Bílá Zombie

Pouhá kapička, monsieur Beaumonte. Do sklenky vína, nebo snad na květinu? Zapomeňte na zahnívající nemrtvé, se kterými přišel Romero. Tohle jsou zombie přímo od zdroje z Haiti. Zombie jsou ale jen okrajový jev, který s náboženstvím voodoo nemá nic společného, a propichování panenek sloužilo pro označování akupresurních bodů v léčitelství. Zombie nepřiváděli na svět kněží ale černokněžnící a film se tohoto faktu drží. O voodoo v něm není ani zmínka. Panenky si ale tvůrci upravili k obrazu svému. Označení nemrtvých, tak jak je známe teď, je přejaté odtud kvůli jisté shodě v chování. ● Bílá Zombie připomíná spíš němý film. Pojetí je velmi expresionistické, ve fimu se moc nemluví, herci přehrávají a film má bohatý hudební doprovod. Je to takový hybrid z raného období mluveného filmu, který stojí především na úžasné atmosféře, vizuálu a ďábelském Belovi, který vyřezával ze svíček voodoo panenky a oběti dostával pomocí drog do katatonického stavu blízkého smrti, aby je po pohřbení mohl „oživit“ a zotročit. Docela ale zamrzí, že celkově velmi dobrý pocit zabije odfláknutej konec. ● Mezi nejlepší voodoo počiny považuji videoklip Voodoo People od Prodigi. Než však odhalíme pravdu, můžeme odhalit takové hříchy, za které by se styděl i sám ďábel. (25.05.2009)

Kulisy sú kúzelné, atmosféra temná, herecké výkony nekonečne teatrálne, masky vydarené a metafory ľahko čitateľné. Takže čo viac si od 80 rokov starého hororíku želať. Asi viac napatia, lepšie tempo príbehu a menej pátosu. Ale bolo by to potom ešte ono? Nie je práve naivita podania v kombinácii s revolučnými myšlienkami, ktoré tieto staré diela ponúkajú práve to, prečo si k nim nachádzajú cestu dnešní fanúšikovia hororu? Kvôli strachu a zakrývaniu očí White zombie a jej podobné filmy predsa nepozeráme. WZ je inteligentné a brakovo naivné podobenstvo zároveň. (04.09.2013)

Victor Halperin je ten kto prvýkrát priniesol na plátna kín zombie. Vychádzajúc zo Seabrookovej cesty po Haiti a divadelnou hrou Zombie spracoval látku na tú dobu dovtedy nevídanú. Živí mŕtvi, nekrofília a netradičné zobrazenie parafrázy na finančnú a pracovnú krízu, spravili z tohto kúsku skutočný kasový trhák (no vtedajšie pomery rozhodne). Aj napriek tomu, že White Zombie je deduškom zombie hororu jeho kvalitu, okrem tej historickej, neviem nejako moc doceniť. V nudnom tempe som čakal na koniec, ktorý to zabil happy-endom a trochu mi zničil dojem, ktorý som čakal, že vo mne film zanechá. Ale treba uznať, že Lugosiho uhrančivý pohľad má niečo do seba. (17.03.2011)

Škoda jen, že vrcholné scény přicházejí už na začátku a postupně se z filmu vytrácí atmosféra. Vrcholem je pro mě scéna, kdy Beaumont přichází za nekromantem Lugosim do mlýnu na cukrovou třtinu plného oživlých mrtvol. Lugosi je démonický čaroděj a jeho nemrtví sluhové jsou docela děsiví. Je tady vidět, že z masky zombie nemusí nutně odpadávat odumírající tkáň. Aby maska působila strašidelně stačí vytřeštěný pohled, temně podbarvené oči, bledá pleť a strnulý pohyb. Vypadá to patřičně efektně. (27.12.2006)

Pravděpodobně úplně první objevení se zombie ve filmu. Victor Halperin při natáčení tohoto filmu vycházel z poznatků v knize J. Seabrocka „Magický ostrov“, který popisoval woodoo a oživování mrtvých prováděné na Haiti. A také ve filmu je inspirace woodoo cítit velmi silně – pracuje se tu s pověrami a woodoo panenkami. Bela Lugosi pomůže jistému Beaumontovi získat ženu, po které touží – uspí ji, že vypadá jako mrtvá. Její snoubenec však odhalí, že jeho milenka není mrtvá a chce ji získat zpět. Sám Beaumont se stane zombie a ve finále se i s hlavním padouchem vrhne ze skály do mořského příboje. Rok vzniku se na filmové stylizaci podepsal. Přestože jde o zvukový film, Halperin se ještě zcela neetabloval na nové možnosti, které zvuk přináší a tak je tu mnoho prvků z předchozí éry – finále, které je téměř celé v intencích němého filmu (tedy beze slov, příběh je vyprávěn pouze prostřednictvím obrazu) nebo místy expresionistická kompozice mizanscény. To se projevuje i v hereckých projevech – herci zkrátka strašně přehrávají. To platí i pro hororovou Star Belu Lugosiho. Jeho ďábelský vzhled je ale opravdu působivý, navíc ještě umocněn způsobem, jakým je snímán – v polodetailech a z podhledu. Film svou naivitou v dnění době spíše jen pobaví, ale na svou dobu se jedná o zcela výjimečný snímek, který nastartoval celou odnož hororového žánru, a navazují na něj další snímky, jako například The Walking Dead Michaela Curtize nebo I Walked With a Zombie Jacquese Tourneura. (05.11.2005)