Diktátor

Nádherná komedie v níž přímo exceluje Charles Chaplin. Vždy jsem ho považoval za komediálního herce "tuláka" s buřinkou a paraplíčkem, ale zda mne přesvědčil, že je to charakterní herec par excellance. Jeho imitace Hitlera je neuvěřitelná(!!!) a setkání s Mussolinim pro mne navždy zůstane jednou z nejlegračnějších scén v historii kinematografie. Skutečně si nepamatuju, kdy jsem se naposledy takhle zasmál. Navíc ve své době se muselo jednat o velice důležitý snímek, který alespoň trochu odlehčil pohled na druhou sv. válku. Jeden z filmů, který považuji za čest a zároveň povinnost pro každého filmového nadšence........ (23.10.2008)

Tak tu je veľmi dôležitý ten rok vzniku. Určite by stálo za prieskum, čo všetko v čase nakrúcania Chaplin o dianí v Európe už mohol vedieť, okiaľ informácie čerpal, kto mu s tým pomáhal atď. Vtedy to musela byť skutočne v kinách pre zainteresovaných bomba. Chaplin podľa mňa nikdy nemal dokonale premyslenú dramaturgiu svojich filmov, medzi súbežnými dejmi by sa dalo prestrihávať elegantnejšie a dnes už to tiež nie je bohvieako vtipná groteska. Ale to záverečné posolstvo v spojitosti s tým, čo svet nasledujúcich pár rokov čakalo, tiež robí z filmu nespochybniteľnú a nesmrteľnú klasiku. Je bohužiaľ jasné, že tu Chaplin hovorí aj pre ďalšie generácie iba do vetra, ako sme sa mali a stále máme možnosť presvedčiť. (05.09.2015)

Výborný Chaplin. Jeho dvojrole diktátora a holiče nechala vyniknout dvěma tvářím jeho herectví. Jednak tomu klasicky civilnímu pánovi s buřinkou a pak tomu přehnanému parodickému ztvárnění Hitlera. V této roli se Chaplin doslova vyřádil. Už jsem viděl spousty parodických imitací Hitlera, ale nemohu si vybavit žádnou lepší než tuto Chaplinovskou. Dokonalá protihitlerovská agitace jedním z nejlepších komiků 20. století. Všudypřítomné narážky na události a ústřední postavy Osy jsou vtipné a velmi výstižné. Díky neustálému natáčení dokumentů z této doby, jsou zdejší narážky snadno čitelné i pro současného diváka. Je jasné, že pánům Hitlerovi, Mussolinimu, Goebbelsovi a Göringovi musel celý tento snímek těžce ležet v žaludku. Na jednu stranu to je všechno přehnané, hlavně to utahování si z vůdčích osob Třetí říše, ale na druhou stranu vylíčené události jsou kolikrát až příliš blízko skutečnosti. Například to střídavé pronásledování židů s obdobím klidu podle politických potřeb. Také touha po světovládě a neomezená moc nad osudy lidí v kontrastu s emocionální labilitou, psychickou nevyrovnaností. Možná jen závěrečný mravokárný Chaplinův projev byl až příliš servilní. Nicméně s přihlédnutím k době zcela pochopitelný. 85% (31.01.2011)

Chaplinův neutuchající herecký koncert, kterým si definitivně pojistil svou nesmrtelnost a v mých očích i titul samotného patrona herectví. Jeho kreace coby diktátora Hynkela (no zkrátka Hitlera) uvádí v úžas jak neuvěřitelným smyslem pro situační komiku, tak i viditelným zápalem a precizností, s jakými se Chaplin této role zhostil a udělal z ní legendu. S přechodem na zvukový film si navíc mistr také poradil naprosto bravurně a scénář plný šťavnatých pokojových dialogů, neodolatelně hašteřivé němčiny a příjemných groteskních prvků patří k tomu nejzábavnějšímu a nejpromyšlenějšímu, co jsme mohli ve veselém žánru kdy vidět a slyšet. Nemluvě ještě o důležitém poselství, které je v závěru vyklopeno možná až moc pateticky, ale i po letech neztrácí žádnou váhu a je stále aktuální jako nic jiného. Jo a pro zajímavost, sám Hitler měl údajně Diktátora v oblibě a nechával si ho často pouštět. ...... Ve filmech se asi vyznal no. :-) 90% (14.08.2013)

Hrůza, které se lze smát, ztrácí mnoho na svém účinku. Zločinec, který je směšný, stává se skutečný - a vlastně velmi male ubohý - ve svém opravdovém lidském rozměru. Ve filmu, který v mnoha ohledech svého námětu připomíná naši BÍLOU NEMOC (Štěpánkův Maršál je však víc Mussolinim než Hitlerem), podal Chaplin jeden ze svých vůbec nejlepších výkonů (později totéž téma rozpracuje z jiného úhlu v ještě propracovanějším díle MONSIEUR VERDOUX). Dvojí dějová linie ještě více obnažuje skutečnou podstatu "myšlenek" nacistických blábolů a brutální podstatu jejich aplikací. V některých ohledech je výprava filmu ovšem naivní (scény z koncentračních výborů; dostupné disponibilní informace prostě nebyly a Wannsee teprve mělo přijít). Nemění to však nic na jeho bytostném humanismu a pozitivnínm vyznění. DIKTÁTOR je nepochybně jedním z nejlepších děl hrané kinematografie svého tématu na naší planetě. I po takřka sedmdesáti letech, která uplynula od jeho uvedení do kin. (01.03.2008)