Reklama

Reklama

Nápady svaté Kláry

(TV film)
  • Západní Německo Die Einfälle der heiligen Klara
Rodinný
Západní Německo / Československo, 1980, 98 min

Obsahy(1)

Moderní satirická pohádka o dívce předvídající budoucnost. (oficiální text distributora)

Recenze (11)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Velmi zajímavý film. Celý v němčině, ale s českou dechovkou a s Landovským prozpěvujícím si písničku "stavěli tesaři, zedníkům lešení" a hrajícím na housle. Film začíná jako taková nevinná taškařice ze školního prostředí. Postupem času, kdy se na scéně objeví postavičky komunistických potentátů, začne "přituhovat" a všechna ta společenská satira na poměry v socialistickém Československu, točená ovšem za "kopečkama", vrcholí závěrečnou scénou se "zemětřesením" ve školní aule. Film o tom, jak moc se soudruzi báli zázraků a náboženského vzedmutí, mi v něčem připomněl vrcholně satirickou Bílou paní. Ta je však přeci jen trošku "jiná liga", neboť byla natočena nejen ve zvukových ale reálných kulisách Československa, byla natočena česky a tu satiru tehdy natočit, muselo stát přeci jen trošku odvahy. Nic z toho tento film nemá, a i proto nemohu dát plný počet hvězdiček... ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Jako film pro děti asi ok. Napadlo mě k tomu pár věcí - jednak je mi po Dýmkách a po náhledech na Velkou zemi malých zjevné, že Jasný si představoval humor značně cirkusově a srdečnost v něm tak nějak na úrovni perníku z pouti. V Rakousku s tím měl asi docela úspěch. Druhá věc - některé principy a scény jako celek Jasný zjevně recykloval - zde samo sebou kocour, ale i scéna s dětmi ve třídě, která je i v Touze, ba i v Domu plném strachu, pak postava ujetého školníka atd.. Trochu mi to evokuje ehm nedostatek tvůrčí energie, protože jinak Jasný nebyl autor, který by během života cizeloval jeden film jako třeba Jancsó. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Velmi vtipné, satirické, místy mrazivé, s dávkou nadpřirozena. Zajímavé jsou okolnosti natáčení (příběh se odehrává v ČSR, natáčelo se v Jugoslávii, mluví se německy, jména jsou kompletně česká), dále stojí za zmínku výborný Landovský, jenž si všechny scény, ve kterých se objeví, krade pro sebe. Film je víceznačný, ale jde také o to, jestli si v tom divák má zájem hledat narážky nebo ne. Nechybí také milý konec. Škoda některých postav, ze kterých byly vytvořeny až moc velké karikatury, ale pokud bych to bral spíše jako dětský snímek, klidně bych nad nimi přivřel oči. Velmi příjemné překvapení, které možná trochu nadhodnocuju, ale slabších 5* filmu moc rád udělím. ()

Xeelee 

všechny recenze uživatele

Prosím, vy se nejspíš budete prát. (…) Ne, s nějakým pánem. (…) S tím co teď leží ve vaší posteli. Věříte na zázraky a na lehce bizarní německé filmy, odehrávající se v Československu a natáčené v Jugoslávii, kde běhají nazí chlapi mezi lidmi po ulici? Klára Zímová je podvratný revolucionářský živel. A vskutku to není ta Klára, která je od roku 1638 patronkou místního kostela, o kom se rozkřiklo, že koná zázraky. To je ale Boží pozdvižení na maloměstě! Potopa a zemětřesení! 😆 Ale až ve dvanáct. Tak to je pohoda. A navíc jen normalizační. Vtipnost graduje až do samého finále a interpretačně už si tohle satirické podobenství nějak přeberte sami. Úplně z toho sálá postižení všech lidí režimem, který tu panoval. Lidé řeší jen vlastní prospěch, podezřívají ostatní, překypují těmi nejnižšími charakterovými vlastnostmi, touží po moci a hlavně je zajímá, jaká čísla padnou ve Sportce. No a pak tu je v naprostém kontrastu Kláry rodina, což je kapitola sama pro sebe. Ale nalijme si čistého. Oceňovaná Svatá Klára (1996) od Izraelců je mnohem lepší. ()

Kleinbauer 

všechny recenze uživatele

Stydím se za svůj nevyvinutý dobrý vkus a nechuť adorovat panu Jasnému za zpracování pěkné knihy Pavla Kohouta, která vyšla kdysi u Škvoreckých a já si ji mohl přečíst jako školou povinný díky pilnému otci, který si sháněl čtivo, kde mohl. Film jsem shlédl o téměř 40 let později a byl jsem trochu zaskočen, proč pan Jasný tak důsledně a ortodoxně trval na rádoby českém prostředí a českých jménech. Podle mne to nebyl šťastný nápad, protože humor, kterým nás chce pan Kohout bavit, tomu Němci vůbec nerozumí a herci působí prkenným, strojeným dojmem přesto, že je vedl český režisér. Pana Landovského mi bylo v některých situacích až líto, byl zcela osamocen a přes jazykovou bariéru, neboť v té době s němčinou moc nekamarádil, působila jeho komika ze všeho nejlépe. Prostředí rozhodně neodpovídalo tomu českému z osmdesátých let, ale vem to nešť. Němečtí herci to pojali po svém a vyšlo z toho takového něco nemastného neslaného. Nevím, jestli byli pánové Kohout s Jasným s výsledkem spokojeni, mě to zklamalo. ()

Galerie (1)

Reklama

Reklama