecy o otoceni siltovky a prepnuti sa ma stale bavia. Takze vysledkom je tuctovy film, ktory by si zasluzil maximalne dve hviezdicky, ale z nostalgie davam aj tretiu. 5/10. (12.06.2016)

Scéna s palcem je kultovní už proto, že druhý den jsme si to jako kluci ve škole zkoušeli a mysleli jsme si, že i my bysme takovýmhle tríčkem Stelouna převálcovali. Ale jaké bylo zklamání když ten, kdo film neviděl byl pořád silnější než my, zásobeni triky s palci a s mentální nadřazeností, kterou jsme si stejně jako malý hrdina vybudovali po shlédnutí scény u automatů. (07.10.2009)