Withnail and I
Režie:
Bruce RobinsonScénář:
Bruce RobinsonKamera:
Peter HannanHrají:
Richard E. Grant, Paul McGann, Richard Griffiths, Ralph Brown, Michael Elphick, Eddie Tagoe, Irene Sutcliffe, Llewellyn Rees, Daragh O'Malley, Noel Johnson (více)Obsahy(1)
Kultovní konverzační komedie čerpající z režisérova vlastního života. Dva nezaměstnaní herci Withnail a Marwood se rozhodnou vyrazit z bezútěšného, studeného Londýna na venkov, kde má Withnailův homosexuální strýc chatu. V doprovodu břitkého humoru a litrů a litrů alkoholu zjistí, že jejich schopnosti přežít zde vlastními silami jsou prakticky nulové. Na deziluzivní cestě z města se postupně vytváří melancholické pojednání o neodvratném procitnutí do reality i do střízlivosti. Předlohou pro postavu Withnaila byl britský herec Vivian MacKerrell, se kterým režisér filmu Bruce Robinson sdílel byt v londýnské čtvrti Camden. Po skončení filmu se doporučuje nasednout do staré káry, nakoupit basy piva a vyrazit s kamarády na venkov. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (76)
Ta komedie a drama se tady snoubí v takovém podivném vztahu, který je nakonec hlavně depresivní, než jakýkoli jiný. Neměl jsem z toho nejlepší pocity, ale to spíš vnitřně, nikoli tím, že by nebyl film dobrý. Některými scénami jsem se musel prokousat, ale třeba noční setkání s Montym je naprosto výborné. ()
V případě Withnaila jsem udělal chybu při programování nahrávání a konec - napsal bych, že mi unikl - ale v tom případě bych musel pociťovat ztrátu. Pravda je taková, že jsem se s viděním Bruce Robinsona tak nějak minul a kultovní status filmu nemůžu potvrdit a s oběma antihrdiny jsem se nemohl v žádném ohledu ztotožnit. Ne, že by jednotlivé scény samy o sobě nebyly v některých případech nosné, už úvodní scéna z bytu, tedy vlastně z nehorázného chlívku, který oba povaleči a feťáci dokázali ze svého příbytku udělat, je docela vtipná, když se snaží ve svém paranoidním záchvatu odhalit něco, co se možná hýbe ve vodovodním dřezu. Nashromážděné ingredience se totiž patrně ve stavu naprosté hniloby daly samovolně do pohybu. Bohužel ten styl humoru se s mojím většinou míjel, možná kdyby to bylo natočené jako čistokrevná komedie ve stylu Pařby ve Vegas. Tohle chce ale opileckým blábolením zároveň vyjadřovat nějaké pózy a celý film se vyznačuje bezcílnými hovory, které vedou odnikud nikam. Tak, jako Strach a hnus v Las Vegas, taky tohle je jenom krátkodobý pohled na zbytečnou existenci dvou rádoby umělců, co chtějí napodobit styl francouzské bohémy. Celkový dojem: 45 %. ()
Teda, Withnail by si klidně mohl podat pitím roztřesené ruce s Bernardem Blackem z Black books. Takové dva vtipné charaktery, pro které je alkohol a anarchie životním názorem, aby člověk pohledal...Dost svérázná komedie s ne tak veselým koncem, nacpaná až po okraj poněkud bizarními postavičkami a hláškami, které většinou stojí vážně za to. Kdyby nebylo té zbytečné zápletky s teplým strýčkem Montym (jehož představitele mám navíc až příliš zafixovaného jako nerudného strýce Harryho Pottera), dala bych i za pět. ()
Toto je najupršanejší film, aký som kedy videl. Čakal som, že sa v poslednej tretine zmení vďaka potope v Británii na napínavý katastrofický triler. Jedná sa o akési nostalgické zhrnutie 60tych rokov na ostrovoch (na konci príbehu zostáva do konca dekády 91 dní) a od prvých minút cítite, že toto má ťažký kultový potenciál. Najma vďaka postavám, ich hláškam a absencii žien. Withnail a ja nerobí reklamu cestovným kanceláriám, iba ak by ste chceli navštevovať dedinské krčmy a podniky pre dôchodcov, kde na vás môžu zavolať políciu. Keď sa "Ja" na konci rozhodne začať žiť ako dospelý, ako by tým opúšťal celú dekádu, ktorá pôsobila infantilne, ale zároveň slobodne a dáva jej spolu s celým ľudstvom (okrem Withnaila, samozrejme) zbohom. No a hneď na to začne zase chcát.... ()
Všude jsem četl, že tenhle film je chlastem nasáklá britská klasika na způsob Bernarda z Black Books. Když jsem jí pustil, některé opilecké fóry jsem vnímal, ale nějak jsem se nemohl na ten vtip naladit. Dělal jsem co jsem mohl, ale po celou dobu sledování se nic nezměnilo a tak mi v ruce zůstaly jen dvě hvězdičky, které to tady zrovna dvakrát nezocelí. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (16)
- Richard E. Grant je doslova alergický na alkohol - v krvi mu totiž chybí enzymy, které v lidském organizmu dokážou alkohol odbourávat. Po jeho požití tak prožívá po dalších 24 hodin stav, který by se dal přirovnat k pekelným mukám. (Ajka1)
- Hlavní melodii filmu adaptovalo a předělalo anglické duo Way Out West do elektronické verze. Přes 5 minut trvající skladba nazvaná „Blue“ vyšla 1. září 1997 na eponymním debutovém albu skupiny. (kriplozoik)
- Při natáčení scény, ve které Withnail zdánlivě vypije benzín do zapalovače, byla plechovka, která byla při zkouškách naplněna vodou, plná octa. Režisér Bruce Robinson použil ocet, aby získal lepší výraz v obličeji nic netušícího Richarda Granta. (Ajka1)
Reklama