Le Comte de Monte-Cristo
Gróf Monte Christo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
Kamera:
Nicolas BolducHudba:
Jérôme RebotierHrají:
Pierre Niney, Bastien Bouillon, Anaïs Demoustier, Anamaria Vartolomei, Laurent Lafitte, Pierfrancesco Favino, Patrick Mille, Vassili Schneider (více)Obsahy(2)
Marseille, 1815. Mladý lodní důstojník Edmond Dantes zažívá nejšťastnější obdobní svého života. Má se stát kapitánem a konečně se oženit s láskou svého života, krásnou Mercedes. Jeho úspěch ale u mnohých vzbuzuje žárlivost. Edmond se stává obětí zákeřného plánu. Ze dne na den je bez soudu uvězněn v kobce pevnosti If, bez naděje na propuštění. Jediný, s kým může Edmond mluvit, je Abbé Faria, vězeň z vedlejší kobky. Abbé se stává Edmondovým přítelem a učitelem. Před smrtí mu Abbé svěří tajemství o ztraceném pokladu. Po dlouhých čtrnácti letech utrpení, zoufalství a beznaděje se Edmondovi podaří uprchnout a najít poklad ukrytý na ostrově Monte Christo. Jediné, po čem Edmond Dantes touží, je zúčtovat se všemi, kteří ho zradili. Nyní, vyzbrojen obrovským majetkem, se bez slitování vydává na cestu pomsty... (Bioscop)
(více)Videa (4)
Recenze (4)
Tento film má skoro tři hodiny a neobsahuje skoro žádné akční scény, ale přesto jsem se nenudil. Může za to především výborná adaptace scénáře, který se v mnohém liší od knižní předlohy (kterou si nepamatuji, ale přečetl jsem si shrnutí jejího děje), ale přitom ctí jejího ducha a je vhodnější pro filmové vyprávění. Stejní tvůrci natočili nedávné dvoudílné "Tři mušketýry", ale tohle je ještě lepší, něco jako retro Mission Impossible / Batman. ()
To, co proslavilo Tři mušketýry a Hraběte Monte Christa, jsou samozřejmě původní Dumasova díla. Bohužel filmové adaptace si často pohrávají s linií příběhu, mění ji, mění charaktery postav, vypráví jinak jejich vztahy, pohnutky a nabízejí odlišné konce. I tato předělávka většinu věcí překroutila do úplně jiných vazeb mezi hlavními postavami, některé však skutečně scénář zachovává. Pokud bych měl něčemu zatleskat, tak je to určitě herecké umění, výprava, kostýmy, interiéry, kamera - i některé dobře promyšlené a dobře zrežírované scény. Strmý pád v hodnocení však nastává pokud jde o tvrzení, že toto je Dumasovo dílo. De La Patelliére a Delaporte kladou důraz spíše na sentiment d’amour a nepředávají divákům morální poselství Alexandra Dumase staršího, ale poselství vlastní, které na mě působí jako mnohem mělčí a staví spíše na vizuálním a emotivním dojmu, než na otázkách charakteru a morálních principech. Pokud vás zajímá proč získal Hrabě Monte Christo takový věhlas, dávám tip - přečtěte si původní Dumasovo dílo. ()
Reklama