Le Comte de Monte-Cristo
Gróf Monte Christo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
Kamera:
Nicolas BolducHudba:
Jérôme RebotierHrají:
Pierre Niney, Bastien Bouillon, Anaïs Demoustier, Anamaria Vartolomei, Laurent Lafitte, Pierfrancesco Favino, Patrick Mille, Vassili Schneider (více)Obsahy(2)
Marseille, 1815. Mladý lodní důstojník Edmond Dantes zažívá nejšťastnější obdobní svého života. Má se stát kapitánem a konečně se oženit s láskou svého života, krásnou Mercedes. Jeho úspěch ale u mnohých vzbuzuje žárlivost. Edmond se stává obětí zákeřného plánu. Ze dne na den je bez soudu uvězněn v kobce pevnosti If, bez naděje na propuštění. Jediný, s kým může Edmond mluvit, je Abbé Faria, vězeň z vedlejší kobky. Abbé se stává Edmondovým přítelem a učitelem. Před smrtí mu Abbé svěří tajemství o ztraceném pokladu. Po dlouhých čtrnácti letech utrpení, zoufalství a beznaděje se Edmondovi podaří uprchnout a najít poklad ukrytý na ostrově Monte Christo. Jediné, po čem Edmond Dantes touží, je zúčtovat se všemi, kteří ho zradili. Nyní, vyzbrojen obrovským majetkem, se bez slitování vydává na cestu pomsty... (Bioscop)
(více)Videa (5)
Recenze (76)
Počátky devatenáctého století a protagonista mění masky jak Ethan Hunt v Mission: Impossible. Ale jinak je Hrabě Monte Christo velkolepý a filmařsky vymazlený biják, který úspěšně přibližuje klasickou předlohu současným mladým divákům. Pestrou mozaikou vztahů a emocí, motivy lásky, utrpení a nenávisti nabitý, svižným tempem vyprávěný epos s promyšleným komplotem na potrestání viníků a správně křehkým i bombasticky akčním soundtrackem. ()
Zatím film roku 2024 a zároveň velký kandidát do mojí Top 10. Nový Hrabě Monte Christo je přesně ten snímek, který filmovým fanouškům připomíná, proč milují kinematografii. Monte Christo je dokonalý snad v každém možném detailu a je vlastně až nemožné mu něco vytknout. Úvod filmu diváka vtáhne během několika minut a jen stupňuje a stupňuje tempo a ani na jednu jedinou vteřinu nenudí. Zhruba v polovině se na té nejhezčí šachovnici roztačí ta nejvíc strhující partie, která vas nepřestane překvapovat svou hravostí a originalitou a to i přesto, že se tvůrci drží předlohy poměrně věrně. Herci jsou neokoukaní, ale zároveň hrající na hranici svých možností, atmosféra staré Francie je úžasná a snímek překvapí diváka i skvělou akcí (ačkoliv je jí pomálu). Já jsem chybu nenašel a i přesto, že má snímek 3 hodiny, seděl bych v kině nejradši jednou tolik. Famózní film. ()
Za me asi nej filmove zpracovani nesmrtelneho pribehu o pomste, a ze jich uz bylo... I kdyz se samozrejme zase v leccems lisi, jak od puvodnich verzi, tak od knihy, je to zpracovane tak, jak si moderni kinematografie zaslouzi. Skvele kostymy a masky, vyborna hudba, romanticka linka. Hlavne ten Niney mi zatim asi sedi nejvic. Marais, Chamberlain nebo Depardieu jsou sice skveli herci, ale tenhle ma vylozene uhrancive oci, v kterych se zraci to nepochopeni ze zrady i nasledna osudova msta. Navic to temi upravami dostalo takove zhusteni a gradaci, ze ty 3h utecou fakt rychle. A pozmenena zaverecna replika, asi nejslavnejsi z celeho romanu, vyzniva ve filmu jako dojemna tecka. ()
Už ani nevím, kolikátého Monte Christa jsem s tímhle filmem viděl. A musím po pravdě říct, že tenhle je určitě nejlepší. A nemůže za to ani čerstvost a ani rok výroby, ale hlavně precizní zpracování, které ač na první pohled trošku jiné, drží se literární předlohy v tom nejlepším slova smyslu. " Neokoukaní " herci to celé už jen podtrhují a proto je má spokojenost zase jednou po čase maximální. Sto procent. ()
Po filmové stránce paráda se skvělou hudbou. Zprvu mi moc nesedli představitelé Edmonda a Mercedes, ale zvykl jsem si. Ačkoliv základní kostra předlohy je notoricky známá a zadaptovaná již byla mnohokrát, v jejím kontextu zatím nechci nějak komplexněji hodnotit, jelikož jí mám zrovna rozečtenou a jsem teprve v první části; nicméně i v první půlhodině bylo vidět hodně změn, takže předpokládám, že těch odklonů bylo dost i poté a že cíl zde byl podobný jako u loňských Tří mušketýrů, napsaných stejnými autory; tedy kompromis mezi modernizací Dumasovy klasiky a zachováním jejího ducha. U Mušketýrů, které jsem četl před více než 10 lety, se to povedlo a zde se domnívám, že zřejmě taky. Jen je za mě škoda, že vzhledem k obsáhlosti předlohy, než to všechno cpát do jednoho filmu, byť tříhodinového, to spíš mohla být trilogie celovečerních filmů a tím by se veškeré nuance předlohy daly prodat ještě lépe. Je ale nutno říct, že i v tomto formátu jde o velmi kvalitní dílo, které se díky své audiovizuální kvalitě vyplatí vidět v kině. ()
Reklama