Královna prokletých

Když na scénu vkráčí hladová upíří pramáti, entita, která by (pravděpodobně) měla budit respekt a posvátnou bázeň na první pohled, a já se začnu dusit smíchy, je něco v nepořádku. A já tvrdím, že v nepořádku je v tomhle případě Aaliyah, ne já. ...Townsend a Perez celkem dobrý, muzika místy dost prima, ale i kdybych se třeba rozhodla na Jordanův film i na Anne Rice úplně zapomenout, tenhle počin prostě není možný brát vážně... Že jsem se u toho přeci jen nenudila, tak hodně ušmudlaný 4/10. (18.01.2007)

Dieter Bohlen moje oči!! .. tento film ma rozplakal.. Kráľovnú prekliatych považujem za skvelú knihu s tajomstvom..a inteligentným príbehom prepájajúcim geografické, casove (historicke) body ako i postavy a vztahy tiahnuce sa storociami ci uz ako jedna osoba, alebo ako potomok/kovia.. ani neviem, ako nazvat to, co z knihy zostalo..//pre Maria: S. Towsend je tu vsetko len nie sexi..a čo je to za Lestata bez arogantneho, sebavedomého allure, ktorý prešarmí jeho nadutú hlúposť - ani len náznak náväznosti postavy..a o Perezovi (ako Mariovi) radšej pomlčím..haló!! oni majú byť príťažliví a nie ošklbané kurence!! (a už som zasa dobrá).. :-) (04.09.2007)

Jeden z mých osudových filmů. Vlastně definuje mé rané dospívání. Od té doby se toho mnoho změnilo, ale Queen of the Damned vždy ve mně vždy probudí nostalgii a připomene mi, kdo jsem a kdo jsem bývala. Tento film výrazně ovlivnil to, jakým směrem jsem ve světě filmu začala ubírat a bez něj bych jeho kouzlu možná nikdy nepropadla. Kdyby se mé první setkání s ním uskutečnilo v posledních letech, těžko uvěřím, že bych bych si jej tolik zamilovala. Není totiž dokonalý, vlastně už mě ani nebaví se na něj dívat a obzvláště poté, co jsem si přečetla výborné knižní předlohy od Anne Rice, vidím, co z filmu mohlo vzniknout, neboť si jen v podstatě vypůjčili jména a nedivím se, že samotná Anne Rice toto zpracování ráda nemá. Nic z toho však nemůže ohrozit to, co pro mě Queen of the Damned znamená. (18.07.2007)

Vezmu-li v potaz, že tady vyšly jen dva romány Anne Rice z její Upíří kroniky, a to první a šestá kniha z celkového počtu 12ti románů - nemůžu se divit, že v tom mají všichni zmatek. A to nepočítám vazby na trilogii Hodina čarodějnic, která také ve skutečnosti ani trilogií není. Královna prokletých je adaptací knih The Vampire Lestat a The Queen of the Damned, které přímo navazují na Interview s upírem. Adaptací aktualizovanou, moderní a zcela nezávislou na prvním filmu. Zapomeňte na Toma Cruise, Brada Pitta a Kirsten Dunst. Nyní nastal čas na Stuarta Townsenda, Marguerite Moreau a Aaliyah. Lestat de Lioncourt už v knížkách prošel razantním vývojem, takže osobně nemám problém s jeho kapelou, která vykrádá pro své klipy německé expresionistické filmy ;) Jediné, co je skutečně odporné, je srovnání Antonia Banderase a Matthew Newtona. Vzhledem k nulovému prostoru, jaký dostala celá širší rodinka, tohle skutečně nebylo nutné. (09.01.2011)

Tento film je pro mě srdeční upírskou záležitostí, a to nejen díky skvělé hudbě, krásným kostýmům a celkovou atmosférou. Sice na Interview s upírem nemá díky hvězdnému obsazení(přesto se mi QofTD líbilo víc), ale jistě stojí za shlédnutí, myslím, že nebudete litovat. A jako upíří kousnutí se vám i tento film dostane hluboko pod kůži a nebude z něj úniku. Pro milovníky upířích hororů s dobrou hudbou bude toto jistě lahůdka a neopakovatelný zážitek. Myslím si, že tento film je nedoceněný. Jeden z nejlepších soundtracků jaké jsem kdy slyšel, jak na Gothic tématiku tak celkově zakomponované. Dějová zápletka je velice povedená a díky jinému pojetí i trošku ojedinělá, možná film zbytečně vychvaluji, ale prostě mám pro tento žánr slabost. Několikrát jsem film musel přehodnotit a dneškem jsem Queen of the Damned viděl celkem 18* a ani jednou mě neomrzela... Pokud vám ani tohle není dostatečnou motivací, tak zhyňte prázdnotou. 90% (11.02.2009)