Goro, bílý pes

Yesterday is gone, povie si trinásťročná sirota po úmrtí posledného rodiča a vydá sa na dušespytný a psohľadný trek cez pol Japonska. Na svojom keruakovskom putovaní poznáva vlasť, zažije niekoľko únosov, združí sa s trestancom na úteku a pravidelne míňa svojho štvornožca. Ten sa tiež nenudí, popri hľadaní svojej panej ľavou zadnou zabraňuje znásilneniu, kľučkuje medzi guľkami gangstrov, stáva sa vedúcim zdivočelej svorky, spríjemní posledné chvíle umierajúcej a obmäkčí srdce ľútostivého škuľavého šarhu. Pomedzi to sa skorumpovanému systému vzdorujúci detektív snaží prísť pravde na koreň, politickí mafiáni kujú pikle a neprávom obvinený utečenec zbesilo pobehuje po lesoch a morskom pobreží. Po pozretí všetkých častí sa mi na myseľ tlačia dve otázky: 1. ako je možné, že sa nezletilá dievčina bez problémov dlhodobo vyhýba školskej dochádzke a po návrate si sama bačuje v dome uprostred Tokia? 2. prečo má väčšina členov japonského organizovaného zločinu takú zlú mušku? Napriek všetkým technickým a logickým výhradám ma toto dielo chytilo za srdce a pri srdceryvných citovo vydieračských scénach podfarbených ústrednou piesňou mi miestami vlhli oči. (10.01.2022)

V 80. letech jsme si z Gora dělali legraci. "Je to bílý a nechytíš to. - Goro, bílý pes." Ten vtip mě urážel, protože jsem jako správný peskař samozřejmě fandil Gorovi a obdivoval jsem, jak je dokonale vycvičený.____________ 13.8.2011 - po opětovném zhlédnutí snižuji na podprůměr. Dětský divák vnímá souboj dobra a zla a bezkonkurenčního Gora, ovšem z pohledu dospěláka vidím jen množství spletitých situací, do kterých se Gora vinou slabého scénáře dostává, ale pokžaždé vyvázne. Nelogicky se objevuje při cestě za Reiko na místech, kde je zrobna banda mafiánů, přípoadně inspektor. To, jak dokáže unikat střelcům, je až úsměvné... Víc patos než dobrodružství. Kladem je občas komentář vysvětlující psí zvyky, občas pohledy na japonskou krajinu. A povedla se ústřední písnička. (25.07.2008)

Nedávno jsme si pořídili psa a s ním i takovou zvláštní píšťalku. A hádejte, na co jsem si okamžitě vzpomněl? Bohužel je to ovšem to jediné, co si kromě písně z celého seriálu pamatuji. Plus samozřejmě ještě to, že jsem tuhle japonskou verzi Lassie se vrací strašně miloval. Až to někde seženu, musím se na to podívat a objektivně to ohodnotit, protože kdybych to měl hodnotit jen z matných vzpomínek, tak tomu musím dát pět hvězdiček. Po třech letech a jednom zhlédnutí Dlouho jsem se odhodlával si seriál pustit. Asi jsem se bál velkého zklamání. Ale nakonec jsem se rozhodnul a musím říct, že správně. Těch pět hvězdiček je možná opravdu hlavně z nostalgie, protože ta z toho čišela každou minutou. Každý druhý záběr ve mě vyvolával vzpomínky, a přestože jsem byl přesvědčený, že si z toho nic nepamatuji, dávno zapomenuté neuronové cestičky začaly vydávat zasunuté vzpomínky. Ovšem odhlédnu-li od té ohromné nostalgie a příšerné kvality záznamu (i tak chvalořečím toho, kdo to patrně z VHS zdigitalizoval), musím konstatovat, že je to prostě úžasné. Kdo má rád pejsky, musí být přímo nadšen. Je to srdceryvný doják, těžící z roztomilosti a hlavně věrnosti našich čtyřnohých miláčku. Goro je tu sice nadpes, co všechno vycítí, ví, no a zkrátka je prostě jednička, plus je tu i pár jiných menších či větších kotrmelců, ale u seriálu jsem se i tak bavil náramně, o pejska a hlavní hrdinku Reiko (nějak jsem si u toho vzpomněl, že jsem do ní byl ve školce platonicky zamilován) jsem měl strach, i když jsem si matně vzpomínal, že to dopadlo dobře, a zkrátka jsem jim fandil, aby už se konečně potkali. Myslím, že pro děti to musí být ještě stokrát lepší a když já byl ve svém věku nadšen, proč by nebyly dnešní děti? Televize, proč nereprízujete Gora?! (02.07.2011)

jak začít? nejkrásnější film co jsem kdy viděla o věrnosti psa jeho majitelky Reiko, hodně smutný seriál, a když jsem ho po dlouhé době zase viděla, slzy mě opět tekly po tváři a uvědomila jsem si, že je největší přátelství mezi psem a člověkem a tomu se nemůže nic vyrovnat, krásná hudba, i když je to už hodně starý film, ale pořád pěkný, krásný pes,jeho statečnost a vytrvalost a naštěstí i dobrý konec, kdy se oba shledají, nevím, ale tento seriál mě pořá dostává, v tom nejlepším slova smyslu nádherný (28.09.2009)

Nevím, po kolika letech jsem si dal repete, ale během víkendu jsem sjel všech 9 dílů. Nostalgická hodnota, která se v bodování taky musí nutně projevit, je neoddiskutovatelná, stejně jako nezapomenutelná ústřední píseň. Ale může seriál nabídnout i něco dalšího kromě nostalgie? Rozhodně ano. Samotný příběh psa je sice v podstatě osvědčeným citovým vydíráním diváka, ale seriál se může pochlubit zajímavými postavami s ještě zajímavějšími osudy. K dobru mohu přičíst i nenásilný poučný komentář, díky kterému se člověk o psech něco dozví, i humanistické poselství, protože nějaký ten dobrý člověk vždycky do Gorova života na jeho cestě vždycky vstoupí. Mínusem je opakování některých dějových linií, a to i několikanásobné. Celkově by seriálu slušel zásah střihače a kratší stopáž. (07.11.2016)