Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Emotívny film o matke a dcére, ktoré žijú v mexickej divočine, navštevované násilnými ozbrojencami. Rivalita medzi ženami prerastie v niečo živočíšne, čo sa nedá zastaviť... (topvideo)

Recenze (3)

rogerkint 

všechny recenze uživatele

Emilio Fernández hrával ve filmech Sama Peckinpaha (například generál Mapache v Divoké bandě) a vliv jeho tvorby je na La Choca hodně znát - falešný machismus, nahlížení na ženy jako na sexuálně provokativní prospěchářské svině, upínající se na nejbližšího alfa samce, ilustrace světa, prodchnutého násilím, potem a chlastem, zpomalovačky při přestřelkách, "peckinpahovská" úvodní montáž, nediegetické vsuvky... plus určitý amatérismus a home invasion či rape and revenge zápletka, přičemž snímek porušuje konvence obou těchto žánrů a vyprávění vždy posune jiným směrem, než obou žánrů znalý divák očekává. Nakonec se však vrací k očekávanému vyústění. Jako se kdyby Sam Peckinpah rozhodl natočit I Spit On Your Grave nebo Poslední dům nalevo. Abych trochu upřesnil text topvidea - nejedná se o matku a dceru, nýbrž o dvě švagrové, jejichž chýši navštíví tři pašeráci poté, co byli zrazeni manželem titulní Chocy. ()

vh______ 

všechny recenze uživatele

První minuty filmu nás vtahují svým násilím, které nás potom neopouští ani po zbytek filmu. Sledujeme strhující montáž zápasu s mačetami, kohoutího souboje, boje muže s hadem, pumou, ženu topící muže, a to vše s námi ze stromu sleduje i had, který jako by byl tím, jenž Evu zlákal ke snězení jablka.  To odstartuje příběh podobný tomu, co českoslovenští diváci mohli shlédnout o něco později ve Stínech horkého léta (1977, r. František Vláčil), ale místo prchajících banderovců zde máme prchající bandity, kteří se ale taktéž schovávají v chatrči uprostřed ničeho. Fernandézův film ale, co se tedy šílenosti týká, ten Vláčilův překonává a příběh poznamenané ďáblice Chocy dělá opravdu pozoruhodným filmem.  Nakonec to všechno násilí alespoň přineslo chlapci šanci na lepší vzdělání. ()

Reklama

Reklama