Le Comte de Monte-Cristo
Gróf Monte Christo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
Kamera:
Nicolas BolducHudba:
Jérôme RebotierHrají:
Pierre Niney, Bastien Bouillon, Anaïs Demoustier, Anamaria Vartolomei, Laurent Lafitte, Pierfrancesco Favino, Patrick Mille, Vassili Schneider (více)Obsahy(2)
Marseille, 1815. Mladý lodní důstojník Edmond Dantes zažívá nejšťastnější obdobní svého života. Má se stát kapitánem a konečně se oženit s láskou svého života, krásnou Mercedes. Jeho úspěch ale u mnohých vzbuzuje žárlivost. Edmond se stává obětí zákeřného plánu. Ze dne na den je bez soudu uvězněn v kobce pevnosti If, bez naděje na propuštění. Jediný, s kým může Edmond mluvit, je Abbé Faria, vězeň z vedlejší kobky. Abbé se stává Edmondovým přítelem a učitelem. Před smrtí mu Abbé svěří tajemství o ztraceném pokladu. Po dlouhých čtrnácti letech utrpení, zoufalství a beznaděje se Edmondovi podaří uprchnout a najít poklad ukrytý na ostrově Monte Christo. Jediné, po čem Edmond Dantes touží, je zúčtovat se všemi, kteří ho zradili. Nyní, vyzbrojen obrovským majetkem, se bez slitování vydává na cestu pomsty... (Bioscop)
(více)Videa (4)
Recenze (74)
Zatím film roku 2024 a zároveň velký kandidát do mojí Top 10. Nový Hrabě Monte Christo je přesně ten snímek, který filmovým fanouškům připomíná, proč milují kinematografii. Monte Christo je dokonalý snad v každém možném detailu a je vlastně až nemožné mu něco vytknout. Úvod filmu diváka vtáhne během několika minut a jen stupňuje a stupňuje tempo a ani na jednu jedinou vteřinu nenudí. Zhruba v polovině se na té nejhezčí šachovnici roztačí ta nejvíc strhující partie, která vas nepřestane překvapovat svou hravostí a originalitou a to i přesto, že se tvůrci drží předlohy poměrně věrně. Herci jsou neokoukaní, ale zároveň hrající na hranici svých možností, atmosféra staré Francie je úžasná a snímek překvapí diváka i skvělou akcí (ačkoliv je jí pomálu). Já jsem chybu nenašel a i přesto, že má snímek 3 hodiny, seděl bych v kině nejradši jednou tolik. Famózní film. ()
No jestli chtějí Francouzi pokračovat v dumasovských adaptacích takhle, tak (j)sem s nimi! Jak Mušketýři (oba - zatím;) - díly), tak Monte Cristo, jsou skvělé záležitosti, u nichž jsem neměl nejmenší problém s délkou stopáže (což se třeba o comicsovkách posledních cca patnácti let opravdu říct nedá;)). Zase jsou tu značné odchylky od předlohy, ale žádné moderní eskapády nebo experimenty se nekonají. "Jen" poctivé vizuální hody, dávající na odiv to, v jakém luxusu se počátkem 19. století dalo žít. Tak jako Mušketýři, i Monte Cristo je skvěle "nakástován" (i nakastován, ale to jsme někde jinde;)), a jakkoliv to slovo nesnáším, tak "chemie" především mezi Pierrem Niney a Anaïs Demoustier je úžasná. To rozpolcení, které Mercedes musela prožívat, je přímo hmatatelné, a společné scény Edmonda a jeho někdejší lásky jsou dechberoucí... stejně jako atmosféra scény, kdy "hrabě" inscenuje v duchu spiritismu (haha) jednu z epizod své velkolepé pomsty. A jelikož se s předlohou tvůrci moc nemažou, byl jsem napjatý až do úplného konce, abych viděl, kdo se ho dožije a kdo ne;) Není to sice velkofilm, který bezpodmínečně musíte vidět v kině, ale opravdu jsem si ho na velkém plátně užil. 90% ()
Tohle se hodně povedlo. I když je to notoricky známý příběh, je to přece trošku jiné. A všechno ladilo, všechno do sebe zapadlo: herci, lokality, interiéry, hudba... Skvěle navazuje na ty nejlepší francouzské šermovačky. Už dlouho se mi nestalo, abych se mi po skončení tříhodinového filmu nechtělo opustit sál. ()
HRABĚ MONTE CHRISTO je režijní i scenáristickou adaptací stejného tvůrčího tandemu Alexandra de La Patellièreho a Matthieua Delaporteho, který se scenáristicky ujal už dvojdílných TŘÍ MUŠKETÝRŮ (Les Trois Mousquetaires, 2023). Oba přitom v HRABĚTI MONTE CHRISTO navazují na svůj revizionistický, leč náladou velmi věrný přístup k dumasovské fikci, která oproti jiným adaptacím ohlazuje některé pozitivně romantické rysy, zatímco zdůrazňuje rysy gotičtější, naturalističtější či zaměřenější na hodnotovou složitost jeho fikčních světů. A funguje jim to kupodivu ještě lépe než ve TŘECH MUŠKETÝRECH, neb nabízejí sevřenější, koncepčnější, preciznější a zároveň méně hollywoodský tvar. Konkrétním postupům výstavby filmu se věnují ve svých poznámkách zde. ()
Neznám podrobně ani knižní předlohu, a už vůbec neznám předchozí zpracování, takže jsem do tohoto filmu šel skoro jak nepopsaný list a nemohu tak porovnávat vůči tomu, co již bylo napsáno či natočeno. Některé ikonické pasáže z knih jsou však obecně známy, a tka pochopitelně dostáváme ostrovní vězení If, či cestu za pomstou, která jak říká klasik, chutná nejlépe za studena, takže i zde dostáváme mnoholetý dějový oblouk, podobně jako třeba u Bídníků. Dovedu si představit, že minisérie s Depardiem funguje ještě o něco lépe, jelikož rozvrhne jednotlivé důležité aspekty vždy do dané části. Tady tvůrci pracují se vším v jednom, a díky tomu tak dostáváme opulentní tříhodinovou délku, a to si vemte, že je to vesměs hlavně dialogový film a vztahovka. Ale klasická předloha je zřejmě viditelně natolik silná, že i tu délku dokáže utáhnout. Hlavní představitel, pro mě neznámý ale minimálně zde zdatný herec evokuje otázku, proč se hlavní role někdy v minulosti nezhostil třeba Adrien Brody, ale jinak svým zevnějškem nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že by se muselo v určitých pasážích maskovat třeba volnými hábity...Skoro až Shakespearovský závěr pak trefně poukazuje na to, jak i pomsta dokáže z jasného klaďase udělat o něco více kontroverzní postavu a dát tak podnět k zamyšlení. ()
Reklama