Purpurový vrch

Nejsem z těch, kdo z principu drží špatným postavám. Naopak mám rád hrdiny nikoli nezbytně dokonalé, leč čestné, odvážné a rozvážné, kteří dokáží překonávat svůj strach. Tak proč jsem tady fandil hlavní záporné postavě? Nejspíš proto, že všichni ostatní se chovají jako pitomci a hlavní hrdinka, která má být moderní a vůbec, je jen karikaturou na veškerou nezávislost a snahu o to být osobností sama o sobě. Je nevděčná, blbá jak necky a o nějaké hloubce charakteru si může nechat jen zdát. Právě ve scéně, kdy její soupeřka pálí její rukopis se slovy "a to chtěla být spisovatelkou" (nebo nějak podobně), jsem k záporačce pocítil ne snad sympatie, ale aspoň pochopení, protože to byla postava s nějakou věrohodnou a pochopitelnou motivací. Nad Hiddlestonem možná jeho fanynkám vlhne čelo, ale ve filmu je to naprosto nezajímavý sebelítostivý slaboch, který nakonec ty špatné věci musí nechat na jiných. Ostatně o muže tu nejde, kladný doktor je ve filmu do počtu coby klasický zástupce postavy "ukážeme, že sice ne všichni muži jsou chlípní hnusníci, ale zároveň nesmíme ani v nejmenším naznačit, že by snad ženy byť i v největších sračkách (zaviněných vlastní blbostí) potřebovaly jejich pomoc." I finále filmu má nádech Mortal Combat: The Bitches Edition, a pokud se ptáte cože, pak sekáčky a nože. Nemám to sice podchyceno statisticky, ale myslím, že dvě hvězdy dávám vůbec nejméně často. Vetšinou totiž buď na filmu najdu alespoň něco kvalitního a pak dám aspoň tři, anebo ho házím rovnou do odpadu. Dvě jsou vyhrazené pro věci, které mají jistý potenciál, nejsou to žumpy a alespoň jedna jejich složka je kvalitní a vyčnívá nad zbytek. Což je dost zřídkavý případ. Crimson Peak je příkladem právě takového filmu a tím zástupcem kvality je pochopitelně výtvarná stránka. Když si odmyslím hloupost jednání všech na plátně, kouká se na to velmi pěkně. Jen by si del Toro vizionář zasloužil podstatně lepšího del Tora scénáristu. P. S. Veškerý nadřirozený element je pro děj filmu naprosto zbytečný, jen se del Torovi evidentně zdálo, že obrázky s duchy budou lépe vypadat. (16.10.2015)

„Také mám nepříjemné zkušenosti s duchy! Když mi jednoho sychravého podzimního večera na panství Faggots Manor připravil skotský majordomus Anghnus ledvinkový puding s fazolkami dle receptu vévodkyně z Fartchesteru, usral jsem si tak, že z toho vyhaslo v krbu a v celém východním křídle se rozhýbaly závěsy.“ SHELLEY, Percy Bysshe. Óda větru západnímu – předmluva. Nikdy nepublikováno. *** S vědomím toho, jak temné erkové poetiky a mrazivé gotické imaginace byl pan Býkovský schopen ještě před sedmi lety, musí člověk potlačovat zvracení, pocit pohrdání a smutek nad dalším komercí Holého údu zkurveným talentem, který se po mangoidních homotransformerech začal utápět v prostoduchých duchařinách. A tak ve výtvarně perverzním, úchylně vybarvičkovaném viktoriánském sídle, kde se musí čurákovat se svícny, protože elektřinu natáhli jen do sklepa, a kde k tomu výtahu chyběly už jen jezdící schody a travelátor, po nichž by se všichni ti až žertovní bubudigianimáci mohli po nocích prohánět a strašit zvláštní školou povinné dementy, někomu dírou ve střeše scénáristicky kape na karbit. Nad ubohou, nudnou a vyčpělou zápletkou by možná tak před sto lety Dafné dy Muryjé samým napětím uhladila mastifa Šarlotky Bronteové, avšak soudobý divák akorát otráveně dosmaží Sájlenthil, představí si Mery Šely ve spodním prádle, načež mu z toho všeho povisne Ušer a jde znuděně spát. Svůj táhlý prd navíc náš mexický otyloň ještě vytunil dvěma nejhnusnějšími neherečkami současné bizáromatografie. Slečna Vašíkovská sice svým obvyklým unifikovaně zpruzeným výrazem „Mámoparnakundě“ do toho obludária alespoň trochu zapadne, ale Džesyka je jako vždy odpudivě tragická a brutálně nedává ani tu šílenou krávu, i když tady stačilo jen neuroticky přežvykovat jetel a sem tam kompulzivně zabučet. (11.12.2015)

Edith je prostoreká mladá dáma z bohatej rodiny, ktorá omnoho viac ako po písaní kníh, túži po nekonečnej láske. Jej túžba sa naplní potom, ako spozná mladého, ambiciózneho gentlemana, sira Thomasa. Po smrti rešpektovaného otca Edith nasleduje svojho partnera do rodinného sídla na Crimson Peak, kde dúfa v založenie novej rodiny. Od prvého momentu po vstupe do domu ju však začínajú prenasledovať rôzne vízie s ktorými mala skúsenosti už v detstve. Jedného večera sa jej totiž zjavil duch matky, ktorý ju varoval, aby nikdy nevstupovala na Purpurový Vrch, teda Crimson Peak. Už čoskoro si mladá žena uvedomí, že varovanie zosnulej matky malo omnoho väčšiu váhu ako sa pôvodne domnievala. Musím sa priznať že som sa s hlavnou hrdinkou vžil takmer ihneď, ako prvý krát prehovorila. Zrejme to bolo jej povahovými črtami, ktorými sme si pomerne dosť podobný. "Crimson Peak" nie je typickou ducharinou v pravom slova zmysle. Obsahuje pomerne slušne spracované, snaživé atmosferické pasáže, no duch je v tomto príbehu viac menej na vedľajšej koľaji, než hlavným atribútom, ako napríklad pri "Žena v čiernom". Veľmi sa mi páčilo do akého obdobia bola samotná story zaradená, pričom keď k tomu prirátam to takmer dokonalé vizuálne spracovanie v kombinácií s kostýmami či kulisami starého hradu, nemôžem sa nijak mimoriadne sťažovať. Vystrašený na smrť som síce nebol, ale ako celok tento film na mňa pôsobil veľmi príjemne. Veľmi silné tri ☆ - 65% (29.11.2015)

“DÍTĚ MOJE, KDYŽ NADEJDE TEN ČAS, VYHNI SE PURPUROVÉMU VRCHU.“... /// Řekl duch a zmizel. Ale kdo by dneska věřil nehmotným strašidlům… Jinak je to dost blbě zkombinovaná láska se strašením. Ovšem filmařina parádní. Fakt nechápu, co vede del Tora ubíjet svoje fajnový představy ve slaboduchejch cypovinách. Gotika je hezká, Loki famózní. Bavěj i divadelní dialogy, ale jinak je tahle duchařská tragédie hodně rozporuplná. Tý romantiky je tady na horor hrozně moc! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vobčas nevím, která stará je moje stará. 2.) Zajímá mě, jak by dopadla Jana Eyrová, kdyby ji strašilo ve věži. 3.) Thx za titule „Sarinka“ a „UniCorn“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (16.03.2016)

Škoda, mohlo to bejt fajn, kdyby to nebylo tak předvídatelný a víc se to věnovalo poctivýmu strašení nebo naopak dramatu, z obou to má kousek, ale ani jeden směr moc nezaujme. Ani ten dům mě nebavil, přes všechen ten krásně rudej prosakující jíl. Například v Zámku hrůzy, což je taky blbost, je aspoň ten obrovskej, strašidelnej hrad, kterej má víc charizma, než všichni herci co tam hráli. Mia Wasikowska OK, ale Jessica Chastain byla o mnoho lepší a Tom Hiddleston, no pro toho mám jako žena slabost zcela pochopitelně, ale že by z něj aspoň šel trochu strach ála Heatcliff nebo tak, to se říct nedá. Prostě neslaný nemastný, nepříliš strašidelný ani romantický, ničím moc zajímavý. Nejlepším Guillermovým filmem tak pro mě stále zůstává Faunův labyrint, kde v plný kráse rozvinul svou fantazii, tohle proti tomu stálo za prd. (15.02.2016)