Johnny Mnemonic

No jo, no jo, pár let potom byl natočen Matrix, který vše ostatní cyber-cokoliv převálcoval, ale tohle je neprávem opomíjená klasika, bohužel ne natočená tak, abys u toho slintal nad svižností a perfektními efekty. Myšlenku to ale má, takže kdo viděl 3x Matrix, je proto odborník na cyberpank a toto neviděl ani jednou, měl by si na to nějaké nudné dlouhé odpoledne najít čas taky. Nějaké to povědomí z literatury by však stejně mělo být u těchto filmů na prvním místě a filmy pak brát jako krásné obrázky k vizionářským knihám. Přiznám se ale, že sám jsem si na pěknou knížku našel naposled čas před pěknou řádkou let, takže beru většinu filmů tak, jak je právě vidím. ... raději přestávám poučovat, klopím uši a mizím v cyberspace.... (02.10.2005)

Johnny Mnemonic je přesně na půl cesty mezi tím, co se o něm říká a tím, čím jsem doufal, že bude. Výsledkem je tak relativně zajímavé, typicky 90kově bečkové sci-fi, které doplácí na nedotažený děj (postavy se objevují, kde tvůrce napadne, nějaká logika a realistický pojem o plynutí filmového času jde rázem do kopru, podstata viru NSA, naprosté upozadění černého ledu) a podivné triky, u nichž nevadí ani tak, že jsou mizerné (neboť se tím alespoň jasně rozliší, co je skutečnost a co virtuální realita), jako spíš, že jsou nepřehledné. Každopádně by mě hrozně zajímalo, jak to vypadalo na velkém plátně. Především je ale velmi zajímavé sledovat typické cyberpunkové propriety (uličky s odpadky, kouř, čisté vědomí bloumající sítí, ...) jak si je Hollywood představoval půl roku před premiérou Ghost in the Shell... Kupodivu nebyl od té Oshiího vize až tak daleko... (09.11.2009)

Samozřejmě není třeba, aby se adaptace úzce držela námětu: Doplh Lungren byl pro mě co by zabijácký kyborg zábavná postava (výborný herec pro roli kyborga – mnohem lepší než zprofanovaný Arnold Schwanzenegger). Líbilo se mi zpracování některých parciálních prvků Gibsonovy povídky (Kitano a jeho monovlákno, delfín – vojenský kyborg), ale jinak jde o dost špatnou adaptaci kyberpunkové klasiky na béčkové úrovni. Přidávám se k většině a chci pořádnou adaptaci Williama Gibsona, neboť je ostuda, že je jeho dílo takto przněno a náměty podřadné úrovně jsou předkládány jako kyberpunkový Parnas (viz trilogii Matrix). PS: jsem zvědavý na Kahnova Neuromancera (2009) – jestli to bude zase kolaps, podstoupím osobně technologickou implementaci a co by kyborg Lungrenovského typu vyhubím to prznitelské plémě neumětelů. (26.03.2004)

Zajímavý námět, špatné zpracování. Nejhorší stránkou Mnemonica jsou kulisy, ve kterých se odehrává. Tvůrčí vize budoucnosti je naprosto tristní. Herci jsou dost dřevění (včetně Reevese). Takeshi Kitano mě šokoval. Vůbec jsem netušil, že v tom "hraje". Občas se ve filmu blýskne zajímavá scéna, nebo alespoň nápad. Moc bych si přál, aby Mnemonicka natočili bratři Wachowští. To by bylo jinačí kafe. (10.03.2005)

Scénář možná není úplně dokonalý, ale v každém případě je nadprůměrně atraktivní - bohužel jeho realizace se zrovna dvakrát nepovedla. Poměrně dlouho jsem byla přesvědčená, že si dokážu obhájit 3* - budoucnost byla správně nebezpečná i bezútěšná a použité kulisy adekvátní, Keanu Reeves měl chvílemi oči Nea, jakoby se už dopředu připravoval na svou budoucí roli v "Matrixu", a příběh docela dobře fungoval. Ovšem ve druhé polovině šla kvalita snímku rapidně dolů a děj se ubíral směrem, který se mi zamlouval čím dál míň, neboť začínal až příliš připomínat druhořadou parodii. Tak jsem to vzdala, 2* jsou tak akorát ... Milý Keanu, do čeho ses to nechal naverbovat ? Děkuju Ti z celého srdce, žes po téhle zkušenosti nezanevřel na virtuální realitu ve světě informačních technologií a neodmítl jsi účast v kultovní trilogii bratrů Wachowských. (21.09.2010)