Johnny Mnemonic

Nikdy predtým som záver nedopozeral, asi ma nudil a zaspal som pri ňom. Tentoraz som to ale napravil a tohoto predchodcu Matrixu som dal. Cyberpunkový námet nadčasový, spracovanie však skĺzlo do lacnej post-apokalyptiky. Začiatok sice sľuboval viac, ale bohužiaľ, ďalej to nepokračovalo. S pár high tech hračikami sa autori vyhrali, s prostredím a s efektami už menej. A musím povedať, že to množstvo termínov a logických postupov - polovica bola balast a tá druhá nedávala zmysel. Z hercov potešili iba Reeves a v malej zápornej roli Lundgren. (17.05.2015)

Johnny Mnemonic je přesně na půl cesty mezi tím, co se o něm říká a tím, čím jsem doufal, že bude. Výsledkem je tak relativně zajímavé, typicky 90kově bečkové sci-fi, které doplácí na nedotažený děj (postavy se objevují, kde tvůrce napadne, nějaká logika a realistický pojem o plynutí filmového času jde rázem do kopru, podstata viru NSA, naprosté upozadění černého ledu) a podivné triky, u nichž nevadí ani tak, že jsou mizerné (neboť se tím alespoň jasně rozliší, co je skutečnost a co virtuální realita), jako spíš, že jsou nepřehledné. Každopádně by mě hrozně zajímalo, jak to vypadalo na velkém plátně. Především je ale velmi zajímavé sledovat typické cyberpunkové propriety (uličky s odpadky, kouř, čisté vědomí bloumající sítí, ...) jak si je Hollywood představoval půl roku před premiérou Ghost in the Shell... Kupodivu nebyl od té Oshiího vize až tak daleko... (09.11.2009)

Celkem pohledné béčkové sci-fi se skvělou výpravou, dobrým příběhem, ale špatnou režií. S odstupem času tenhle film vnímám jako takový malý předkrm před Matrixem, kvůli zápletce a hlavně kvůli Keanu Reevesovi v hlavní roli. Jeho postava je ovšem nepříliš sympatický sebestředný pitomec a Reeves ji ještě notně přehrává. Největší pitomec a trapák je ale bezesporu (a tradičně) pán s negerskou přezdívkou Ice-T, který se snaží mluvit a tvářit jako strašlivě cool nigga gangsta a zároveň je prosím tenhle vymaštěnec velitel intelektuálně-hackersko-polovojenského odboje, hmmm... Ale na druhou stranu mě zase ve filmu potěšili například Takeši Kitano (i když v notně blbé roli), Henry Rollins a hlavně můj veleoblíbený dvoumetrový Viking Dolfi jako velkolepě vyšinutý Kazatel. Hlášky typu "Jesus time!" nebo "Come to Jesus!" jsou kulervoucí a já bych si tolik přál vidět s Kazatelem samostatný biják... Za Kazatele a za laserovou strunu chlápka z Jakuzy jsem uvažoval o čtyřech hvězdách, ale kvůli retardovanému negerskému opičákovi ne a ne. (28.10.2013)

Samozřejmě není třeba, aby se adaptace úzce držela námětu: Doplh Lungren byl pro mě co by zabijácký kyborg zábavná postava (výborný herec pro roli kyborga – mnohem lepší než zprofanovaný Arnold Schwanzenegger). Líbilo se mi zpracování některých parciálních prvků Gibsonovy povídky (Kitano a jeho monovlákno, delfín – vojenský kyborg), ale jinak jde o dost špatnou adaptaci kyberpunkové klasiky na béčkové úrovni. Přidávám se k většině a chci pořádnou adaptaci Williama Gibsona, neboť je ostuda, že je jeho dílo takto przněno a náměty podřadné úrovně jsou předkládány jako kyberpunkový Parnas (viz trilogii Matrix). PS: jsem zvědavý na Kahnova Neuromancera (2009) – jestli to bude zase kolaps, podstoupím osobně technologickou implementaci a co by kyborg Lungrenovského typu vyhubím to prznitelské plémě neumětelů. (26.03.2004)

Velmi povedené a docela dost zábavné béčko, které často na tváři diváka vykouzlí úsměv díky neuvěřitelné herecké topornosti Keanu Reevese (a to ho jinak vždycky obhajuji ;) ) a šílené snaze do filmu protlačit několik nefungujíích "cool" hlášek :) Nicméně bavil jsem se dobře, zpracování internetu bylo stylové a dystopické sci-fi prostředí nemělo také chybu. Chce to však mít podobný typ filmů v oblibě. (28.01.2009)